Román o novodobém brazilském Donu Quijotovi je dílem brazilského romanopisce, povídkáře a fejetonisty. Do starosvětského prostředí brazilského hlavního města na sklonku století je zasazena tragikomická postava idealistického vlastence, který chce napravovat zaostalost a zuboženost Brazílie a jejího lidu, přičemž jeho snaha ztroskotává na jeho nedostatečných odborných znalostech. Autor v této satiře na lidi, zvyky a prostředí spojuje dvě protikladná hlediska: obdiv a výsměch.
Romantický příběh odehrávající se začátkem 17. století v nitru divoké brazilské přírody, kdy okolí Rio de Janeira bylo ještě pustinou. Tam žije s rodinou a čeledí portugalský šlechtic ve své tvrzi, kterou dal zbudovat na těžko přístupné skále. Jádro děje spočívá v konfliktu vzniklém z neopatrnosti jeho syna, který při lovu zabil mladou indiánku, dceru náčelníka, což vyvolalo zášť celého kmene, jehož bojovníci napadnou šlechticovo sídlo. Hlavním hrdinou je statečný Indián Peri, který je ve službách šlechtice, obětavou a nezištnou láskou miluje šlechticovu dceru. Pro ni opouští svůj kmen, svoji matku i své bojovníky, s nimiž vybojoval mnoho bitev proti bílým dobyvatelům... Líčení přírody patří k nejskvělejším stránkám knihy.