Případ profesora Hrona

První čistě scifistický Běhounkův román. Původně vyšel pod názvem Případ profesora Hrona (1947), druhá lehce přepracovaná verze byla publikována v roce 1968. Běhounek se tu přihlašuje k vernovské tradici Vynálezu zkázy: na osudu vědce, nekriticky zahleděného do svého vynálezu, varuje před zneužitím technické inovace. Příběh nepochybně vznikl pod dojmem prvního použití atomové bomby, které bylo v živé paměti veřejnosti a bylo předmětem četných diskusí. Román byl určen dospělým čtenářům a je považován za Běhounkovu nejlepší práci. V roce 1968 vyšlo k autorovým sedmdesátým narozeninám jako: Dům zelených přízraků je vědecko-fantastická detektivka, původně vydaná v r. 1947 pod názvem Případ prof. Hrona. Šílený profesor Hron na svém zámku (kolem roku 1930) provádí výzkumy a pokusy v oboru atomového bádání, které vedouk první atomové pumě a jsou středem zájmu ciziny. Pomocí jeho pokusů se mu podařilo např. objevit neutronové dělo a proměňovat lidského tvora v pratvora. Celý příběh je vlastně přepisem událostí, které byly zaznamenány v deníku profesorova asistenta.