Miroslav Chráska Livres

Publikace Metody pedagogického výzkumu přináší základy kvantitativně orientovaného výzkumu v pedagogice. Objasňuje podstatu klasického pedagogického výzkumu a analyzuje jeho základní fáze. Pozornost věnuje informačním zdrojům pedagogického výzkumu a předkládá výhody i nevýhody kvantitativního přístupu. Věnuje se otázkám měření v pedagogickém výzkumu. Renomovaný český autor, prof. PhDr. Miroslav Chráska, CSc., zde vysvětluje mimo jiné podstatu měření, úrovně měření a diskutuje vlastnosti dobrého měření. Popisuje základní metody zpracování výsledků měření a věnuje se nejčastěji používaným metodám sběru dat v pedagogickém výzkumu. Zaměřuje se nejen na běžně používané metody, ale také na metody v pedagogickém výzkumu méně časté (sémantický diferenciál, Q-metodologie, faktorová analýza, shluková analýza). Kniha je určena zejména studentům pedagogických oborů a pedagogům. (základy kvantitativního výzkumu)

Lidské poznávání je velice složitý proces, který může probíhat nejrozmanitějšími metodami a postupy. Mezi bezpočtem individuálních metod a individuálních postupů lidského poznávání zaujímá mimořádné důležité postavení metoda vědy. Pro každý vědní obor (pedagogickou vědu nevyjímaje) by měla být metoda vědy nástrojem poznávání nejdůležitějším. V současnosti se v pedagogických vědách uplatňují vedle sebe dvě základní paradigmata: paradigma pozitivistické a paradigma post-pozitivistické. Jim také odpovídají dva (poměrně rozdílné) typy pedagogických výzkumů, z nichž oba mají své přednosti i své nedostatky. Publikace předkládá čtenáři základní informace zejména o projektování, realizaci a vyhodnocování tzv. kvantitativně orientovaných pedagogických výzkumů. Tyto výzkumy vycházejí filozoficky z pozitivizmu (resp. novopozitivizmu) a jejich charakteristickým rysem je úsilí o získávání poznatků, které jsou nezávislé na názorech, přáních či postojích badatele. Při tomto přístupu k bádání je činnost vědce natolik kontrolována, že je prakticky vyloučeno, aby se uplatnily jeho osobní názory, postoje, emoce apod. Tato významná vlastnost vědeckého poznávání bývá nejčastěji označována termínem objektivita. Kvantitativně orientovaný pedagogický výzkum ovšem usiluje nejen o objektivní popis reality, ale zejména o postižení vztahů mezi pedagogickými jevy.