Paramètres
- 808pages
- 29 heures de lecture
En savoir plus sur le livre
První svazek rozměrné trilogie, která v předvečer druhé světové války (1937–1939) přinesla syntetizující pohled na vývoj moderní německé literatury a filozofie z hlediska proměn eschatologického myšlení. První díl se soustředí na epochu osvícenství a romantismu a jako jejich hlavní rys vykládá posuny křesťanské eschatologie směrem k „prométheovskému principu“, k imanentizujícímu a subjektivizujícímu pojetí vztahu mezi lidským duchem, přírodou, dějinami a božstvím. Spis má navzdory tematické šíři (od Lessinga či Herdera přes romantiky a idealisty až po Wagnera a Nietzscheho) sevřenou interpretační povahu a představuje vyrovnání s moderním německým myšlením, jak se rozvíjelo ne v teologických spisech, nýbrž v poezii a filozofii.
Achat du livre
Apokalypsa německé duše - Studie k nauce o posledních postojích / Svazek 1. Německý idealismus, Hans Urs von Balthasar
- Langue
- Année de publication
- 2024
- product-detail.submit-box.info.binding
- (rigide)
Modes de paiement
Personne n'a encore évalué .
- Titre
- Apokalypsa německé duše - Studie k nauce o posledních postojích / Svazek 1. Německý idealismus
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Hans Urs von Balthasar
- Éditeur
- Academia
- Publié
- 2024
- Format
- rigide
- Pages
- 808
- ISBN10
- 8020035109
- ISBN13
- 9788020035103
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Sciences sociales, Esotérisme & Religion, Thématique philosophique, Thèmes religieux, Religion, Philosophie, Littérature allemande, Théologie, Histoires culturelles, Apocalypse, Poésie Allemande, Histoire de la philosophie, Eschatologie, Philosophie allemande
- Première publication
- 1937
- Titre original
- Apokalypse der deutschen Seele: Studie zu einer Lehre von den letzten Dingen: Der deutsche Idealismus
- Description
- První svazek rozměrné trilogie, která v předvečer druhé světové války (1937–1939) přinesla syntetizující pohled na vývoj moderní německé literatury a filozofie z hlediska proměn eschatologického myšlení. První díl se soustředí na epochu osvícenství a romantismu a jako jejich hlavní rys vykládá posuny křesťanské eschatologie směrem k „prométheovskému principu“, k imanentizujícímu a subjektivizujícímu pojetí vztahu mezi lidským duchem, přírodou, dějinami a božstvím. Spis má navzdory tematické šíři (od Lessinga či Herdera přes romantiky a idealisty až po Wagnera a Nietzscheho) sevřenou interpretační povahu a představuje vyrovnání s moderním německým myšlením, jak se rozvíjelo ne v teologických spisech, nýbrž v poezii a filozofii.