Vladimír Boudník Livres

Edice Explosionalismus, vydala Inverze, svazek 2. Každá věta textu je na samostatném listu, obálku knihy tvoří smirkový papír.

Chronologicky uspořádané dopisy Vladimíra Boudníka přátelům, doplněné seznamem adresátů.

Tendre barbare est un manuel de mauvaise conduite, une lamentation joyeuse, un précis d'apocalypse, l'inventaire d'une réalité alcoolique, une flamboyante tentative de fixer une vision paranoïaque. Ce tombeau pour Vladimir Boudnik joue de toutes les dissonances. Les héros ont la gueule de bois, les espoirs finissent dans la boutique du chiffonnier, mais la catastrophe est jubilatoire car ces soûlographes se révèlent des espions de la beauté.

Soubor próz soustřeďuje většinou dosud nepublikované autorovy texty z let 1949-1989.

Kniha obsahuje Hrabalovy původní realistické texty z padesátých let, které vypovídají o životních zkušenostech z nejrůznějších profesí a jsou neseny úctou k člověku. V knize rozvíjí autor v pohledu do lidského mikrosvěta, kde každá všední událost je malým zázrakem, plně svou mimořádnou vypravěčskou invenci. Svět tzv. malého člověka se střetává s odlišným světem společenských proměn, politiky a dějinných událostí a z tohoto střetnutí vychází Hrabalův hrdina většinou poražený, ale zachovávající si důstojnost.

Dopisy plné hořkého vtipu a mystifikací, jsou výtvarnými díly samy o sobě, obsahují 91 zčásti barevných ilustrací.

Pojem hieroglyf nabyl v 19. století na výrazné mnohoznačnosti. Zbavil se souvislosti se svým původním smyslem: psalo se o alegorickém hieroglyfu, o snovém hieroglyfu, o společenském hieroglyfu. Hieroglyf se změnil v metaforu pro vnitřní obraz a vnitřní model, používanou i na charakterizování básnické tvorby. Obrat v pojetí hieroglyfu nastal zejména po rozlišení na alegorický symbol a nevědomý symbol. Kniha Stíny hieroglyfů, rozvržená do pěti kapitol, sleduje rozdílné přístupy k hieroglyfu a alegorii, vůči níž se odlišně vymezovali filozofové, teoretici umění a sami umělci. Přestože se alegorie stala jedním z hlavních nepřátel moderního umění a byla silně kritizovaná avantgardou, dlouhodobě přežívala a zasáhla i umělce, u nichž by se dala sotva očekávat. Jedním z nich byl i Vladimír Boudník.

Třetí svazek edice Vladimír Boudník a přátelé. Část publikovaných dopisů vyšla r. 1994 v Pražské imaginaci, vydání bylo doplněno zde poprvé knižně vydanými texty převzatými z Boudníkových autorských sborníků a dalšími nově objevenými a dosud nezveřejněnými dopisy. Svazek obsahuje 323 stran a 148 černobílých i barevných reprodukcí menších a příležitostných prací V. Boudníka i jeho přátel.