Paramètres
- 166pages
- 6 heures de lecture
En savoir plus sur le livre
Krátké období přímé vlády Přemysla Otakara I. nad Olomouckem v letech 1201–1212, kdy se Přemysl tituloval jako olomoucký či moravský kníže, bylo předělem mezi raně středověkým knížecím věkem a novou epochou markrabské Moravy vrcholného středověku. Kniha optikou písemných pramenů a za pomoci archeologických poznatků sleduje příčiny i důsledky proměn Olomouce, tehdy zřejmě nejvýznamnějšího centra přemyslovské moci a ústřední církevní správy na Moravě, na počátku 13. století. Zkoumá nejen přestavbu olomouckého hradu do kamenné podoby, ale i výstavbu a vzhled druhého hradu v Olomouci-Nového Hrádku. Zabývá se nově založeným konventem řeholnic u bývalého katedrálního kostela sv. Petra a impulzy, které vedly k transformaci Olomouce v institucionální královské město. Představuje také opory panovnické moci na venkově, věnuje se vzniku nových trhových center a etablování šlechty.
Achat du livre
Olomoucké knížectví Přemysla Otakara I. (1201–1212), Pavel Šlézar
- Langue
- Année de publication
- 2023
- product-detail.submit-box.info.binding
- (rigide),
- État du livre
- Bon
- Prix
- 11,49 €
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- Olomoucké knížectví Přemysla Otakara I. (1201–1212)
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Pavel Šlézar
- Éditeur
- Národní památkový ústav
- Publié
- 2023
- Format
- rigide
- Pages
- 166
- ISBN10
- 8087220188
- ISBN13
- 9788087220184
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Thème historique, Histoire, Journalisme littéraire, XIIIe siècle, Olomouc, Přemyslides, Přemysl Otakar I., 1155/1167-1230
- Évaluation
- 5 sur 5
- Description
- Krátké období přímé vlády Přemysla Otakara I. nad Olomouckem v letech 1201–1212, kdy se Přemysl tituloval jako olomoucký či moravský kníže, bylo předělem mezi raně středověkým knížecím věkem a novou epochou markrabské Moravy vrcholného středověku. Kniha optikou písemných pramenů a za pomoci archeologických poznatků sleduje příčiny i důsledky proměn Olomouce, tehdy zřejmě nejvýznamnějšího centra přemyslovské moci a ústřední církevní správy na Moravě, na počátku 13. století. Zkoumá nejen přestavbu olomouckého hradu do kamenné podoby, ale i výstavbu a vzhled druhého hradu v Olomouci-Nového Hrádku. Zabývá se nově založeným konventem řeholnic u bývalého katedrálního kostela sv. Petra a impulzy, které vedly k transformaci Olomouce v institucionální královské město. Představuje také opory panovnické moci na venkově, věnuje se vzniku nových trhových center a etablování šlechty.