Danuše Navrátilová Livres

Francouzský muzikolog Henry-Louis de La Grange (1924–2017) dosáhl významného úspěchu v 70. letech, kdy publikoval první díl monografie o Gustavu Mahlerovi, rakouském dirigentovi a skladateli z moravských Kališť. Tato publikace, nejprve v angličtině a později revidovaná i ve francouzštině, položila základy pro mahlerovská studia. Další díly vyšly na počátku 80. let a potvrdily její význam, přičemž poslední, čtvrtý díl, byl vydán anglicky v roce 2008. De La Grange se Mahlerem a jeho dílem zabýval celý život, čímž přispěl k rozšíření povědomí o skladateli v západní Evropě. Organizoval mahlerovské festivaly, výstavy a sympozia, a díky přátelství s Mahlerovými blízkými shromáždil mnoho poznatků a dosud neznámých materiálů. Na své monografii pracoval až do konce života, pravidelně ji revidoval a aktualizoval. Získal řadu ocenění, včetně Grand Prix de Litterature musicale v roce 1984 a Prize of the Royal Philharmonic Society v roce 1995. Publikace z roku 2007 představuje autorovu stručnou syntézu dosavadních poznatků, bez schematismu, a nabízí mimořádný portrét skladatele s českými kořeny, které se odrážejí v jeho tvorbě.

Druhý a poslední díl pojednání o smrti, umírání a věcech s tím souvisejících tak, jak se měnily v běhu staletí. Oba díly nejsou nijak výrazně ohraničeny zpracovaným časovým údobím. Autor volně pojednal o různých hlediscích smrti, rozčlenil knihu do delších tématických celků, a potom celý spis rozdělil do dvou svazků. Je nesporně zajímavé a přínosné přečíst třeba jen jeden díl – první neztrácí smysl bez druhého a naopak. K získání uceleného pohledu je však třeba prostudovat celé velmi kompaktní dílo.

Pozoruhodné dílo francouzské beletrie čerpající ze židovské tradice. Nejde o vzpomínky na holocaust ani o návrat do světa východoevropských aškenázů: autor, původem egyptský Žid, později žijící ve Francii, se inspiroval nejstarší rabínskou moudrostí. S básnickým citem vytvořil neobyčejně originální dílo, mající formu fiktivních rozhovorů, výroků rabínů a úryvků z deníků a promlouvající bezprostředně k dnešnímu člověku.

Jan ze Joinvillu, francouzský aristokrat, senešal v Champagni a blízký přítel Ludvíka IX., ve svém vzpomínkovém díle Kniha posvátných slov a dobrých skutků našeho krále Ludvíka Svatého vykreslil panovníka jako ideálního rytíře i vladaře a světce na trůně, přičemž krále, k němuž choval hluboký a vřelý cit, zachytil především prostřednictvím jejich vzájemného vztahu. Zároveň do diktovaných pamětí otiskl velice barvitý a detailní obraz dvora, zmiňuje královy reformy, rodinné poměry a také události neúspěšné křížové výpravy do Egypta: královo zajetí a shánění výkupného i krátký pobyt v Akkonu (1248–1250). Nový český překlad, který poprvé obsahuje kompletní text Joinvillových pamětí, doplňuje také první vydání Joinvillova Vyznání víry, které napsal během pobytu ve Svaté zemi, a krátký dopis Ludvíkovi X.

Kniha pojednává o starověkém Egyptě, je rozdělena do kapitol-dvojstránek na dané téma (mumifikace, kněží, písmo, vojsko aj.). Na konci kapitolky jsou otázky, odpovědi lze nalézt v textu a na konci knihy jsou správné odpovědi. Pro děti od 8-9 let.

Cílem Hyacintova díla je načrtnout ve formě komiksu dějiny vesmíru, prvním zábleskem světla počínaje a vznikem života na Zemi konče. Hyacinthus tyto dějiny vypráví pomocí svých úžasných kreseb a citací z antické mytologie a z děl starověkých filozofů a dramaturgů. Od velkého třesku k prvním pozemským živočichům, přes náhlé zvraty při vzniku naší planety nám předkládá ke čtení dvojjazyčné úryvky z děl Sofoklových, Vergiliových, Lucretiových, Eurípidových, Ovidiových, Aristofanových, Hésiodových a mnohých dalších. Obrázky text spíše doplňují, než ilustrují. Postřehnutelný posun mezi dvěma časovými obdobími – mezi současnou popularizací dějin vesmíru a texty starými několik století – nabízí díky své důvtipnosti nový a poetický pohled na tajemství, které od nepaměti fascinuje lidstvo: na tajemství zrození našeho světa.

První ze dvou dílů zásadního spisu o smrti a umírání a měnící se úloze tohoto fenoménu v průběhu dějin lidstva. Zjištění, že „Dějiny smrti“ vyšly v edici „Každodenní život“ je jediným úsměvným momentem, který čeká čtenáře této knihy. Jinak před ním defiluje čtení neveselé, ale zato nesmírně zajímavé, podnětné, fundované a hodnotné. Dějiny smrti jsou zásadním textem, jaký v současné, ať už původní, nebo překladové historiografii chyběl a který vzniklou mezeru zaplňuje více než důstojně. Což ostatně odpovídá dvacetiletému úsilí, které Ariès tématu věnoval. Smrt je tu nazřena z mnoha úhlů pohledu jako fenomén provázející lidstvo od nepaměti. Obávaná i uctívaná, vnímaná jako konec života i jako počátek vyššího stupně bytí. Autor přednáší i o věcech se smrtí souvisejících, o pohřbívání, hřbitovech, o lékařském přístupu k agónii, o myšlení umírajícího člověka, o názorech na smrt a posmrtný život měnících se spolu se změnami v životním stylu a s odlišností různých civilizací i sociálních skupin.

Selma a sept ans quand elle voit s'écrouler son empire. Condamnée à l'exil, la famille impériale s'installe au Liban. Selma, qui a perdu à la fois son pays et son père, y sera 'la princesse aux bas reprisés'. C'est à Beyrouth qu'elle grandira et rencontrera son premier amour, un jeune chef druze ; amour tôt brisé. Selma acceptera alors d'épouser un raja indien qu'elle n'a jamais vu. Aux Indes, elle vivra les fastes des maharajas, les derniers jours de l'Empire britannique et la lutte pour l'indépendance. Mais là, comme au Liban, elle reste 'l' étrangère' et elle finira par s'enfuir à Paris où elle trouvera enfin le véritable amour. La guerre l'en séparera et elle mourra dans la misère, à vingt-neuf ans, après avoir donné naissance à une fille : l'auteur de ce récit.

Tým historiků a skupina kartografů představují široké čtenářské veřejnosti dějiny lidstva od pravěku do současnosti.

Dějiny světového obchodu s kořením. Obchodní cesty spojující kontinenty a civilizace. Koření jako kulturní fenomén. Strategický význam koření. Námořní plavby a zeměpisné objevy. Boj o monopol světového obchodu a jeho centra.

Hlavním hrdinou i antihrdinou knihy Můj zrádce je Tyrone Meehan, jehož předobrazem byl bojovník za irskou nezávislost Denis Donaldson, zavražděný v roce 2006, necelý rok a půl poté, co se přiznal, že byl britským agentem. Příběh vypráví autorovo alter ego, pařížský houslař Antoine, irskými přáteli zvaný Tony. Antoine se nejprve náhodou, pak už úmyslně stává bezprostředním pozorovatelem i účastníkem krvavého boje Severních Irů za svobodu a možnost vládnout ve své zemi. Na vlastní kůži zažívá bídu irských obyvatel Belfastu, nespravedlnost, jíž dennodenně čelí. Zamiluje si Severní Irsko, zamiluje si uhelnými zplodinami a vlhkostí prosáklý Belfast, v němž byl vřele přijat muži i ženami, lidmi, kteří se rozhodli proti britskému útlaku bojovat tichým vzdorem i zbraněmi. Obzvlášť hluboké přátelství ho spojí s Tyronem, k němuž vzhlíží s narůstajícím obdivem, a nejen on. O to krutější je chvíle, kdy vyjde najevo Tyronova zrada. Ta z pohledu Antoina zpochybní nejen celý irský boj, který Antoine považoval za čistý, ale i jejich dlouholeté přátelství. A najednou odkrývá nový obsah slov, která k němu jeho zrádce pronesl: „Tohle není tvůj osud.“ Emotivní náboj Chalandonova vyprávění je strhujícím zážitkem, ať už Tyronův příběh popisuje Antoine, jenž se se zradou přítele, kterého hluboce ctil a miloval a jemuž bezvýhradně věřil, nesmírně těžko vyrovnává, nebo sám zrádce Tyrone v knize Návrat do Killybegs.

Première partie : La guerre, la guerre, la guerre : "En 1944, Mathilde, une jeune Alsacienne, s'éprend d'Amine Belhaj, un Marocain combattant dans l'armée française. Après la Libération, le couple s'installe au Maroc à Meknès, ville de garnison et de colons. Tandis qu'Amine tente de mettre en valeur un domaine constitué de terres rocailleuses et ingrates, Mathilde se sent vite étouffée par le climat rigoriste du Maroc. Seule et isolée à la ferme avec ses deux enfants, elle souffre de la méfiance qu'elle inspire en tant qu'étrangère et du manque d'argent. Le travail acharné du couple portera-t-il ses fruits ? Les dix années que couvre le roman sont aussi celles d'une montée inéluctable des tensions et des violences qui aboutiront en 1956 à l'indépendance de l'ancien protectorat. Tous les personnages de ce roman vivent dans « le pays des autres » : les colons comme les indigènes, les soldats comme les paysans ou les exilés. Les femmes, surtout, vivent dans le pays des hommes et doivent sans cesse lutter pour leur émancipation. Après deux romans au style clinique et acéré, Leïla Slimani, dans cette grande fresque, fait revivre une époque et ses acteurs avec humanité, justesse, et un sens très subtil de la narration."--Quatrième de couverture

A History of the Devil is a provocative exploration of the personification of evil through the ages and across cultures. Messadie reveals that the Satan of Judeo-Christian mythology--the antithesis of God and good--was a concept unknown to the Greeks, Romans, Egyptians, Hindus, and Chinese. In fact, the devil was probably invented six centuries before the Common Era by Persian clergy eager to demonize their political adversaries. And the image of absolute evil has been a useful tool of the powerful--both religious and secular--ever since, from the Grand Inquisitor Torquemada to Ronald Reagan.

Trois octogénaires épris de liberté vivent selon leur propre loi en forêt profonde dans le nord de l'Ontario. Non loin de là, deux hommes, l'un gardien d'un hôtel fantôme et l'autre planteur de marijuana, veillent sur l'ermitage des vieillards. Leur vie d'hommes libres et solitaires sera perturbée par l'arrivée de deux femmes. D'abord une photographe en quête du dernier survivant des grands feux qui ont ravagé la région au début du XXe siècle. Puis arrive la deuxième visiteuse, très vieille celle-là, Marie-Desneiges, un être aérien et lumineux qui détient le secret des amours impossibles. La vie ne sera plus la même à l'ermitage. Il pleuvait des oiseaux est un superbe récit qui nous entraîne au plus profond des forêts canadiennes, où le mot liberté prend tout son sens, et dans lequel l'émotion, brute et vive, jaillit à chaque page.

Do blíže neurčené vesnice, snad někde v kanadských lesích, se v blíže neurčeném čase dostane zraněný mladý muž. Lidé jsou od vzdálených měst odříznutí závějemi sněhu, jsou bez elektřiny a docházejí jim zásoby. Přesto se zraněného ujmou a ubytují ho u podivínského Matthiase ve srubu nad vsí. Za dodávky potravin a za dřevo na otop se Matthias uvolí o mladíka pečovat. Občasné návštěvy řídnou, ti, kdo mohou, uvězněnou vesnici záhadně opouštějí. Matthias a jeho vnucený spolubydlící tvoří podivné společenství, plné pochopení i podezřívání. Každý má své tajemství, na které téměř bez ustání padá nový a nový sníh, jenž tíží domy i duše…