Paramètres
- 80pages
- 3 heures de lecture
En savoir plus sur le livre
Má smysl vydávat knihu ještě po 36 letech? Autor pro to vidí dva důvody. Je to poslední možnost, aby se dostala ještě k pamětníkům, kteří ji budou moci proměřit svými vlastními zážitky. A potomci pamětníků snad podobně jako kdysi autor lépe poznají a pochopí dobu, v níž žili jejich rodiče a prarodiče... V době počínající normalizace roku 1970 byl autor pověřen, aby předal vyššímu stranickému orgánu archiv stranické skupiny svého pracoviště. Šlo zřejmě o to, aby archiv nemohl být „zneužit kontrarevolucí“ proti soudruhům, kteří „pochopili nutnost“. Autor neodolal a do materiálů zasahujících až do konce padesátých let se začetl a pořídil si z něj výpisky. Pochopil, že tím získává ostré vidění doby, které se pokoušel porozumět. K jejím tragickým stránkám, jak se mu jevily z románů a děl historiků, přibylo procítění ovzduší, z něhož dýchá to, co Pascal soucitně nazýval ubohostí člověka a co nepostrádá rysy svérázného humoru.
Achat du livre
Ve službách lidu, Jan Novotný
- Langue
- Année de publication
- 2024
- product-detail.submit-box.info.binding
- (souple),
- État du livre
- Bon
- Prix
- 3,69 €
Modes de paiement
Personne n'a encore évalué .
- Titre
- Ve službách lidu
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Jan Novotný
- Éditeur
- Burian a Tichák
- Publié
- 2024
- Format
- souple
- Pages
- 80
- ISBN10
- 8087274768
- ISBN13
- 9788087274767
- Séries
- Recueil
- Knihovna Listů
- Mots clés
- Nonfiction, Sciences sociales, Sciences politiques & Politique, Littérature tchèque, Politique, Histoire tchèque & slovaque, Université, Communisme, Tchécoslovaquie
- Description
- Má smysl vydávat knihu ještě po 36 letech? Autor pro to vidí dva důvody. Je to poslední možnost, aby se dostala ještě k pamětníkům, kteří ji budou moci proměřit svými vlastními zážitky. A potomci pamětníků snad podobně jako kdysi autor lépe poznají a pochopí dobu, v níž žili jejich rodiče a prarodiče... V době počínající normalizace roku 1970 byl autor pověřen, aby předal vyššímu stranickému orgánu archiv stranické skupiny svého pracoviště. Šlo zřejmě o to, aby archiv nemohl být „zneužit kontrarevolucí“ proti soudruhům, kteří „pochopili nutnost“. Autor neodolal a do materiálů zasahujících až do konce padesátých let se začetl a pořídil si z něj výpisky. Pochopil, že tím získává ostré vidění doby, které se pokoušel porozumět. K jejím tragickým stránkám, jak se mu jevily z románů a děl historiků, přibylo procítění ovzduší, z něhož dýchá to, co Pascal soucitně nazýval ubohostí člověka a co nepostrádá rysy svérázného humoru.