Pohledem do života několika chlapců a děvčat, jejich rodičů a učitelů zachycuje příběh lotyšské spisovatelky citovou atmosféru dospívající mládeže, první rodící se sympatie k opačnému pohlaví, citové zmatky i tragédie, tomuto věku vlastní. Toto veselé i vážné vyprávění o životě 8.B jedné střední školy v Rize tvoří pestrou mozaiku nejen jednotlivých lidských osudů, ale i každodenních třídních událostí. Žáci jsou vždy a za všech okolností veselá chasa. To ovšem neznamená, že by neměli zároveň i své problémy - společné nebo osobní - ať už ve škole, s kantory, doma ve svých rodinách nebo ve vlastním soukromém životě.
