Andrea Poláčková Livres

Tajemství nejvyspělejší předkolumbovské civilizacePrastarý národ, který dokázal v pralesích Latinské Ameriky stvořit velkolepou civilizaci, dodnes obestírá neprostupný závoj mýtů, legend a protichůdných vědeckých teorií.Seznamte se s písemným odkazem, vědeckými výdobytky i krvavými rituály dávných Mayů. Staňte se svědky krutých válečných událostí, které srazily na kolena nejmocnější mayská města a obdivujte umělecké poklady, jež nám tato fascinující kultura zanechala.Proč a jak vznikaly monumentální chrámy a pyramidy. Rozluštěte záhadu mayského kalendáře, sledujte smrtící míčové hry a ochutnejte tradiční pokrmy. Odhalte příčiny náhlého pádu vyspělé a vzkvétající kultury.

Klíčový esej amerického filosofa o duchu člověka coby nedílné součásti vesmírného hnutí.

L'auteur plaide pour la valorisation de la Nature et de la vie sauvage, en opposition à une culture trop policée. Il propose de voir l'homme comme un élément de la nature plutôt que comme un membre de la société, affirmant le besoin d'une déclaration audacieuse, même exagérée, face à la multitude de défenseurs de la civilisation. Les éditions Le mot et le reste rendent accessibles les écrits de Henry D. Thoreau, grâce à un travail de réhabilitation de ses textes et à la publication en format de poche de ses essais. Après la publication inédite de l'intégralité de ses essais en 2007, suivie de la traduction de Walden en 2010 et d'une anthologie du Journal en 2014, chaque volume de cette nouvelle série sera enrichi d'un appareil critique par Michel Granger, spécialiste de Thoreau. Le premier ouvrage, Marcher, explore les deux facettes de cet écrivain : son amour pour la nature et sa critique de la société. Marcher devient ainsi un acte de liberté, une manière de se reconnecter à l'espace, d'échapper aux contraintes urbaines et de s'approprier le monde qui nous entoure.

Fin dai tempi antichi, come insegna il caso di Socrate e Santippe, il rapporto tra il filosofo e le donne è stato conflittuale. E, se ripercorriamo la lunga storia di questo conflitto, ne ricaviamo l’impressione che la filosofia sia una faccenda prettamente maschile. La necessità di estirpare siffatto pregiudizio si impone con le grandi figure femminili dell’Illuminismo e del Romanticismo, quando prende avvio quella che sarà l’emancipazione della donna. Scottato dall’esperienza patita in casa con la madre, gran dama salottiera, Schopenhauer avverte con lungimirante intuito l’incombente pericolo, e oppone resistenza. Leva quindi la sua voce irriverente per mettere in guardia il sesso maschile dalle suadenti insidie, dai fatali pericoli e dagli snervanti contrasti che inevitabilmente riserva il rapporto con le donne. Le sue riflessioni su questo tema si configurano come un’«Arte di trattare adeguatamente il gentil sesso»: un’arte che, se negli intenti di Schopenhauer mirava soprattutto a tenerne a bada le intemperanze, offre a noi, uomini e donne di oggi, una lettura ricca di inconfutabili intuizioni e di tenaci, e spesso esilaranti, capricci maschili.