En savoir plus sur le livre
Filosofické drobky patří ke Kierkegaardovým nejvýznamnějším dílům, mimo jiné i proto, že obsahují většinu základních pojmů jeho myšlení. Fiktivním autorem textu je Johannes Climacus a jeho úvahy se točí kolem otázky poznání věčné (tedy ne historické) pravdy. Své pojednání nazývá „myšlenkovým projektem“ neboli experimentem. Ten spočívá v rozvinutí hypotézy, jak by tomu bylo, kdyby poznání věčné pravdy probíhalo jinak, než jak předpokládá Sókratés. K závěru, že alternativou je křesťanská víra, se Climacus dopracuje až po vyloučení možnosti, že by analyzovaný hypotetický způsob poznání mohl být metodou filosofickou nebo historickou. Autor křesťanství přímo neobhajuje, volbu mezi sókratovskou a křesťanskou alternativou nechává na čtenáři. Přitom ukazuje, že důsledný myslitel nemůže dojít ke třetí, hegelovské alternativě, která tehdy v dánské filosofii i teologii převládala a vycházela z předpokladu, že věčná pravda prodělává historický vývoj a že tento vývoj lze postupně rozumově poznat.
Achat du livre
Filosofické drobty aneb trocha filosofie, Soren Kierkegaard, Kateřina Kolínská
- Langue
- Année de publication
- 2025
- product-detail.submit-box.info.binding
- (souple)
Modes de paiement
Personne n'a encore évalué .
- Titre
- Filosofické drobty aneb trocha filosofie
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Soren Kierkegaard, Kateřina Kolínská
- Publié
- 2025
- Format
- souple
- Pages
- 136
- ISBN13
- 9788053002103
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Sciences sociales, Philosophie
- Description
- Filosofické drobky patří ke Kierkegaardovým nejvýznamnějším dílům, mimo jiné i proto, že obsahují většinu základních pojmů jeho myšlení. Fiktivním autorem textu je Johannes Climacus a jeho úvahy se točí kolem otázky poznání věčné (tedy ne historické) pravdy. Své pojednání nazývá „myšlenkovým projektem“ neboli experimentem. Ten spočívá v rozvinutí hypotézy, jak by tomu bylo, kdyby poznání věčné pravdy probíhalo jinak, než jak předpokládá Sókratés. K závěru, že alternativou je křesťanská víra, se Climacus dopracuje až po vyloučení možnosti, že by analyzovaný hypotetický způsob poznání mohl být metodou filosofickou nebo historickou. Autor křesťanství přímo neobhajuje, volbu mezi sókratovskou a křesťanskou alternativou nechává na čtenáři. Přitom ukazuje, že důsledný myslitel nemůže dojít ke třetí, hegelovské alternativě, která tehdy v dánské filosofii i teologii převládala a vycházela z předpokladu, že věčná pravda prodělává historický vývoj a že tento vývoj lze postupně rozumově poznat.