En savoir plus sur le livre
Tématem publikace je narození dítěte v lidovém prostředí a koutní plachta v Čechách a na Moravě od 18. do 19. století. Postavení těhotné ženy bylo vymezeno kulturní tradicí, která zahrnovala řadu zákazů a příkazů. Hlavním cílem bylo zajistit úspěšný porod zdravého dítěte. Narození dítěte je klíčovým momentem lidského života, provázeným obyčeji a zvyky rodinného cyklu, které se vztahují k období těhotenství, samotnému porodu a šestinedělí. Kout měl ve venkovském prostředí ustálené funkce, přičemž vlevo se nacházel „kout koutnicový“, kde ležela matka „šestinedělka“. Kout představoval nejen užitný prostor, ale i symbolické bezpečí a ochranu pro matku a dítě. Koutní vyšívaná plachta izolovala novorozené dítě a jeho matku a patří k nejstarším dokladům lidového textilního umění. Cenný soubor koutních plachet, který je součástí Etnografické sbírky Národního muzea, zahrnuje 2 246 exemplářů z Čech, Moravy a Slovenska. Tato sbírka patří mezi nejrozsáhlejší v České republice a chronologicky pokrývá období převážně od 17. století do 2. poloviny 19. století, s malým množstvím koutních plachet z 20. století.
Achat du livre
Narození dítěte v lidovém prostředí a rituální vliv obřadní textilie, Monika Tauberová
- Langue
- Année de publication
- 2014
- product-detail.submit-box.info.binding
- (rigide)
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- Narození dítěte v lidovém prostředí a rituální vliv obřadní textilie
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Monika Tauberová
- Éditeur
- Národní muzeum
- Publié
- 2014
- Format
- rigide
- Pages
- 174
- ISBN10
- 8070364262
- ISBN13
- 9788070364260
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Thème historique, Histoire
- Évaluation
- 5 sur 5
- Description
- Tématem publikace je narození dítěte v lidovém prostředí a koutní plachta v Čechách a na Moravě od 18. do 19. století. Postavení těhotné ženy bylo vymezeno kulturní tradicí, která zahrnovala řadu zákazů a příkazů. Hlavním cílem bylo zajistit úspěšný porod zdravého dítěte. Narození dítěte je klíčovým momentem lidského života, provázeným obyčeji a zvyky rodinného cyklu, které se vztahují k období těhotenství, samotnému porodu a šestinedělí. Kout měl ve venkovském prostředí ustálené funkce, přičemž vlevo se nacházel „kout koutnicový“, kde ležela matka „šestinedělka“. Kout představoval nejen užitný prostor, ale i symbolické bezpečí a ochranu pro matku a dítě. Koutní vyšívaná plachta izolovala novorozené dítě a jeho matku a patří k nejstarším dokladům lidového textilního umění. Cenný soubor koutních plachet, který je součástí Etnografické sbírky Národního muzea, zahrnuje 2 246 exemplářů z Čech, Moravy a Slovenska. Tato sbírka patří mezi nejrozsáhlejší v České republice a chronologicky pokrývá období převážně od 17. století do 2. poloviny 19. století, s malým množstvím koutních plachet z 20. století.