Karel Plocek Ordre des livres

Domněnku, že se Jung jako vědec věnoval pouze druhé polovině lidského života, vyvrací soubor jeho prací na téma osobnostního vývoje. Zde se autor zabývá dětskou psychologií, výchovou a individuací. Jako podstatnou pro proces dětského zrání vnímá psychologii rodičů a vychovatelů. Neuspokojivý vztah rodičů proto může u dítěte zapříčinit psychickou poruchu. Schopnost dospělého stát se sebou samým je jakousi obdobou dozrávání dítěte a jedno na druhé intenzivně působí – proto je třeba, aby rodiče i učitelé rozvíjeli vlastní osobnost. Jak Jung trefně podotýká: „Nic nemá na děti silnější psychický vliv než nežitý život rodičů.“

Práce přibližují podstatu Jungova psychoterapeutického přístupu a řeší některé konkrétní psychologické či psychiatrické problémy. Výbor z díla má laickému čtenáři napomoci v základní orientaci v jeho bohatém myšlenkovém systému.

In this remarkable book Jung sets himself face-to-face with 'the unvarnished spectacle of divine savagery and ruthlessness.'

Jako v pořadí osmý svazek „Výboru z díla C. G. Junga“ vychází pod názvem Hrdina a archetyp matky druhá část Jungovy přelomové práce Symboly proměny. Osmý svazek „Výboru“ tedy tvoří s dříve vydaným sedmým svazkem jeden celek. Osmý svazek obsahuje následující kapitoly: Vznik hrdiny, Symboly matky a znovuzrození, Boj o osvobození od matky, Dvojaká matka, Oběť. Součástí knihy je obsáhlý poznámkový aparát a rejstřík.

Dvě studie zakladatele analytické psychologie zkoumají vztah vědomí k nevědomým procesům a některé atributy "přenosu". První studie zkoumá vztah vědomí k nevědomým procesům. "Bytostné Já" zosobňuje permanentní konflikt mezi vnitřním a vnějším. Jedná se o životní cíl, který je utvářen vztahem mezi jednotlivcem a skupinou. V iracionálním jsoucnu bytostného Já dochází k naplnění "individuace". Individuované Já pojímá samo sebe jako objekt neznámého a nadřazeného subjektu. Tento vztah není vědecky dokazatelný, neboť trpí atributem nepoznatelnosti. "Psychologie přenosu" nepřibližuje podstatu přenosu, nýbrž zkoumá některé vlastnosti tohoto vztahu na základě interpretace alchymistické symboliky. Jung k odhalení přenosu afektivního zabarvení z jednoho prvku na jiný využívá ideový odkaz alchymie. Alchymie je tudíž odrazem nevědomých obsahů

" J'ai donc entrepris aujourd'hui, dans ma quatre-vingt-troisième année, de raconter le mythe de ma vie. " C'est au printemps 1957, quatre ans avant sa mort, que C.G. Jung, un des grands fondateurs de la psychanalyse, se fait le témoin de lui-même. Très peu d'évènements extérieurs : l'enfance de fils de pasteur, les combats psychiatriques du début du siècle, les voyages en Amérique du Sud et au Nouveau-Mexique, la construction sur un plan symbolique de la tour de Bollingen : autant de précisions autobiographiques qui éclairent cependant la genèse d'une des œuvres qui ont le plus influencé l'essor contemporain de la psychologie des profondeurs. C'est aussi la rencontre avec Freud, puis les démêlés avec le maître, jusqu'à la rupture de l'héritier présomptif à propos du rôle de la sexualité dans le développement du psychisme. Mais toutes ces aventures ne sont évoquées qu'en fonction des rencontres plus fondamentales du conscient et de l'inconscient. " Ma vie est l'histoire d'un inconscient qui a accompli sa propre réalisation ".

Přes tisíc citátů z celoživotního díla švýcarského psychiatra, psychologa, psychoterapeuta a jednoho z nejvýznamějších myslitelů dvacátéo století Carla Gustava Junga, které kniha obsahuje, představuje jistém smyslu duchovní kompendium současné západní moudrosti. Vybrala je Jungova žačka a spolupracovnice Jolanda Jacobiová a seřadila je tematicky v šestnácti kapitolách do čtyř základních existenciálních okruhů pojednávajících o skutečnosti duše a jejích vztazích, o říši hodnot a o posledních věcech.... celý text

Quelques mots avant de mourir, Jung fit un rêve : installé à son bureau, il parlait, lui dont l'œuvre ne s'était jamais adressé qu'aux spécialistes, à un vaste public qui le comprenait parfaitement. Ce rêve le décida à écrire le présent Essai d'exploration de l'inconscient qui allait lui permettre de dégager l'importance primordiale de la vie inconsciente dans l'accomplissement de l'inidvidu moderne et de la société. Dernier ouvrage du grand psychanaliste, Essai d'exploration de l'inconscient, dans lequel Jung résume une dernière fois sa doctrine, est aussi son testament.