Vojen Ložek Livres

Střední Čechy jsou krajinou pro znalce. Málokterá oblast v Evropě má tak bohatý geologický podklad a jen samotná Praha může bohatstvím a pestrostí své květeny a drobné zvířeny soupeřit s kteroukoli chráněnou krajinou oblastí, přičemž Středočeský kraj jako celek je daleko předčí. Kniha, v níž je citlivě vyvážena složka obrazová i textová, si všímá nejen živé a neživé přírody středních Čech (geologie, podnebí, vodstvo, květena a vegetace, zvířena), ale i postavení člověka v krajině a hledání genia loci středních Čech.

Tato kniha pojednává o proměnách české, moravské a slovenské krajiny za posledních zhruba 18 tisíc let. Během té doby ustoupily ze severní Evropy ledovce a přišel les a s ním i lidé živící se nejprve lovem a později zemědělstvím. Každá pravěká kultura vtiskla naší krajině poněkud jinou tvář, zároveň ale musela reagovat na klimatické změny, vývoj říčních niv i změny lesních porostů. Snad nejzávažnějším motorem změn byly střídající se vlny suchého kontinentálního a vlhkého oceánského klimatu. Jako lidé této země s proměnami podnebí a prostředí se střídavým úspěchem zacházíme více jak dvanáct tisíc let, tedy celý holocén, a je to vzrušující příběh! Kniha však není ohlédnutím za minulostí, ale hlavně zprávou pro současnou dobu hlubokých proměn krajiny a očekávaných změn klimatu. Sucha i povodně, odlesnění, hluboká eroze i nástup nových druhů tu již byly a my máme možnost studovat, jak se projevovaly a co způsobily.

Hlavní text této knihy představuje inventuru různých hornin a reliéfů, které určují či alespoň ovlivňují biologii krajiny. A protože byly na významných kopcích, podél řek a obecně ve členité krajině vystavěny „ikony“ české a moravské národní identity – Velehrad, Pražský hrad, Karlštejn, rotunda na Řípu – je zjevné, že geodiverzita stojí i na počátku většiny kulturních hodnot naší krajiny. Druhá část knihy se zaměřujeme na budoucnost: Jak bude vypadat krajina s nerovnoměrnými srážkami a delšími epizodami sucha, s vyššími průměrnými teplotami? Jsme si téměř jisti, že budoucí krajina bude potřebovat návrat ke starým technikám péče o les, tradiční starost o půdu, ale zároveň se neobejdeme bez nejnovějších technologií a experimentování se způsoby zavlažování, novými plodinami a lesními dřevinami.

Úvodní kapitoly se zabývají přírodními podmínkami Prahy (geologie, geomorfologie, hydrologie, klimatologie, pedologie, zoologie, botanika, ochrana přírody a vývoj osídlení). Následující kapitola je věnována popisu jednotlivých chráněných území v katastru Prahy, která jsou hodnocena z hlediska všech základních přírodovědných oborů (geologie, pedologie, botanika, zoologie...). Text je doplněn množstvím barevných fotografií, grafů, map a leteckých snímků. Text zpracoval autorský kolektiv předních odborníků z vysokých škol, muzeí a pracovišť ochrany přírody.... celý text

Tato kniha vznikla sloučením, přepracováním a doplněním dvou předešlých knih věnovaných středočeské krajině - Střední Čechy a Vstoupit do krajiny. V případě této knihy se nám jedná více o způsob, jak pochopit krajinu České republiky než přímo o střední Čechy. Ty jsou však na podobná studia obzvláště vhodné, protože jimi protékají hlavní velké řeky, střetává se zde kvalitní zachovalá příroda s neúprosným civilizačním tlakem Prahy. Pochopení krajiny a péče o ni je zároveň péčí o její obyvatele. Je to dlouhodobý proces, ve kterém je nutné uvažovat desítky let dopředu. Každý neuvážený čin zde má dlouhodobé důsledky. Jedním z velkých témat moderní doby je kvalita života, jejíž součástí je kvalita životního prostředí i něco, co se např. v Anglii nazývá "právo na přírodu". Znamená to, že každý člověk by měl mít možnost se snadno dostat do harmonické a jen málo porušené krajiny a přírody. Proto je dobré si uvědomit, v jak mimořádné zemi žijeme.

Přehled druhů měkkýšů vyskytujících se na území Moravského krasu, jejich společenstva ve zdejších ekosystémech apod.

Monografie o problematice výzkumu krasů a jeskynních systémů.

Studie o vývoji a současném složení měkkýších společenstvech na chráněném území Národního parku Podyjí.

Krajina, která byla donedávna něco samozřejmého, dobrého tak leda pro turisty, fotografy a staromilce všeho druhu, se v posledních letech stala čímsi víc něčím, co nás zakotvuje v nejistém proudu světa, čím se odlišujeme od ostatních národů a co zakládá nejenom naši kulturu a identitu, ale ovlivňuje i to, jak cítíme a myslíme. Není to málo. Tato kniha slovem i obrazem upozorňuje na hodnoty, s nimiž se ve středních Čechách setkáváme a jichž bychom si bez určitého poučení nemuseli vůbec všimnout. Kniha je dělena do tří částí, ve kterých se postupně dozvídáme, co to je krajina, jaké má problémy a jaké cesty existují k jejich nápravě. Jednotícím motivem je paměť krajiny, tedy vědomí, že ztráta minulosti je i ztrátou budoucnosti.

Náš přední a světově proslulý badatel RNDr. Vojen Ložek, DrSc.se v této knize věnuje dokladům, které máme z nejmladší geologické minulosti a možnostmi jejich poznání. Ukazuje, jaký odkaz minulosti nacházíme při studiu určitých prvků přírody. Probírá pojmy biodiverzita a geodiverzita z pohledu jejich vztahů. Jaký význam má rozmanitost neživé přírody na pestrost života? Uvádí charakteristiky ekofenoménů v krajině. Věnuje se svědectví, jaké nám podávají půdy, říční nivy a mokřady a jejich vývoj, opomíjené svahoviny atp. Velká pozornost je věnována středoevropskému bezlesí. V šesti kapitolách autor sleduje historii lesa a bezlesí v kvartéru, dokladům jejich rozšíření, vývoji, rozšíření přirozeného bezlesí v ČR a SR a jeho osudy v dnešní době. V závěrečných úvahách autor charakterizuje historii zásahů člověka do přírody a krajiny a jaké poučení z minulosti máme pro dnešek.

Uprostřed hustě zalidněných středních Čech leží pohoří, které se podobá Šumavě. Posledních skoro sto let jej kromě vojáků a lesníků navštívilo jen pár lidí. Na jeho okrajích se zvedají tři bájné vrchy pokryté pravěkými pevnostmi a možná i svatyněmi - Plešivec s mnoha nálezy bronzových pokladů, Žďár nad ložisky železných rud a zlatonosný Třemšín. Kraj, který je pod vládou železa, zlata i bronzu, se lesní opuštěností podobá dávnému keltskému Boiohemu. Je to kraj uhlířů, pytláků a dalších lidí a bytostí lesa. Na jaře zde rozkvétají louky plné modrých kosatců, na podzim se skály pokryté buky a duby barví do žluta a suťová pole pokrývá rajská zahrada mechů a lišejníků. A přece je v těchto krásných skalnatinách a šedavých horizontech něco studeného a skoro nepřátelského - snad stíny bojovníků, dýmy milířů, strašidelné pověsti o lesních démonech či odlesk hornické a cvočkařské bídy. Tato kniha pojednává o významu Středních Brd z pohledu skal, stromů i samotného člověka, který v těchto místech nikdy nedokázal založit trvalé sídlo. Les zde dosud vládne a určuje hudbu pramenů i šum podzemních vod. Střední Brdy se opět otevírají lidem a je třeba toho využít, protože čas se nikdy nevrací a zde to platí dvojnásob.

Úvodní kapitola se zabývá přírodními podmínkami kraje (geologie, geomorfologie, hydrologie, klimatologie, pedologie, zoologie, botanika, ochrana přírody a vývoj osídlení). Následující obsáhlé kapitoly jsou věnovány jednotlivým okresům (Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha – východ, Praha – západ, Příbram, Rakovník) – v úvodu každé kapitoly jsou podrobněji popsány přírodní podmínky daného okresu. Hlavní pozornost je však zaměřena na chráněná území, která jsou hodnocena z hlediska všech základních přírodovědných oborů (geologie, pedologie, botanika, zoologie, lesnictví). Závěr kapitol tvoří informace o památných stromech v daném okrese. Samostatné kapitoly jsou pak věnovány CHKO Blaník, CHKO Český kras, CHKO Kokořínsko a CHKO Křivoklátsko. Text je doplněn množstvím barevných fotografií, grafů, map a leteckých snímků. Text zpracoval autorský kolektiv předních odborníků z vysokých škol, muzeí a pracovišť ochrany přírody.... celý text

Syntetická práce poskytuje všeobecné informace o všech hlavních otázkách kvartéru a překonává tak jednostranná hlediska speciálních vědních disciplín. Charakterizuje hlavní rysy kvartérní epochy, zabývá se metodami výzkumu,výkyvy podnebí a jejich projevy, přehledem čtvrtohorních uloženin a jejich genezí. Probírá ledovcové, suchozemské a vodní sedimenty a věnuje rovněž pozornost vývoji čtvrtohorní fauny a květeny, vzniku člověka a lidské společnosti.

Atlas skalních, zemních a půdních tvarů lze o značit za populárně vědeckou příručku podávající atlasovou formou soubor nejvíce hledaných poznatků o mikroformách a mezoformách reliéfů v rúzných typech hornin a v různých klimatických a geomorfologických podmínách.

Sborník prací z životního prostředí- povodně, vodní režim, obsah dusíku, měkkýši, buk, Lepidoptera, Insecta, Coleoptera, Křivoklátsko, Labská niva na Kolínsku, květena Novobydžovska, Ostružiníky centrálnícjh Brd, Houby, Pavouci, mihule potoční

Obsahuje též rejstřík chráněných území, rostlin a živočichů.