Zdeňka Pavlousková Livres

Bídníci I Příběh napraveného galejníka Jeana Valjeana, který získá bohatství a až do konce života se obětavě věnuje pomoci těm nejchudším, bývá považován za nejznámější francouzský román všech dob. Román je úchvatnou společenskou freskou, barvitým vylíčením Paříže 30. let 19. století s jejími tajemnými zákoutími, kláštery a dvorky, plnými lidského utrpení a zoufalství. Bídníci II Kniha je pokračováním příběhu polepšeného trestance Jeana Valjeana. Ten se spolu s Cosettou, která časem vyrostla v krásnou mladou ženu, věnuje i nadále dobročinnosti. Valjean je však stále pronásledován inspektorem Javertem. Osudy Cosetty i Valjeana se v tomto díle protnou s příběhem studenta práv Mariem Pontmercym. Velkou lásku mezi ním a Cosettou bude komplikovat řada nedorozumění, houstnoucí atmosféra v Paříži a také boj na barikádách. Kritikou sociální nespravedlnosti a vírou v to, že člověk může svojí láskou a soucitem společenskou nespravedlnost překonat, oslovil Victor Hugo generace čtenářů a je pro nás inspirací dodnes. Monumentální a nesmrtelný román Bídníci je považován za jedno ze stěžejních literárních děl 19. století a dočkal se řady filmových nebo i muzikálových zpracování.

Bídníci I. (Fantýna). Tento román zachycuje život francouzského lidu v 1. třetině 19. století. Ústřední postavou je Jean Valjean. Je to bývalý galejník, který se na galeje dostal za krádež chleba. Když se mu podařilo uprchnout, okradl starého kněze, který mu nabídl nocleh. Když ho ale chytli četníci, kněz jim řekl, že stříbrné příbory Jeanu Valjeanovi dal darem, přidal mu ještě stříbrné svícny a tím ho zachránil od galejí. Tím Jeana ovlivnil a ten se poté stal dobrodincem a ochráncem těch nejbídnějších. Jeho protihráčem je policejní prefekt Javert, který ho pronásleduje. Zastává názor, že galejník zůstane galejníkem, a považuje dopadení Valjeana za své životní poslání. Ženskými hrdinkami románu jsou Fantine, mladá žena, kterou bída dohnala k prostituci a její dcera Cosette, které se ujal Jean Valjean a vychovává ji. Román vyznívá jako obžaloba tehdejší společnosti a mravů.

Inspirací tvorby této francouzské básnířky byly celoživotní vzpomínky na první osudovou lásku k muži, který ji opustil a jehož jméno nikdy nikomu neprozradila. Její poezie je něžná, komorní, naprosto přirozená. Hugo ji nazval „královnou světa citů“ a Verlaine ji jako „nejgeniálnější a nejnadanější ženu století“ zařadil mezi prokleté básníky po bok Mallarméa a Rimbauda. Doslov Václav Černý. 4., rozš. vyd.

Tento román zachycuje život francouzského lidu v 1. třetině 19. století. Ústřední postavou je Jean Valjean. Je to bývalý galejník, který se na galeje dostal za krádež chleba. Když se mu podařilo uprchnout, okradl starého kněze, který mu nabídl nocleh. Když ho ale chytli četníci, kněz jimřekl, že stříbrné příbory Jeanu Valjeanovi dal darem, přidal mu ještě stříbrné svícny a tím ho zachránil od galejí. Tím Jeana ovlivnil a ten se poté stal dobrodincem a ochráncem těch nejbídnějších. Jeho protihráčem je policejní prefekt Javert, který ho pronásleduje. Zastává názor, že galejník zůstane galejníkem, a považuje dopadení Valjeana za své životní poslání... Román vyznívá jako obžaloba tehdejší společnosti a mravů. Pozn.: V edici Knihovna klasiků se jedná o 3. svazek spisů Victora Huga.