Klasické dílo světové dobrodružné literatury čtenáře zavádí na daleký Sever a vypravuje příběh Kazana, z části čistého vlka, z části statného vlčáka. Jeho osudy spojené s věrnou družkou Šedkou, v nichž střídavě zápasí Kazanova psí přirozenost s jeho vlčími instinkty, jsou plné zvratů při věčném sváru dobra a zla.
Vánoční koleda je osobním dramatem člověka, které oslovuje další a další generace čtenářů již přes 170 let. Rozsahem nedlouhá „moralita“ o pěti kapitolách se dočkala mnoha dramatizací, operního i filmového zpracování. Důvod není jen v silném příběhu či literárních kvalitách. Kromě nich je tu cosi, co se nás bytostně týká, co potřebujeme v životě takřka neustále: naděje. Kniha vychází s ilustracemi Roberta Innocentiho (1940), italského mezinárodně uznávaného výtvarníka, který získal četná ocenění včetně Ceny Hanse Christiana Andersena (2008). O značném přesahu jeho díla svědčí i to, že knihy s Innocentiho ilustracemi vydávají nakladatelé v Evropě, Asii, USA i v Japonsku a není tedy divu, že v deníku The New York Times byl představen jako „jeden z největších ilustrátorů dětských knih ve světě“. Kvůli Vánoční koledě navštívil Innocenti Londýn. Ne snad proto, že by zde chtěl objevit Dickensův svět, ale aby zhlédl originály výtvarných děl spisovatelových současníků. Inspiroval se a vlastní realistickou malbu k fantasknímu příběhu doplnil četnými detaily prostředí, výraznou expresí i magickým realismem, jimž dotváří sugestivní atmosféru Dickensova vyprávění.
Román zobrazuje život černochů na otrokářském Jihu Ameriky v období před válkou Severu proti Jihu.
V podstatě autobiografický román u nás známého autora zejména zfilmované novely Osamělost přespolního běžce. Je to příběh chlapce z proletářské rodiny, který po tvrdém dětství nastoupí dráhu dělníka, odejde později jako britský voják do Malajska a vrací se do Anglie duševně uzrálý a zkušenostmi vyzbrojený s vědomím, že má nyní v ruce klíč ke dveřím života a že „stačí, když pak jen napne příslušné svaly a ty dveře otevře“. Doslov napsal Josef Škvorecký.
Šťastný život Davida Copperfielda se náhle změní, když se jeho matka znovu provdá. Její nový manžel je na Davida krutý a pošle ho do školy. Když Davidova matka zemře, pošlou ho pracovat do Londýna. Práce se mu nelíbí a tak uteče. Nemá však žádné peníze na jídlo ani na cestování. Jeto však jen začátek jeho dobrodružného života.
Současně s vylíčením strastiplných a dramatických osudů dvou ušlechtilých lidí, Malé Dorritky - narozené a vyrůstající v ponurých zdech Maršálského vězení - a Artura Clennama, rozvíjí Dickens široký a barvitý obraz soudobé společnosti, zavádí čtenáře do nejrůznějších prostředí tehdejší Anglie, od banketů zbohatlých finančníků přes domovy prostých lidí až po vězení pro dlužníky. V plné síle tu září Dickensovo hluboké lidství, odpor ke všemu, co ubíjí lidskou důstojnost, mistrné charakteristiky škály postav i postaviček i umění satirické karikatury.
Der spanische Maler Francisco de Goya gilt als einer der größten Künstler aller Zeiten. Sein langes, von vielen Höhen und Tiefen gekennzeichnetes Leben in wechselvoller Zeit wurde immer wieder zum Gegenstand künstlerischer Auseinandersetzungen. Der Regisseur Carlos Saura („Carmen“) versammelte einige der größten Schauspieler Spaniens für die Verwirklichung seines vielschichtigen, spektakulären Goya-Films: Francisco Rabal, José Coronado, Maribel Verdú und Eulalia Ramón. „Die Faszination für Goya hat mich Zeit meines Lebens verfolgt. Ich fühlte mich von jeher von seinen Gemälden und seiner Person angezogen, und beides sind für mich noch stets Geheimnisse.“ Carlos Saura
V roce 2012 uplynulo sto let od tragického úmrtí vynikajícího civilisty evropského formátu prof. Emanuela Tilsche. V této souvislosti přinášíme reprint jeho nejzdařilejší práce, učebnice obecné části občanského práva, a to podle třetího vydání připraveného v roce 1925 péčí prof. Emila Svobody. Práce je skvělou syntézou, propojující odbornost a čtivost, kdy i nejobtížnější partie jsou představeny srozumitelně a jednoduše. Pro čtenáře bude nepochybně i dnes radostí a požitkem. Reprint byl připraven podle třetího vydání z roku 1925 doplněného prof. Emilem Svobodou.
