En savoir plus sur le livre
Kniha se zaměřuje na ideu Moskvy jako Třetího Říma, kterou formuloval mnich Filofej v 16. století a která zůstává atraktivní dodnes. Tato myšlenka se projevovala různou intenzitou v různých obdobích a výrazně ovlivnila uměleckou tvorbu. Autor sleduje dvě hlavní linie – historickou a uměleckohistorickou. Přibližuje dobu vzniku Filofejovy představy, která souvisela s charakterem vlády ruského pravoslavného cara, jenž se stal ochráncem římské říše a pravé křesťanské víry. Kromě Filofeje se kapitoly věnují dalším duchovním myslitelům, kteří po pádu byzantské říše a osamostatnění ruské církve řešili vnitřní problémy Moskovie. Uměleckohistorické kapitoly se zaměřují na reflexi byzantského následnictví a Moskvy jako nového sakrálního centra v ruském umění a architektuře, včetně kontaktů mezi východokřesťanským a západokřesťanským světem, kde hráli důležitou roli řečtí emigranti usazení po dobytí Konstantinopole v Itálii. Myšlenka Moskvy jako Třetího Říma byla opět oživena v 19. století, kdy se spojovala s imperiálními ambicemi ruské monarchie a snahou carského dvora orientovat společnost k byzantské tradici.
Achat du livre
Moskva – Třetí Řím, Max Bubakoff
- Langue
- Année de publication
- 2019
- product-detail.submit-box.info.binding
- (rigide)
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- Moskva – Třetí Řím
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Max Bubakoff
- Publié
- 2019
- Format
- rigide
- ISBN10
- 8074225828
- ISBN13
- 9788074225826
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Sciences sociales, Art / Culture, Thème historique, Esotérisme & Religion, Histoire, Sciences politiques & Politique, Architecture, Architecture et urbanisme, Thèmes religieux, Religion, Politique, Cadeaux pour papy, Russie
- Évaluation
- 4 sur 5
- Description
- Kniha se zaměřuje na ideu Moskvy jako Třetího Říma, kterou formuloval mnich Filofej v 16. století a která zůstává atraktivní dodnes. Tato myšlenka se projevovala různou intenzitou v různých obdobích a výrazně ovlivnila uměleckou tvorbu. Autor sleduje dvě hlavní linie – historickou a uměleckohistorickou. Přibližuje dobu vzniku Filofejovy představy, která souvisela s charakterem vlády ruského pravoslavného cara, jenž se stal ochráncem římské říše a pravé křesťanské víry. Kromě Filofeje se kapitoly věnují dalším duchovním myslitelům, kteří po pádu byzantské říše a osamostatnění ruské církve řešili vnitřní problémy Moskovie. Uměleckohistorické kapitoly se zaměřují na reflexi byzantského následnictví a Moskvy jako nového sakrálního centra v ruském umění a architektuře, včetně kontaktů mezi východokřesťanským a západokřesťanským světem, kde hráli důležitou roli řečtí emigranti usazení po dobytí Konstantinopole v Itálii. Myšlenka Moskvy jako Třetího Říma byla opět oživena v 19. století, kdy se spojovala s imperiálními ambicemi ruské monarchie a snahou carského dvora orientovat společnost k byzantské tradici.