En savoir plus sur le livre
Souhlasil zpovědník, souhlasil i biskup. Vydal jsem se o prázdninách pěšky z Litoměřic do Lisieux, abych se Terezce tam daleko v Normandii omluvil a také, abych se – dočasně odbřemeněn od všeho nepodstatného – krok za krokem učil věřit v její škole. Na cestu jsem si kromě trochy oblečení, několika okopírovaných stránek z autoatlasu, Nového zákona a Dopisů kněžím misionářům nebral nic, ani jídlo, ani peníze. Ta, k níž jsem chtěl kráčet, napsala, že „stačí uznat svou nicotu a odevzdat se jako dítě do Boží náruče“. Rozhodl jsem se ji poslechnout. Půjdu s prázdnýma rukama, prosit budu jen o vodu a nocleh, ale kromě nabídky svezení směrem k cíli přijmu vše, čím by mě kdo chtěl obdarovat. Budu na všechno říkat „ano“, budu říkat „děkuji“ a zbytek se ukáže cestou.
Achat du livre
Cesta na Západ. Po stopách ochočeného Boha, Štěpán Smolen
- Langue
- Année de publication
- 2018
- product-detail.submit-box.info.binding
- (souple)
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- Cesta na Západ. Po stopách ochočeného Boha
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Štěpán Smolen
- Éditeur
- Hesperion
- Publié
- 2018
- Format
- souple
- ISBN10
- 8090673643
- ISBN13
- 9788090673649
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Cartes et voyages, Esotérisme & Religion, Histoires vraies, Biographies, Thèmes religieux, Religion, Littérature tchèque, Autobiographies et mémoires, Spiritualité et spiritualisme, Thèmes chrétiens, Christianisme, Carnets de voyage, France, Europe, Vie chrétienne, Église catholique, 21e siècle, Pèlerinage, Lieux de pèlerinage, Église catholique romaine, Sainte Thérèse de Lisieux, 1873-1897
- Évaluation
- 4,5 sur 5
- Description
- Souhlasil zpovědník, souhlasil i biskup. Vydal jsem se o prázdninách pěšky z Litoměřic do Lisieux, abych se Terezce tam daleko v Normandii omluvil a také, abych se – dočasně odbřemeněn od všeho nepodstatného – krok za krokem učil věřit v její škole. Na cestu jsem si kromě trochy oblečení, několika okopírovaných stránek z autoatlasu, Nového zákona a Dopisů kněžím misionářům nebral nic, ani jídlo, ani peníze. Ta, k níž jsem chtěl kráčet, napsala, že „stačí uznat svou nicotu a odevzdat se jako dítě do Boží náruče“. Rozhodl jsem se ji poslechnout. Půjdu s prázdnýma rukama, prosit budu jen o vodu a nocleh, ale kromě nabídky svezení směrem k cíli přijmu vše, čím by mě kdo chtěl obdarovat. Budu na všechno říkat „ano“, budu říkat „děkuji“ a zbytek se ukáže cestou.