Paměti Stalinovy dcery

Paměti Stalinovy dcery představují vyznání, skládání účtů a vzpomínky, jak sama říká, „pestrými, neuspořádanými portréty, skicami, životopisy, láskou, přirozeností a významnými událostmi.“ Osobní charakter knihy, napsané srdcem a ženským citem, oslovuje čtenáře jako přítele, který naslouchá jejímu životnímu příběhu. Světlana zvolila nevázanou formu, nikoli pro šokování, ale jako lidský dokument ženy žijící ve Stalinově stínu, která se nedokázala vyhnout politickým machinacím totalitního státu. Její vzpomínky odrážejí velké události v Sovětském svazu a vynášejí zdrcující rozsudek nad Berijou, zatímco Stalin zůstává jejím milovaným otcem, jehož chování však musí neustále odmítat. Vylíčení Stalinovy smrti a bezradnosti jeho říše je děsivé. Dětství, rodinný život a vzpomínky na matku jsou popsány s širokým prostotem. Postavy z jejího života, včetně lidí ze Stalinova okruhu, jsou výstižně charakterizovány. Světlana se také zabývá svými neúspěšnými manželstvími, jež ztroskotala na politice, a vroucí láskou k dětem, které musela opustit. Tragické osudy nevlastního bratra Jaši a vlastního bratra Vasilije, který se stal alkoholikem, dotvářejí její osobní příběh.