Jaromír Šavrda - Tvůrce v zástupu i v opozici

Kniha se zaměřuje na Jaromíra Šavrdu (1931-1988), ostravského básníka, prozaika, novináře a disidenta, a to jak z pohledu jeho literární činnosti, tak občanské angažovanosti v totalitním režimu. Iva Málková zkoumá jeho životní příběh, počínaje dětstvím a mládím ve čtyřicátých a padesátých letech, kdy se formoval jeho vztah k literatuře a vznikaly první básně. V šedesátých letech, po úspěchu knihy Půjdeš, nevrátíš se, se Šavrda stává svobodným umělcem a profesionálním spisovatelem, angažuje se v regionálních a celostátních nakladatelstvích a pracuje jako novinář. Po srpnu 1968 se jeho kariéra a myšlení zásadně mění, což vede k jeho neoficiální publikační činnosti zaměřené na samizdat. Autorka přináší nové archivní materiály o edici Libri prohibiti, kterou Šavrda založil. Kniha také rekonstruuje okolnosti jeho soudních procesů a věznění v letech 1978-1981 a 1982-1984, odhaluje podmínky v socialistických věznicích. V závěru Málková analyzuje Šavrdovu tvorbu v samizdatu a exilu a představuje ho jako neúnavného zastánce svobody projevu, který, i po návratu z vězení, pokračuje v psaní a zapojuje se do disentu.