Mezi zalíbením a zavržením. Recepce Ovidiových Metamorfóz v barokním umění v Čechách a na Moravě

Dílo římského básníka Publia Ovidia Nasona, známé svými milostnými pasážemi, vyvolalo od svého vzniku značnou pozornost a morální kritiku. Metamorfózy, které vyprávějí o genezi lidstva od počátků světa po Caesarovu apoteózu, se staly klíčovým zdrojem informací o řecko-římské mytologii. Dílo si získalo trvalou slávu a stalo se významnou inspirací pro výtvarné umění, často označované jako „bible malířů“. V českém a moravském barokním umění měly Metamorfózy rovněž značný vliv, přičemž jejich příběhy zdobí mnohé zámky a paláce. Autorka se v knize zaměřuje na odraz Ovidiových Metamorfóz v českém a moravském umění 17. a 18. století, zkoumá čtenářskou oblibu, vydání a diskusi o jejich lascivním obsahu, což vedlo k cenzurním regulacím. Hlavní pozornost je věnována detailnímu výzkumu dvou moravských rezidencí, arcibiskupského zámku v Kroměříži a zámku ve Slavkově u Brna, jejichž nástropní malby a sochařské výzdoby odkazují na ovidiovské mýty. Kniha nově zhodnocuje tyto výzdoby a zasazuje je do širšího evropského kontextu, neboť jejich význam přesahuje hranice moravského regionu.