Staré písně

Plalalmarovy texty přibližují chvíle prchajícího času, ranní napětí, než zazvoní budík, prázdno v srdci i zvlčilost lidských jedinců. Námětová škála se pak pohybuje především v úzké vztahové oblasti, která je odrazem napětí milostného citu, často nevydařeného a promarněného. Právě toto téma se často objevuje v poetice bluesrockových songů, není proto divu, že si ho pro řadu svých písní vybral i autor tohoto souboru. V dalších textech lze nalézt i tulácké motivy, poměrně bezútěšné úvahy nad vývojem a postavením částečně rezignujícího outsidera či hořké představy o budoucnosti. Náznak naděje pak přece jen přichází, ale jen lehce a potichu nakročený, a to až ve dvou závěrečných básních.