Býti šlechticem

Tato práce se zaměřuje na změny v titulatuře, nobilitační proces a zásluhy, které umožnily stát se šlechticem v období 1627–1657. V českých a rakouských dědičných zemích došlo k mnoha legislativním změnám, které ovlivnily nižší šlechtu a vedly k počátkům tzv. „Nové šlechty“. Klíčovým mezníkem bylo vydání Obnoveného zřízení zemského, které stanovilo právní rámec pro tyto změny a v následujících třech desetiletích se nový systém nobilitace ustálil. Změnila se struktura šlechtické hierarchie a vzrostl počet nobilitačních listin, které potvrzovaly úspěšné povýšení. Ačkoliv jsou tyto listiny z let 1627–1657 málo sdílné, poskytují náhled na proměny v šlechtické titulatuře. Autorka se zabývá otázkami, co bylo potřeba k získání šlechtického titulu, zda noví šlechtici mohli dosáhnout vyšších pozic v hierarchii a jak dlouho si rodiny udržely své nové postavení. Odpovědi hledala v různých pramenech a literatuře a snažila se poskládat rodinné biografie nových šlechticů, čímž otevírá dveře do světa těch, kteří stáli při svém panovníkovi a víře, i když často čelili utrpení a strádání válečných časů.