Paramètres
- 149pages
- 6 heures de lecture
En savoir plus sur le livre
Kniha přináší tři studie na pomezí filosofie, hermeneutiky a literární vědy. První studie analyzuje filosofické aspekty Haškova románu Osudy dobrého vojáka Švejka. V prvním kroku se zkoumá výskyt slova filosofovat, což vede k úvahám o filosofické naléhavosti románu vyplývající z konfrontace jedince s dějinami. Druhý krok se zaměřuje na zařazení románu do dějin moderního románu podle Milana Kundery, který ukazuje, jak moderní román ovlivňuje vztah k fenoménu dějin. Třetí krok se v kontextu Heideggerových dějin metafysiky snaží zjistit, jak román reaguje na konec těchto dějin. Druhá studie porovnává Haškovu tvorbu s Georgem Lukácsem, zkoumá možnosti zařazení Osudů do Lukácsovy typologie románu a odhaluje intelektuální spřízněnost obou autorů prostřednictvím motivu zvěcnění člověka a obrany proti němu. Poslední studie chápe román jako modernistické dílo, které se svými postupy blíží Eliotově Pusté zemi, Joyceovu Odysseovi a Rilkovým Elegiím z Duina. Zaměřuje se na zmínky v předmluvě a doslovu k prvnímu dílu, které lze interpretovat pomocí mýtické metody typické pro modernistickou literaturu. Cílem je prozkoumat spojení mezi hledačem věčné slávy a postavami, které reprezentují falešnou kulturu, přičemž konečným výchovným paradigmatem se stává sám Švejk.
Achat du livre
Jaroslav Hašek: filosoficko-literární perspektivy, František A. Podhajský
- Langue
- Année de publication
- 2023
- product-detail.submit-box.info.binding
- (souple),
- État du livre
- Très bon
- Prix
- 6,49 €
Modes de paiement
Personne n'a encore évalué .
- Titre
- Jaroslav Hašek: filosoficko-literární perspektivy
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- František A. Podhajský
- Éditeur
- Togga
- Publié
- 2023
- Format
- souple
- Pages
- 149
- ISBN10
- 8074762718
- ISBN13
- 9788074762710
- Séries
- Description
- Kniha přináší tři studie na pomezí filosofie, hermeneutiky a literární vědy. První studie analyzuje filosofické aspekty Haškova románu Osudy dobrého vojáka Švejka. V prvním kroku se zkoumá výskyt slova filosofovat, což vede k úvahám o filosofické naléhavosti románu vyplývající z konfrontace jedince s dějinami. Druhý krok se zaměřuje na zařazení románu do dějin moderního románu podle Milana Kundery, který ukazuje, jak moderní román ovlivňuje vztah k fenoménu dějin. Třetí krok se v kontextu Heideggerových dějin metafysiky snaží zjistit, jak román reaguje na konec těchto dějin. Druhá studie porovnává Haškovu tvorbu s Georgem Lukácsem, zkoumá možnosti zařazení Osudů do Lukácsovy typologie románu a odhaluje intelektuální spřízněnost obou autorů prostřednictvím motivu zvěcnění člověka a obrany proti němu. Poslední studie chápe román jako modernistické dílo, které se svými postupy blíží Eliotově Pusté zemi, Joyceovu Odysseovi a Rilkovým Elegiím z Duina. Zaměřuje se na zmínky v předmluvě a doslovu k prvnímu dílu, které lze interpretovat pomocí mýtické metody typické pro modernistickou literaturu. Cílem je prozkoumat spojení mezi hledačem věčné slávy a postavami, které reprezentují falešnou kulturu, přičemž konečným výchovným paradigmatem se stává sám Švejk.


