Karel Pacner Livres

Období první republiky stále fascinuje a přitahuje. Nová výpravná kniha je kronikou, encyklopedií a intimním svědectvím o zásadních okamžicích let 1918–1938. Čtenáři zažijí atmosféru doby spolu s obyvateli předválečného Československa, přičemž se ocitnou v blízkosti historických událostí a mohou psát korespondenci například s T. G. Masarykem. Kniha obsahuje 55 unikátních dokumentů, které jsou věrnými replikami historických artefaktů, zachovávajícími rozměr a vzhled originálů. Mezi vloženými přílohami najdete například Krajanské noviny Svornost z roku 1918, Washingtonskou deklaraci, korespondenci legionáře Antonína Bezděka, rukopisný koncept prvního zákona ČSR, noviny z října 1918 a dopisy mezi TGM a Karlem Kramářem. Další artefakty zahrnují bankovky první republiky, slavnostní verzi Martinské deklarace, volební plakáty, reklamní materiály a dokonce i diplom pro hokejisty z I. zimních olympijských her. Kniha je luxusně zpracována s kvalitním tiskem na matném křídovém papíru a obsahuje mapu ČSR. Tato publikace nabízí jedinečný pohled na život a kulturu první republiky, a to nejen prostřednictvím textu, ale i autentických dokumentů.

Známé a více či méně i zdokumentované případy a akce špionů, agentů, vyzvědačů, rozvědčíků a zpravodajských služeb během 1. a zejména 2. světové války. I největší špionážní operace zůstanou zřejmě navždy částečně zahaleny tajemstvím, jen postupně a velmi obtížně se můžeme dopátrat úplné pravdy a skutečného pozadí některých událostí. Špionážní akce se v průběhu doby samozřejmě lišily rozsahem, způsobem provedení i účinkem, ale jedno měly společné: získat zásadní, rozhodující utajované informace a zprávy hospodářského, politického či vojenského charakteru o skutečném či potenciálním nepříteli. Autor popisuje více než dvacet případů špionáže i kontrašpionáže, které mnohdy velmi zásadním způsobem ovlivnily vývoj válečných událostí (namátkou např. německý šifrovací stroj Enigma, Kim Philby, tajemství atomové bomby). Fotografie, seznam literatury, jmenný rejstřík.... celý text

Když v roce 1903 zahájili bratří Wrightové éru letectví, sotva by se někdo odvážil předpovědět, že o pouhých 58 let později obletí Gagarin Zemi v kosmické kabině rychlostí 8 kilometrů za sekundu. Karel Čapek nechal ve svém slavném dramatu R.U.R. dokončeném v roce 1920 chodit roboty do školy, v níž se učili nazpaměť logaritmické tabulky, počítače či jen obyčejné kapesní kalkulačky byly tehdy ještě mimo běžnou představu o dostupné technice na konci 20. století. Je patrné, že tempo technického pokroku nabralo během minulého století nečekané obrátky. A kdo byli ti, jejichž technické vynálezy a vědecké objevy jako byla letadla, radiotelegrafie, penicilin, EKG, inzulin či teorie relativity, měnily svět a vnímaní světa? Ti to dobyvatelé moderní doby sami možná netušili, jak jejich epochální objevy jednou zasáhnou do každodenního života společnosti Karel Pacner, spisovatel, publicista a popularizátor vědy se rozhodl přiblížit českému čtenáři skutečné hybatele dějin, kteří vytvořili své vědecké či technické dílo ve 20. století, a současně ho seznámit se samotnými objevy a jejich mnohdy spletitými příběhy.

Hľadanie koreňov života - prísna klíma, mikróbi-najbližší susedia, Nebeskí rozsievači, Hľadanie vyspelých bytostí (mlčacie hviezdy, rovnice o mnohých neznámych, poznanie doby železnej), Hľadanie spoločnej reči (tajomstvo občanov vesmíru, najťažšia úloha kryptológie),

Kroky, skoky a pády na cestě do vesmíru Publikace mapuje dobývání vesmíru od října 1957, kdy Sovětský svaz vypustil na oběžnou dráhu první umělou družici Země (Sputnik) až po havárii amerického raketoplánu Columbia. Úspěchy i tragédie kosmonautiky, výhled do budoucnosti kosmických letů, krátké životopisy kosmonautů a letců. Knižní zpracování seriálu, který autoři psali pro internetový deník iDNES u příležitosti padesátého výročí vypuštění první umělé družice Země (Sputnik 1).

Autor nás seznamuje s výsledky vědeckého bádání zabývajícího se studiem vzniku a vývoje života na Zemi i možností jeho existence ve vesmíru.

Český žurnalista rekapituluje vývoj kosmonautiky od činnosti šéfprojektanta sovětských pilotovaných plavidel Feoktistova po budování mezinárodní kosmické stanice. Populárně naučný výklad práce šéfprojektanta sovětských pilotovaných plavidel Feoktistova, havárie Apolla 13, aktivit Koroljova nástupce Mišina, velitele Apolla 17 Cernana, konstruktéra Gluška, žen-kosmonautek, československého kosmonauta Remka, budování prvních orbitálních stanic, havárií Challengeru i Columbie, zrodu čínské raketové techniky i vzniku mezinárodní kosmické stanice. Životní osudy i dílo vědců, konstruktérů i samotných kosmonautů daného období.

Podtitul: Kdy byla zkáza světa otázkou náhody či jediného rozhodnutí? Hodiny Posledního soudu ukazují, kolik času zbývá světu do katastrofické půlnoci, možné globální pohromy. Od roku 1947, tedy téměř od počátku atomového věku, je tento symbol průběžně aktualizován. V dramatickém 20. století, jímž se prolíná příběh boje mezi demokracií a diktaturou, bylo lidstvo nejblíže zkáze na vrcholu studené války v roce 1953, tehdy zbývaly do konce světa 2 minuty. Naopak nejdále v roce 1991, kdy ručička ukazovala celých 17 minut do atomové půlnoci.

Legendy západních tajných služeb Příběhy významných západoevropských vyzvědaček, které působily v tajných službách za první a druhé světové války i v období války studené. Publikace věnovaná působení žen v tajných službách ve 20. století. Formou jednotlivých příběhů seznamuje autor s dobrodružnými osudy vyzvědaček a vlivových agentek. Některé z nich statečně riskovaly své životy a pomáhaly své vlasti v době ohrožení, jiné spíše toužily po dobrodružství a snažily si zajistit pohodlný život. Časově pokrývá kniha 20. století, důraz je však kladen na období 2. světové války. Některé medailony vyšly ve zkrácené podobě již dříve časopisecky.

Český žurnalista rekapituluje vývoj kosmonautiky od prvních teoretických koncepcí po vysazení lidské posádky na povrchu Měsíce. Populárně naučný výklad teoretických koncepcí (např. Ciolkovskij, R.Goddard), prvních praktických experimentů (kupř. Valier, Nebel, Engel), práce slavného konstruktéra Koroljova, letu prvního člověka do vesmíru, příprav letu na Měsíc i samotného dobytí této planety. V závěrečné kapitole se věnuje konstruktérovi nacistické V-2 Wernheru von Braunovi, jenž sehrál významnou roli v americkém kosmickém výzkumu. Životní osudy i dílo vědců, konstruktérů i samotných kosmonautů daného období.

Počátky vědecké špionáže a kontrašpionáže. Špionáž a kontrašpionáž jaderných velmocí v oblasti atomového výzkumu a konstrukce atomové zbraně.

Práce vyzvědačů, tedy špionáž, má dlouhou historii, avšak barvité příběhy s technickým a informačním zázemím se objevují především ve dvacátém a jedenadvacátém století. Zkušený autor Karel Pacner připravil pro české čtenáře cyklus o proslulých špionážních případech a vyzvědačích novějších časů. Kniha nabízí v třinácti kapitolách pohled do mnoha zemí, počínaje Československem během pražského jara 1968, přes Rusko, Polsko, USA, Čínu, Německo až po Velkou Británii, včetně odboček do Mexika, Dánska a dalších míst. Každá kapitola obsahuje dramatické momenty, od šťastných konců po tragické osudy špionů, kteří čelí vězení nebo smrti. Práce tajných služeb v některých případech možná zachránila svět před jadernou válkou, zatímco jindy byla bizarní, jako když KGB využila hypnotizéra v šachovém zápase. Skandály s rozvědkami měnily politické osudy, například ztrátu státnického křesla německého kancléře. Druhé, doplněné vydání obsahuje novou kapitolu "Nejhlubší průniky Stasi" a autor text důkladně přepracoval, přičemž mnohá tajemství a nejasnosti stále zůstávají.

Dvacáté století bylo patrně nejkrutější v celé historii lidstva. Ovšem pohled na moderní dějiny nás zároveň přivádí k otázce: jaké dobré či špatné dědictví přinese toto století našim potomkům, obyvatelům století jednadvacátého? (události, které zásadně ovlivnily náš svět)

Války jsou tragédií dějin, a špionáž hrála v moderních konfliktech klíčovou roli, zejména během dvou světových válek, které ovlivnily osudy mnoha zemí. Zatímco miliony mužů bojovaly na frontách, ženy v uniformách byly v menšině, avšak v špionážním světě to bylo složitější. Karel Pacner, zkušený autor literatury faktu, se zaměřil na proslulé vyzvědačky obou světových válek a meziválečného období, vybíraje příběhy, které byly obzvlášť zajímavé. Tyto ženy často využívaly svou přitažlivost jako zbraň, ale mnohdy byly cílevědomější a urputnější než muži, s odhodláním splnit úkoly bez ohledu na následky. Některé z nich tragicky zahynuly, zatímco jiné se dožily vysokého věku a napsaly paměti. Jejich příběhy inspirovaly velké režiséry a filmové hvězdy, ale autor se vyhýbá jakémukoli přibarvování. Skutečné události, které zažily, nesou napětí, nebezpečí a drama samy o sobě. Kniha obsahuje také padesát dobových fotografií, které ukazují tváře slavných špionek a jejich mužských protějšků.

Pohledy do historie československých výzvědných služeb 1914-1989 Publikace je nárysem historie vzniku a činnosti československých výzvědných služeb v letech 1914-1939. Kniha je prvním dílem čtyřdílné publikace. Poskytuje nám zajímavý, netradiční úhel pohledu na naši moderní historii. Československé tajné služby, které se začaly formovat po 1. světové válce, sehrály významnou roli při vzniku našeho státu v roce 1918 a rovněž stály u zrodu čs. protifašistického oboje. Publikaci lze považovat za první kompletní dějiny československé špionáže.

Díl 1. Sborník životních a profesních příběhů významných českých lékařů. Sborník třiadvaceti profesních a životních příběhů nás seznamuje s významnými lékaři, kteří svou celoživotní činností věnovali pacientům a české medicíně, již povznesli na světovou úroveň. Příběhy lékařů doplňují rozhovory s jejich nejlepšími žáky a nástupci i krátká zamyšlení nad budoucností jejich oborů.

Populárně vědecká publikace se snaží objasnit atraktivní problematiku existence neidentifikovatelných létajících předmětů prostřednictvím poznatků moderní vědy.

Kniha obsahuje portréty předních osobností české vědy. V souvislosti s názvem se ihned nabízí analogie pohledu na noční oblohu se zářícími hvězdami a dalšími vesmírnými objekty. Vidíme hvězdy různého stáří, svítící s nestejnou intenzitou, někdy jde dokonce o dvojhvězdy či ještě komplikovanější útvary. Podobně září v této publikaci jednak vědecké stálice ve zralém věku, dále hvězdy i dvojhvězdy v té nejlepší badatelské kondici a v sestavě nechybí ani vycházející hvězda deroucí se na středoevropské nebe. Podobně jako praktičtí astronomové, i autoři rozhovorů v této publikaci si museli nutně vybrat, které hvězdy budou zkoumat podrobněji s tím, že řadu ostatních, určitě neméně zajímavých, nechají pro tentokrát stranou. Předkládaný výběr vědeckých hvězd zaslouží každopádně uznání a umožňuje na částech jejich oběžných drah ukázat příběhy z nejrůznějších oborů, od matematiky, fyziky a astronomie přes vědy o živé přírodě až třeba k historii psané i orální.

Vyprávění o letu Apolla 11 Dramatická reportáž o historickém letu Apolla 11 a prvních pozemšťanech, kteří v noci z 20. na 21. července 1969 přistáli na Měsíci, vychází v remaku původního vydání, jež vyšlo navzdory počínající normalizaci a stalo se před padesáti lety na českém knižním trhu fenoménem. Sám autor byl jedním z pěti československých občanů, kteří se historického startu Apolla 11 zúčastnili. Kniha vychází k 50. výročí letu Apolla 11 a v době, kdy byl vyhlášen program nových letů k Měsíci. Kultovní kniha v obnoveném vydání.

Obsáhlý třídílný svazek utajených příběhů československých špionů. Skutečné příběhy tajných agentů bývají často napínavější než ty nejslavnější špionážní romány. Proslulý publicista Karel Pacner v obsáhlé publikaci mapuje zákulisí tajných služeb v Československu během let 1918–1989. Jak fungovala spletitá síť vyzvědačů a co se odehrálo jinak, než jsme si dosud mysleli? Příběhy československých agentů se fascinujícím způsobem prolínají s historií státu a jejich důsledky mnohdy sahají až do současnosti.

Pronikavý knižní rozhovor s novinářem, popularizátorem vědy a spisovatelem Karlem Pacnerem vychází k jeho životnímu jubileu. Otázky pokládala zkušená publicistka Martina Riebauerová, tč. šéfdramaturgyně Událostí, komentářů ČT. Nesměřují pouze do minulosti. Jsou velmi aktuální. Autor reflektuje různé oblasti vědy i moderní historie s důrazem na špionáž s nebývalým přehledem. Vyjadřuje se k projektům Elona Muska stejně kompetentně jako k nebezpečí oligarchického pojetí řízení státu v době koronavirové.

Kniha je souborem všestranných informací o světové kosmonautice.

Život v každé době formují státníci, politici, diktátoři a zločinci, kteří vytvářejí dějiny. Třináct osobností, jako Lenin, Stalin, Wilson, Hitler, Churchill, Mao Ce-tung, Chruščov, Gándhí, Kennedy, Teng Siao-pching, Jan Pavel II., Reagan a Gorbačov, zásadně ovlivnilo dramatické 20. století, v němž se odehrává boj mezi demokracií a diktaturou. Autor odhaluje jejich příběhy, bourá historické mýty a poukazuje na paradoxy dějin. Například Leninův státní teror zabil během dvou let více lidí než carství za celé století. Čínští komunisté v roce 1942 začali pěstovat opiový mák, aby zajistili příjem od Kominterny, a v roce 1943 prodali opium za 60 milionů dolarů. Gándhí v roce 1938 nabádal Čechy k nenásilnému odporu proti německým okupantům. Každá osobnost má své místo, zejména v kontextu dneška; například Teng Siao-pching zahájil v Číně kapitalistickou ekonomiku v totalitním režimu, což bylo dříve považováno za nemožné. Autor, renomovaný publicista Karel Pacner, věnuje tuto knihu „svému neznámému studentovi“, který hledal publikace shrnující příběhy významných státníků 20. století, a jehož setkání inspirovalo k napsání tohoto díla.

Přestože je Česko malá země v srdci Evropy, vyslala jako třetí stát (tehdy ještě Československo) na světě svého reprezentanta do vesmíru. Za „Čechy v kosmu“ lze však v širším měřítku považovat i mnoho dalších pracovníků v nejrůznějších oborech, kteří se tematikou vesmíru zabývali. Jejich životním osudům a práci je věnována tato kniha.

Karel Pacner, který je českou "jedničkou" v popularizaci kosmonautiky, přináší v nejnovější rozsáhlé publikaci fakta o tajném souboji vědy a techniky dvou světových velmoci o dobytí vesmíru, ve kterém se startem Gagarina měli navrch Sověti, ale s dobytím Měsíce zvítězili Američané. Vývoj kosmonautiky ovšem pokračuje dál a je strhující. A pokračuje dál i onen nepsaný souboj. Poslední vítězství si v létě 2020 odnáší SpaceX a Elon Musk, hlavní hrdina poslední kapitoly knihy.

Některé za cenu obrovského osobního rizika pomáhaly své vlasti v době ohrožení, jiné toužily po dobrodružství a snažily se zajistit si pohodlný život. Motivace žen, jež během 20. století působily v tajných službách, byly různé. Jedno ale měly tyto vyzvědačky společné: zanechaly v historii výraznou stopu. Dramatické osudy agentek západu i východu vám poskytnou přehled milníků ve světě špionáže – od bolševické revoluce přes studenou válku až po současnost.

Úplná zpráva o výpravě prvních kosmonautů na jinou planetu. Do žánru SF se Karel Pacner zařadil napůl beletristickou a napůl populárně vědeckou knihou Cesta na Mars 1998–99 (Albatros 1979), v níž věrně a přesně popisuje a předvídá první let na Mars s lidskou posádkou. Expedice na Marsudokonce objeví formu života. Kniha je doplněna faktografickými údaji o Marsu, fotografiemi, mapkou a dokonce reálnými výpočty trasy kosmické lodi, provedenými autorovým kolegou Antonínem Vítkem. Kniha je zajímavá spíše svou faktografickou než beletristickou stránkou.

Karel Pacner svou strhující kronikou varuje: jestliže nepochopíme svou minulost, může se stát, že si ji v budoucnu zopakujeme! Díky zasvěcenému zachycení souvislostí má čtenář možnost prožít zblízka podstatnou část dějin našeho novodobého státu. Jediná kapitola, která se neodehrává v minulosti, je ta poslední. 2018: PRUDKÝ PROPAD DO BABIŠSTÁTU. Je to vrchol žebříku, jehož dolní příčle jsou všechny předchozí kapitoly. Autor není nestranný, straní našemu členství v NATO a v EU, straní lidským právům.

Osobnosti a objevy, které změnily svět! Karel Pacner, spisovatel, publicista a popularizátor vědy, v dalším pokračování řady „Géniové XX. století“ opět s nadhledem jemu vlastním zpracoval velmi čtivou formou příběhy skutečných hybatelů dějin, tzn. vědců, kteří spoluutvářeli dnešní svět: svět DNA, jaderné energetiky, informatiky a kybernetiky, kosmologie a astrofyziky, svět umělých hmot a svět moderní medicíny. Obsáhlá publikace je sestavena z často napínavých příběhů z historie Objevů (Objevů „s velkým O“) a z historek ze života lidí, kteří se k těmto objevům dopracovali, jako byli Marie Curie, Enrico Fermi, Werner Heisenberg a další? Tito dobyvatelé moderní doby sami možná netušili, jak jejich epochální objevy jednou zasáhnou do každodenního života! Otec hypotézy Velkého třesku · objevitelé katetrizace srdce · vynálezce bakelitu · vynálezce nylonu · objevitelé štěpení jádra uranu · vynálezce televize · autor architektury počítačů · objevitel stresu · vynálezce kardiostimulátoru …a další příběhy objevitelů a objevů 20. století

14 portrétů významných českých lékařů Čtrnáct portrétů významných českých lékařů. Velmi milá a čtivá knížka s poutavými profesními i osobními příběhy významných osobností české medicíny, kterým bylo uděleno ocenění "Rytíř lékařského stavu". Všichni ocenění lékaři získali svůj prestižní titul (udělovaný od roku 1996) nejen za špičkovou práci v oboru a výchovu několika generací studentů, ale i za svůj přístup k pacientům a občanské postoje v civilním životě. Kniha je skvěle napsaná dvěma významnými českými novináři a publicisty.

Díl 2. Pohledy do historie československých výzvědných služeb 1914-1989 Populární výklad přibližuje činnost československých zpravodajců v domácím i zahraničním odboji během 2.světové války. Rekapitulace aktivit proslulého německého agenta československé zpravodajské služby Thümmela, spolupráce domácího odboje s Londýnem, působení skupiny "Tří králů" (Morávek, Balabán, Mašín), činnost ředitelů klíčových českých firem i československých agentů v neutrálních státech. Shrnutí různorodých aspektů činnosti příslušníků československých zpravodajských služeb v průběhu 2.světové války.

Potřebujeme českou vědu? Nestačí, když budeme přebírat výsledky vědy ze Západu, protože na pořádný výzkum nemáme peníze? Podobné otázky občas nadhazují různí lidé včetně politiků. Nemají však pravdu, jak vám v této knize, vydané k 10. výročí založení Akademie věd České republiky, dokazují tři zkušení vědečtí reportéři. Ve dvaceti kapitolách se seznámíte s řadou neobyčejně úspěšných českých badatelů, z nichž někteří jsou v zahraničí známější než doma.

Vývoj jaderných zbraní a jejich nosičů je nepřetržitý proces, který trvá už půl století a zatím neskončil. Navíc ohrožuje celý svět. Řada zemí provádí tento vývoj tajně, např. Francie, Čína, Izrael, Jihoafrická republika, Indie, Irák, Írán. Jiné státy, zvláště pak USA, jejich počínání velmi pozorně sledují a snaží se tomuto rozšiřování jaderných zbraní předcházet. Po rozpadu Sovětského svazu se nebezpečí ještě zvýšilo – zchudlí ruští odborníci hledali zaměstnání i ve státech považovaných za teroristické. Studená válka v tomto směru stále pokračuje.

Šokující informace především o sovětských vyzvědačích, kteří se pokoušeli ukrást Američanům tajemství výroby atomové bomby, nabízí nová knížka z pera Karla Pacnera. Základní údaje o těchto agentech vycházely najevo už v padesátých letech, ale podrobnosti zveřejnili Američané až v roce 1995. Ostatně v té době se i vysloužilí sovětští špióni začali chlubit svými činy. Šéfkonstruktér sovětských atomových zbrané Igor Kurčatov přiznal, že polovinu znalostí mu přinesli vyzvědači. Autor odhlauje i německý atomový výzkum.

V knize Tajný závod o Měsíc líčí Karel Pacner, jak se na dosažení nejbližšího zemského souputníku chystali Američané a Sověti a proč to těm druhým nevyšlo. Kromě reportážního popisu výprav prvních lidí na Měsíc (autor se prvního startu sám zúčastnil jako novinář), což už starší čtenáři mohou znát a mnohým to připomene noční vysedávání u televizoru, čtenář najde v knize i podrobné vylíčení příčin sovětského neúspěchu. Autor při analýze tehdejšího stavu a plánů kosmických výzkumů obou zemí čerpal z nedávno odtajněných materiálů. Mnoho faktů a skutečnosti je v knize u nás publikováno poprvé. Události, souvislosti, snahy, pokusy, omyly i náhlé obraty tajného souboje vědy a techniky obou velmocí.

„Jediný způsob, jak se můžeme dostat za hranice možného, je ponořit se do nemožného,“ říká Arthur C. Clarke. Člověk se odjakživa dívá na hvězdy, ale před méně než sto lety se zdálo, že překonat hranice vesmíru je nemožné. Po Gagarinově letu se z kosmonautů stali hrdinové, avšak málokdo si uvědomoval rizika jejich misí, která obě supervelmoci studené války nerady přiznávaly. Tito lidé se stávali pokusnými králíky na neprozkoumané půdě. Věhlasný popularizátor vědy Karel Pacner odhaluje okamžiky, kdy kosmonautům hrozilo smrtelné nebezpečí, které zvládli díky ohromnému úsilí a improvizaci, ale také tragédie, jimž se nedalo zabránit. Posádka Apolla 13, jejíž životně důležité systémy explodovaly, se díky odborníkům na Zemi dokázala vrátit domů. Pokrok však přichází s oběťmi; Vladimír Komarov, vědom si nedokonalosti Sojuzu, bojoval o svůj život, ale marně. Trojice Rusů v Sojuzu 11 zahynula během několika vteřin kvůli předčasně otevřenému ventilu. Naopak Alexej Leonov čelil nečekaným situacím během výstupu do volného vesmíru a přesto je zvládl. Ponořte se do dobrodružství kosmických letů!

V populárně naučné knize jsou popsány události, které v životě republiky znamenaly výrazné změny. Jednotlivé kapitoly autor věnuje vzniku Československa (1918), počátku (1939) a konci (1945) druhé světové války, velkému únoru a nástupu komunismu k moci (1948), srpnovým událostem v roce 1968 a listopadové sametové revoluci (1989). Konec knihy je věnován roku 1992, který znamenal konec společné historie Čechů a Slováků.

Obsáhlý třídílný svazek utajených příběhů československých špionů.Skutečné příběhy tajných agentů bývají často napínavější než ty nejslavnější špionážní romány. Proslulý publicista Karel Pacner v obsáhlé publikaci mapuje zákulisí tajných služeb v Československu během let 1918–1989. Jak fungovala spletitá síť vyzvědačů a co se odehrálo jinak, než jsme si dosud mysleli? Příběhy československých agentů se fascinujícím způsobem prolínají s historií státu a jejich důsledky mnohdy sahají až do současnosti.

Díl 3. Pohledy do historie československých výzvědných služeb 1914-1989 Publikace o přestavbě československých zpravodajských služeb v letech 1945-1961, o jejich prosovětské orientaci a úloze českých agentů ve třetím odboji. Zasvěcené líčení postupné likvidace československé nekomunistické zpravodajské služby, budování čs. komunistické rozvědky včetně čistek v ní, odposlechů telefonů a jiných činností komunistických tajných služeb. Vedle řady hůře dokumentovatelných akcí československých špionů se autor podrobněji zabývá osudy bratří Františka (1917-1988) a Vojtěcha (1920) Klečků, Charlese Kateka (1910-1971), Kurta Tauba (1911), generála Miloslava Kašpara, Zdeňka Kordiny a Vlastislava Chalupy (1919), a jejich působením za 2. světové války i po ní. Zvláštní kapitoly jsou věnovány protikomunistické špionážní činnosti. Kniha je doplněna jmenným rejstříkem.

Ženy v komunistických tajných službách Český novinář rekapituluje životní osudy agentek zpravodajských služeb zemí východního bloku. Pohled na dramatický život žen, jež působily například v bělogvardějské emigraci, nejvyšších nacistických, amerických, britských i západoněmeckých politických kruzích nebo západních tajných službách, avšak prováděly špionáž ve prospěch socialistických států. Shrnutí významu žen - agentek pro zpravodajské služby zemí tzv. socialistického tábora od bolševické revoluce po současné aktivity čínské špionáže.

Díl 4. Pohledy do historie československých výzvědných služeb 1914-1989 Populární výklad přibližuje činnost československých zpravodajských služeb od počátku šedesátých let minulého století po konec studené války. Rekapitulace působení československých tajných služeb v období, kdy bylo dokončeno formování civilní rozvědky podle vzoru sovětské KGB. Šedesátá léta představovala nejúspěšnější periodu činnosti československých zpravodajských služeb v bipolárním světě. Pacner rovněž naznačuje úpadek špionážních služeb na počátku normalizace, neboť v důsledku politických čistek musela řada výkonných zpravodajců odejít. V sedmdesátých letech musely být zpravodajské služby znovu formovány na základě loajality k sovětským výzvědným službám: náplní činnosti se stalo monitorování příprav jaderného útoku ze strany Západu. V závěru dochází ke shrnujícímu výkladu průběhu transformace československých výzvědných služeb po rozpadu sovětského bloku. Nenáročné čtivo naznačuje činnost československé špionáže prostřednictvím interpretace aktivit některých špionů (např. Hlásný, Valoušek, Köcher).

V populárně naučné knize renomovaného autora tohoto žánru, dlouholetého spolupracovníka MF Dnes, Karla Pacnera, jsou popsány klíčové události, které ve světových dějinách minulého století znamenaly výrazné změny: od vzniku chorobné ideologie komunismu, přes totalitní režimy a celosvětové konflikty až po pád železné opony. Každá ze čtrnácti kapitol je doplněna o stručné vysvětlení pojmů, které se k danému období vážou, v publikaci nechybí ani obsáhlý jmenný rejstřík. Dvacáté století bylo patrně nejkrutější v celé historii lidstva. Ovšem pohled na moderní dějiny nás zároveň přivádí k otázce: jaké dobré či špatné dědictví přinese toto století našim potomkům, obyvatelům století jednadvacátého? Druhé vydání.

Obsáhlý třídílný svazek utajených příběhů československých špionů.Skutečné příběhy tajných agentů bývají často napínavější než ty nejslavnější špionážní romány. Proslulý publicista Karel Pacner v obsáhlé publikaci mapuje zákulisí tajných služeb v Československu během let 1918–1989. Jak fungovala spletitá síť vyzvědačů a co se odehrálo jinak, než jsme si dosud mysleli? Příběhy československých agentů se fascinujícím způsobem prolínají s historií státu a jejich důsledky mnohdy sahají až do současnosti.

Neúnavný badatel a výjimečný autor literatury faktu Karel Pacner text rozsáhlého diptychu, ve kterém podává strhující obraz světové špionáže od počátku 20. století do dneška, do poslední chvíle aktualizoval. Především na základě nově zjištěných skutečností z tajných archivů. Autor přináší nová fakta a odkrývá nové souvislosti moderní historie, a zejména v posledních kapitolách varuje před narůstajícím nebezpečím pro demokratický svět především ze strany Putinova Ruska a jeho dezinformačních kampaní.

Sešli se v jedné knize: Alfred Nobel, Stalin, Kennedyová či Putinovi vězni... Překvapivé až neuvěřitelné příběhy moderních dějin, kterým historici nevěnovali příliš pozornost, objevil publicista Karel Pacner. Hrdiny poutavé knihy jsou např. první dáma USA Jacqueline Kennedyová, která působila též coby nenápadná nakladatelská redaktorka a podnítila českého autora k vydání bestselleru, Stalinův nově objevený zbrojnoš a zároveň jeho oběť či spisovatel Gorkij, který tajně navštívil gulag. Autorův záběr na poli historie 20. a nyní už i 21. století je široký a výběr témat pestrý.

Studená válka, období napětí mezi Západem a Východem, začala po porážce Hitlerova Německa, avšak její kořeny sahají hlouběji. Sovětské tajné služby operovaly v zemích svých spojenců téměř jako v nepřátelských státech, zejména při vývoji atomové bomby, jejíž tajemství se Rusům podařilo ukrást. Karel Pacner, zkušený autor literatury faktu, přináší jedenáct příběhů z různých zemí, které čtenáře zavedou do Washingtonu, New Yorku, Moskvy a Berlína padesátých let. Objeví se zde Londýn s patrovými autobusy, tábor zajatců v Koreji, a příběh izraelského vyzvědače, jehož popravili Syřané před televizními kamerami v Damašku. Motiv jaderných zbraní prostupuje celou knihou, přičemž hrozba těchto zbraní narůstala až do října 1962, kdy svět stál na pokraji další války během karibské krize. Prezident Kennedy byl informován, že při ruském útoku by mohlo zahynout osmdesát milionů Američanů, zatímco Moskva by zůstala v troskách. V té době se tajné služby začaly chovat tak, aby zajistily přežití světa. Mnozí generálové byli ochotni jít do války, ale rozvědky nikoli, za což jim můžeme dodnes děkovat. Kniha volně navazuje na předchozí titul o velkých špionážních operacích dvou světových válek.

Nejpodivnější případy špionážních omylů a mystifikací! „Jako malý kluk jsem měl rád pohádky. Teď se s nimi občas potkávám i v životě – v říši špionáže,“ píše Karel Pacner v úvodu své nové knihy, v níž posléze odhaluje různá tajemství špionážních operací a především špionážních mystifikací, uvádí čtenáře do zákulisí tajných služeb a přináší nová fakta a souvislosti. Příběhy mystifikací, o nichž se v této knize píše, jsou skutečné a mnohdy napínavější a spletitější, než jaké by si dokázali vymyslet autoři špionážních románů. Špionáž je součástí světových dějin od nepaměti a v bouřlivém 20. století s rozvojem techniky i civilizace samé dostaly i tajné služby moderní podobu, ale stále platí, že kde jsou tajnosti, otevírá se prostor pro spoustu polopravd a výmyslů.

Plameny světových válek přinášely špionáž, která zasahovala do dění dlouho před konflikty a během nich. Vyzvědači často riskovali životy, luštili šifry nebo operovali v neutrálních státech jako Švýcarsko. Tajné služby měly své hrdiny a poražené; někteří skončili v nehostinných lágrech, jiní se v pohodě usadili v poválečném Německu. Karel Pacner, zkušený autor literatury faktu, se v této knize věnuje osmnácti špionážním příběhům od rakousko-uherské monarchie až po březen 1945, kdy Britové zrušili plány na likvidaci Hitlera. Pacnerovo vyprávění nás zavede do evropských metropolí, Prahy, Tokia, Mexika či Arábie, kde vyzvědači tiše sbírají informace a vojáci se připravují na boje. Na začátku srovnávají síly jezdeckých sborů, ale ke konci už se ozývají motory raket. Zajímavou postavou je jugoslávský agent, jehož odvážné činy inspirovaly Iana Fleminga k psaní příběhů o Jamesi Bondovi. Kniha začíná v roce 1913, kdy Evropa tančí valčík, ale ve Vídni se rodí velká špionážní aféra a na Balkáně je cítit střelný prach. Padesát dobových fotografií a dokumentů dodává textu autentický ráz.

Osobnosti a objevy, které změnily svět. Přední popularizátor vědy Karel Pacner přiblížil v monumentální encyklopedické knize českému čtenáři skutečné hybatele dějin, tedy vědce a objevitele a zároveň srozumitelně vyložil samotnou podstatu objevů, mezí než patří defibrilátor, nanotechnologie, internet, transplantace či balistickérakety. Bohužel, technologická exploze 20. století byla často konfrontována s tíhou ideologií, které její vývoj mnohdy ovlivňovaly. Spletité příběhy obejvů i morální dilemata objevitelů jsou nastíněny poutavě a napínavě.

Obsáhlý třídílný svazek utajených příběhů československých špionů.Skutečné příběhy tajných agentů bývají často napínavější než ty nejslavnější špionážní romány. Proslulý publicista Karel Pacner v obsáhlé publikaci mapuje zákulisí tajných služeb v Československu během let 1918–1989. Jak fungovala spletitá síť vyzvědačů a co se odehrálo jinak, než jsme si dosud mysleli? Příběhy československých agentů se fascinujícím způsobem prolínají s historií státu a jejich důsledky mnohdy sahají až do současnosti.

Kniha zachycuje podivuhodnou historii zpravodajských družic určených k fotografování cizího území i k zachycování rádiové korespondence protivníka, což byl donedávna utajený fakt. Rovněž uvádí dosud nezveřejněné fotografie - i když to jsou záběry staré, novou technikou dávno překonané. Obsahuje také informace o špionáži proti raketám a družicím. Čtenáři tak mají unikátní možnost nahlédnou pod pokličku armádám ruské, americké, izraelské, čínské i francouzské.... celý text

Po knize Rytíři lékařského stavu a prvním dílu knihy Význační čeští lékaři připravila skupina autorů další díl vyprávějící o předních českých lékařích. Objeví se v něm životní příběhy nových rytířů lékařského stavu – zakladatele dětské alergologie prof. Václava Špičáka a „pěšáka medicíny“ dr. Hugo Engelharta ze severočeských Sudet a dále osudy známé onkoložky prof. Jitky Abrahámové, členky organizace Lékaři bez hranic MUDr. Lídy Hessové, význačného českého kardiologa prof. Michaela Aschermanna, endokrinologa prof. Luboslava Stárku, brněnského kardiochirurga prof. Jiřího Černého a dalších.

Karel Pacner odkrývá tajemství špionážních operací, zákulisí tajných služeb a přináší nová fakta a nové souvislosti světových dějin moderní historie. Špionáž je součástí světových dějin od nepaměti a v bouřlivém 20. století s rozvojem techniky i civilizace samé dostaly i tajné služby moderní podobu. Karel Pacner odkrývá tajemství špionážních operací, zákulisí tajných služeb a přináší nová fakta a nové souvislosti světových dějin moderní historie. I známé historické události se mohou jevit na pozadí rozkrytých operací tajných služeb v jiném světle! A tyto příběhy jsou skutečné a mnohdy napínavějš, než jaké by si dokázali vymyslet autoři špionážních románů

VLADIMÍR REMEK je v pořadí 87. pozemšťanem, který se vypravil do vesmíru, a současně prvním kosmonautem, jehož cestovní pas není ani sovětský ani americký. Třetím státem, který vyslalo svého občana do kosmického prostoru se stalo Československo. Není to náhoda. Účast čs. odborníků navýzkumu vesmíru - ať již v letech dávno minulých anebo v rámci programu socialistických zemí Interkosmos - je vskutku rozsáhlá a podnětná. Let Vladimíra Remka a starty dvou desítek umělých družic s čs. přístroji na palubě jsou však teprve nesmělým začátkem. Stejně nesmělým jako kdysi stál na začátku dnešního rozsáhlého pronikání do vesmíru Sputnik 1 a Gagarin. A jenom díky Sovětskému svazu má Československo možnost aktivně se podílet na těchto výbojích, které přinesou naplno své plody teprve příštím generacím. Tuto knihu o kosmické spolupráci Sovětského svazu a Československa připravila v koprodukci dvě bratrská nakladatelství - pražská Mladá fronta a moskevská Mladá garda. Vypráví se v ní jak o letu mezinárodní posádky kosmické lodi Sojuz 28, složené z Alexeje Gubareva a Vladimíra Remka, na orbitální stanici Saljut 6, tak o podílu Československa na průzkumu vesmíru; zejména v rámci programu Interkosmos.

V době studené války proti sobě vysílaly Východ a Západ stovky špionů. Až do pádu komunismu jsme četli hrdinské ódy na vyzvědače sovětské, československé a dalších států východního bloku o tom, jak vyzráli nad západními imperialisty, a také o chycených vyzvědačích západních, kteří škodili mírovým snahám socialistického tábora. Kniha přibližuje několik těchto lidí z obou stran a jejich činnost bez ideologického balastu. Jsou to skutečné příběhy, jaké si nedokáže vymyslet žádný autor špionážních románů.... celý text

Během své novinářské práce se autor seznámil se spoustou zajímavých lidí, kteří se stali jeho přáteli, a nyní sepsal jejich osudy. Mezi tyto osobnosti patří bývalí předsedové Akademie věd Rudolf Zahradník a Václav Pačes, geniální popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek, jeho někdejší kolega a později poradce prezidenta Havla Jiří Křižan, zakladatel české rozvědky Oldřich Černý, historici Antonín Klimek, Zbyněk Zeman a Jaroslav Šedivý, svého času ministr zahraničí, kolega, se kterým sledoval vypuštění prvních Američanů na Měsíc, ministr zahraničí Jiří Dienstbier, neuropatolog František Koukolík, politický vězeň generál Rudolf Pernický, dodavatel exilové literatury Zdeněk Mastník, neznámé „Wintonovo dítě“ Hanuš Weber, který udělal kariéru ve švédském rozhlase a televizi, a další více či méně známí. Je to pestrý kaleidoskop příběhů ilustrující jak někdejší komunistickou epochu, tak dobu současnou.

Čeští vědci v exilu jsou fascinující příběhy třiceti českých vědců, kteří ve 20. století za různých okolností odešli do zahraničí a tam se proslavili. Většina z nich utekla před komunistickým systémem, protože v něm nemohli svobodně rozvíjet svůj talent. A tak byla naše země ochuzena o vynikající počítačové specialisty, historiky, chemiky, fyziky, matematiky, astronomy, geochemiky, lékaře. Všichni už zapustili kořeny jinde, ale občas se vracejí, aby doma aspoň pomáhali tyto obory dál rozvíjet.

Víte, že během první světové války byl Hitler pouhým slejvákem v týlu? Znáte osud stíhače na protézách či spor o bombardér enola gay? Kdy hrozilo, že během sedmi minut dopadne ruská bomba na Londýn? Poutavé, někdy dokonce neuvěřitelné příběhy 20. století, kterým, ač je to s podivem, historici nevěnovali zatím pozornost, objevil publicista a popularizátor vědy Karel Pacner.

Kdy byl poprvé spatřen létající talíř? Víte, že ufománie byla zástěrkou pro projekty tajných služeb? Kde je Hitlerovala mrtvola? Byl vrah Johna Kennedyho loutkou KGB? Který z Čechů byl jako jediný u zrodu atomové bomby? Indiáni Navahové byli nejdokonalejší radisté za druhé světové války, jejich jazyku totiž nikdo na světě nerozuměl, nemuseli tedy používat tajné kódy. Stačilo najít pojmenování věcí, pro které neměli v navažštině výraz, a tak bojovému letounu říkali „kolibřík“, vysílačce „tiše zpívající přenosná skříňka“, „brambor“ představoval ruční granát, „vejce“ bomba a „želva“ tank… Poutavé, někdy až neuvěřitelné příběhy 20. století, kterým, ač je to s podivem, historici nevěnovali zatím pozornost, objevil publicista a popularizátor vědy Karel Pacner.

Od neúspěšné likvidace Lenina ke Skripalovi James Bond, agent 007 s právem zabíjet, je tím nejhorším příkladem špiona. Mužný hrdina, který se vrhá do nejnebezpečnějších situací, ze kterých vždycky bez újmy vyvázne. Chlap, který se neustále předvádí a vzbuzuje pozornost. Takového vyzvědače by každá kontrašpionáž hned odhalila. O skutečných špionech a jejich úloze v dramatickém 20. století pojednává další kniha renomovaného publicisty, jež vychází z dosud utajených materiálů archivu tajných služeb.

Život v každém století ovlivňují prozíraví i méně prozíraví státníci, politikáři, diktátoři a zločinci. Tihle lidé vlastně vytvářejí dějiny. Autor přináší přehled třinácti osobností, které formovaly pozitivně i negativně šílené 20.století. Karel Pacner se zabývá příběhy Lenina, Stalina, Wilsona, Hitlera, Churchilla, Mao Ce-tunga, Chruščova, Gándhího, Kennedyho, Teng Siao-pchinga, Jana Pavla II., Reagana a Gorbačova, líčí i jejich nejbližší spolupracovníky a dobu, na kterou měli vliv.

Setkání Winstona Churchilla s búrským generálem Bothou, který ho kdysi coby řadového vojáka zajal, filmová hvězda proslavená snímkem Eroticon nositelkou patentu na geniální technický vynález, výhrůžky komunistického vůdce Klementa Gottwalda z roku 1929 československým politikům, které se později doslova naplnily, atentát na Stalina, který chystali Němci, význam Jamese Bonda pro studenou válku a řada dalších – to jsou neuvěřitelné příběhy, kterým, ač je to s podivem, historici nevěnovali zatím pozornost. Nyní je předkládá po letitém mnohdy téměř detektivním bádání publicista a spisovatel Karel Pacner. Doteky dějin též dotvářejí životní příběhy obyčejných lidí, které vůbec nejsou obyčejné, a ač málokdy posunují dějiny, ilustrují přesně danou dobu. Autor si všímá i událostí téměř kuriózních, např. jak se pravověrná muslimka vypravila do vesmíru či doporučení lékaře: více sexu před startem na Měsíc!

Karel Pacner celý život popularizoval na stránkách Mladé fronty/MF Dnes vědu. Nebylo to snadné nejen kvůli složitostem přepisu vědeckého pohledu na daný problém ve čtivý a přitom odborně správný příběh, nýbrž i kvůli dogmatickým příkazům komunistických nadřízených a snaze je chytře obejít. Hodně času věnoval kosmickým letům - a i z nich se po nástupu Sovětů stalo politikum. Jeho největším životním zážitkem byla osobní účast na události vypuštění prvních lidí na Měsíc - na startu Apolla 11 v červenci roku 1969 na Floridě. Po sametové revoluci se věnoval také nejnovějším dějinám a na žádost České televize i špionáži. Své znalosti uplatnil ve čtyřech desítkách knih, v rozhlase a televizi. Základy mnoha kapitol této knihy sepsal autor spíš pro sebe a své blízké už dávno, tak, jak byl po celý život zvyklý pracovat - zapisovat důležité prožitky okamžitě a později záznam doplňovat. V knize nechybí ani zážitky z dětství, ani pikantnosti o jeho novinářských začátcích, prostě jak sám říká, „ píšu o všem, na co jsem si vzpomněl“.

Reportážní formou popsaná významná událost v oblasti kosmonautiky - společný let sovětské i americké kosmické lodi do vesmíru.

Jsme ve vesmíru sami? A jestliže ano, podaří se nám někdy navázat s mimozemšťany kontakt? To jsou otázky,které už dlouhá léta vzrušují širokou veřejnost a kladou si je i odborníci. I když v pátrání po mimozemských civilizacích jsme už přece jen kousek pokročili, zodpovědět je zatím nelze. Ing. Karel Pacner, který se tímto tématem zabývá řadu let, se ve své nové knize pokouší podat o tom co nejúplnější informaci. Je tu však ještě jedna otázka: má to všechno nějaký smysl? I na ni se začíná rýsovat odpověď: pokusy směřující k objevení mimozemšťanů se stávají měřítkem lidské dovednosti a důvtipu, vedou nás k hlubšímu pochopení vlastních pozemských problémů. I kdyby žádný jiný výsledek nepřinesly, budou pro nás přece přínosem.