
En savoir plus sur le livre
Kolektivní monografie představuje první systematicky pojatou analýzu vývoje zdravotnické záchranné služby v českých zemích v období od jejího zestátnění v roce 1952 až po transformaci v krajské příspěvkové organizace v roce 2003. Kniha si klade za cíl zmapovat procesy institucionalizace, profesionalizace a modernizace přednemocniční neodkladné péče prostřednictvím analýzy oficiálního diskurzu a aktérské reflexe. Těžiště výkladu spočívá v letech 1952–2003, zároveň je však tento vývoj zasazen do širší perspektivy „dlouhého trvání“ od konce 18. století s důrazem na klíčové mezníky druhé poloviny 20. a počátku 21. století (1952, 1974, 1992 a 2003). V tematických kapitolách se monografie věnuje socioprofesní identitě výjezdových skupin, technologickým a materiálním proměnám, přechodovým liniím mezi přednemocniční a nemocniční péčí, etickým dilematům spojeným se setkáváním se smrtí a také genderovým aspektům a popkulturním obrazům. Zvláštní pozornost je věnována paměťové perspektivě řidičů, sester a lékařů, jejichž vyprávění slouží jako pramen k porozumění transformačním procesům nejen v urgentní medicíně, ale i v širším fungování socialistického a postsocialistického zdravotnictví.
Achat du livre
Minuty mezi životem a smrtí: Proměny záchranné služby, Michal Hlaváček
- Langue
- Année de publication
- Reliure
- (souple)
Modes de paiement
Personne n'a encore évalué .
- Titre
- Minuty mezi životem a smrtí: Proměny záchranné služby
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Michal Hlaváček
- Éditeur
- Karolinum
- Format
- souple
- Pages
- 434
- ISBN13
- 9788024663890
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Thème historique, Secteur médical
- Description
- Kolektivní monografie představuje první systematicky pojatou analýzu vývoje zdravotnické záchranné služby v českých zemích v období od jejího zestátnění v roce 1952 až po transformaci v krajské příspěvkové organizace v roce 2003. Kniha si klade za cíl zmapovat procesy institucionalizace, profesionalizace a modernizace přednemocniční neodkladné péče prostřednictvím analýzy oficiálního diskurzu a aktérské reflexe. Těžiště výkladu spočívá v letech 1952–2003, zároveň je však tento vývoj zasazen do širší perspektivy „dlouhého trvání“ od konce 18. století s důrazem na klíčové mezníky druhé poloviny 20. a počátku 21. století (1952, 1974, 1992 a 2003). V tematických kapitolách se monografie věnuje socioprofesní identitě výjezdových skupin, technologickým a materiálním proměnám, přechodovým liniím mezi přednemocniční a nemocniční péčí, etickým dilematům spojeným se setkáváním se smrtí a také genderovým aspektům a popkulturním obrazům. Zvláštní pozornost je věnována paměťové perspektivě řidičů, sester a lékařů, jejichž vyprávění slouží jako pramen k porozumění transformačním procesům nejen v urgentní medicíně, ale i v širším fungování socialistického a postsocialistického zdravotnictví.