Věrní Přemyslovci a barbarští Čechové

Publikace se zaměřuje na významné téma českých právních dějin, konkrétně na vztah středověkých Čech a říše, které má dlouhou akademickou tradici a stále nevyčerpává svůj potenciál. Výklad naznačuje, že současná diskuse o soužití obou národů nedostatečně reaguje na posun ve společenských vědách na Západě, známý jako cultural turn. Moderní kulturně historické přístupy a metody, které se osvědčily v jiných oblastech výzkumu, by měly být využity k analýze česko-říšských interakcí, a to nejen z pohledu událostních dějin, ale i normativních struktur a představ, které ovlivňovaly jednání aktérů té doby. Cílem monografie je prozkoumat soužití politických elit mezi otonsko-sálskou říší a přemyslovskými državami v celé jejich právní rozmanitosti, od 10. do 12. století, které představují klíčové mezníky vývoje. Vzhledem k nedostatku domácích zpráv se autor zaměřuje na vztahy mezi oběma zeměmi prostřednictvím říšských kronikářů a letopisců, přičemž pozornost je věnována těm, jejichž díla jsou považována za kanonická. Nové čtení pramenů má ukázat, že česko-říšský prostor nebyl řízen pouze fyzickým násilím a politickým kalkulem, jak naznačuje právní historiografie od roku 1945, ale byl ovlivněn obecně přijímanými regulativy, které stanovovaly právní mantinely pro přeshraniční styky na nejvyšší úrovni.