Mezi Vídní, Varšavou a Moskvou: Diplomatická cesta Jana Kryštofa z Fragsteinu do Moskvy v letech 1657–1658
Évaluation du livre
En savoir plus sur le livre
Dějiny diplomacie a mezinárodních vztahů tvoří již od konstituování historie jako vědeckého oboru počátkem 19. století jedno z nejdůležitějších badatelských témat. Už německý historik Leopold von Ranke (1795–1886) se svými nástupci považovali studium zahraniční politiky jednotlivých (evropských) zemí za pomyslný vrchol dějepisného zkoumání. Podle jejich mínění se v ní zrcadlil nejvyšší stupeň jednání státu. Od zahraniční politiky se následně odvíjely další oblasti činnosti konkrétních státních útvarů a územních celků, jako byly například každodenní život obyvatel, demografický, kulturní, hospodářský a politický vývoj, úroveň vzdělání a mnohé další. Teprve v poslední třetině 20. století došlo pod vlivem postmoderní kritiky kulturních historiků k důraznému popření dosavadních obecně přijímaných vědeckých schémat (včetně primátu studia mezinárodních vztahů jako vrcholu historického bádání) a hledání nových.
Achat du livre
Mezi Vídní, Varšavou a Moskvou: Diplomatická cesta Jana Kryštofa z Fragsteinu do Moskvy v letech 1657–1658, Rostislav Smíšek, Monika Konrad
- Langue
- Année de publication
- 2020
- product-detail.submit-box.info.binding
- (rigide)
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- Mezi Vídní, Varšavou a Moskvou: Diplomatická cesta Jana Kryštofa z Fragsteinu do Moskvy v letech 1657–1658
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Rostislav Smíšek, Monika Konrad
- Éditeur
- Jihočeská univerzita
- Publié
- 2020
- Format
- rigide
- ISBN10
- 8073948060
- ISBN13
- 9788073948061
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Sciences sociales, Thème historique, Commerce, Affaires & Gestion, Sciences politiques & Politique, Thématique juridique, Droit, Russie, Autriche, Étude, 17e siècle, Études académiques, Diplomatie, Droit international, Diplomates
- Évaluation
- 1 sur 5
- Description
- Dějiny diplomacie a mezinárodních vztahů tvoří již od konstituování historie jako vědeckého oboru počátkem 19. století jedno z nejdůležitějších badatelských témat. Už německý historik Leopold von Ranke (1795–1886) se svými nástupci považovali studium zahraniční politiky jednotlivých (evropských) zemí za pomyslný vrchol dějepisného zkoumání. Podle jejich mínění se v ní zrcadlil nejvyšší stupeň jednání státu. Od zahraniční politiky se následně odvíjely další oblasti činnosti konkrétních státních útvarů a územních celků, jako byly například každodenní život obyvatel, demografický, kulturní, hospodářský a politický vývoj, úroveň vzdělání a mnohé další. Teprve v poslední třetině 20. století došlo pod vlivem postmoderní kritiky kulturních historiků k důraznému popření dosavadních obecně přijímaných vědeckých schémat (včetně primátu studia mezinárodních vztahů jako vrcholu historického bádání) a hledání nových.