Hry I

Hry Františka Langera, soustředěné v tomto svazku, reflektují jeho dramatickou tvorbu, kde se mravní konflikt spojuje s povinnostmi jednotlivce vůči vyššímu celku. Tragédie Svatý Václav (1912) představuje Langerův první úspěch a je spojena s jeho předválečným, neoklasicistickým obdobím. Legionářská scéna Ráno (1917) a dramatické obrazy Vzdání se 28. pluku (1920), Zborov (1920) a Na Sibiřské magistrále (1923) tematicky odrážejí Langerův pobyt v československých legiích a zachycují klíčové momenty jejich vzniku. Tyto monumentální scény měly velký ohlas, zejména po vzniku Československé republiky, a Ráno bylo uvedeno při slavnostní příležitosti 80. narozenin TGM. Jízdní hlídka (1935) je jedním z nejznámějších Langerových dramat, jehož silný epický patos a téma hrdinského osudu vojenské hlídky v Sibiři jej činí aktuálním v době státního ohrožení. Poslední Langerova hra Bronzová rapsodie (1958) zůstala neprovedena a vznikla v období stalinismu, kdy autor nemohl publikovat. Inspirována verši Iliady, zobrazuje dramatické činy malého národa Kuretů v době bronzové.