En savoir plus sur le livre
Kniha se zaměřuje na vývoj čtyř evropských velkoměst, Londýna, Paříže, Berlína a Vídně, a zkoumá, zda lze z jejich historických souvislostí vyvodit rozdílné sídelní strategie. Srovnání zahrnuje i další města, pokud to logika výkladu vyžaduje, což často vede k komparační asymetrii pro udržení celistvosti interpretace. Téma je rozděleno do několika subtémat, včetně urbanizace jako klíčového rysu 19. století, modernizace a industrializace, elektrifikace a hygienických změn přinesených kanalizací. Změny ve městech 20. století a postmoderní reakce na ambice moderny rovněž hrají důležitou roli. Hlavním zaměřením je komparace čtyř urbanistických strategií: haussmannizace Paříže, asanace Londýna, výstavba Velkého Berlína a Ringstrasse ve Vídni. Kapitola o vzniku průmyslového města zkoumá modernizaci a industrializaci jako součásti urbanizačního procesu. Urbanistická teorie 20. století se stává interdisciplinární a internacionalizovanou. Předposlední kapitola se věnuje transformaci moderního konceptu v postmoderní kontext, zatímco závěrečná kapitola shrnuje odlišnosti urbanistických strategií, které vykazují pozorovatelnou shodu.
Achat du livre
Velkoměsta v 19. a 20. století – křižovatky změn, Michal Janata
- Langue
- Année de publication
- 2016
- product-detail.submit-box.info.binding
- (souple)
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- Velkoměsta v 19. a 20. století – křižovatky změn
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Michal Janata
- Éditeur
- Archa (ČR)
- Publié
- 2016
- Format
- souple
- Pages
- 172
- ISBN10
- 8087545478
- ISBN13
- 9788087545478
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Art / Culture, Thème historique, Histoire, Architecture, Architecture et urbanisme, Histoire locale, Villes, Urbanisme, urbanisation, Grandes Villes
- Évaluation
- 3,5 sur 5
- Description
- Kniha se zaměřuje na vývoj čtyř evropských velkoměst, Londýna, Paříže, Berlína a Vídně, a zkoumá, zda lze z jejich historických souvislostí vyvodit rozdílné sídelní strategie. Srovnání zahrnuje i další města, pokud to logika výkladu vyžaduje, což často vede k komparační asymetrii pro udržení celistvosti interpretace. Téma je rozděleno do několika subtémat, včetně urbanizace jako klíčového rysu 19. století, modernizace a industrializace, elektrifikace a hygienických změn přinesených kanalizací. Změny ve městech 20. století a postmoderní reakce na ambice moderny rovněž hrají důležitou roli. Hlavním zaměřením je komparace čtyř urbanistických strategií: haussmannizace Paříže, asanace Londýna, výstavba Velkého Berlína a Ringstrasse ve Vídni. Kapitola o vzniku průmyslového města zkoumá modernizaci a industrializaci jako součásti urbanizačního procesu. Urbanistická teorie 20. století se stává interdisciplinární a internacionalizovanou. Předposlední kapitola se věnuje transformaci moderního konceptu v postmoderní kontext, zatímco závěrečná kapitola shrnuje odlišnosti urbanistických strategií, které vykazují pozorovatelnou shodu.