Jan Bílek Livres

Popis základních vlastností nového systému Microsoft Visual FoxPro 3.0 Určena programátorům, ale i uživatelům pro práci v přímém režimu

Fotografická vášeň Karla Čapka netrvala příliš dlouho a vrcholila v letech 1930–1932, kdy vznikla i většina jeho fotografických portrétů pátečníků. Šlo o přátelskou skupinu spisovatelů, filosofů, novinářů, politiků a vědců, kteří se v Čapkových pražských bydlištích scházeli v letech 1924–1938 k otevřené a často polemické diskusi o zásadních i každodenních věcech. K pátečníkům patřili vedle bratří Čapků také Edvard Beneš, Josef Kopta, Ferdinand Peroutka, Josef Šusta, František Langer, Eduard Bass, Karel Poláček a mnozí další, celkem přes šedesát osobností, přičemž spisovatel na svých fotografiích zachytil větší polovinu z nich na 102 vzácných snímcích, které umožňují i k méně známým jménům přidat konkrétní tváře. Léta ležely Čapkovy pozitivy i negativy bez podrobného popisu místa a času svého vzniku, v několika případech též bez potřebné identifikace zachycených osob. Editoři knihy Jan Bílek a Jarmila Schreiberová snímky na základě dlouhodobého badatelského výzkumu uspořádali a doplnili je cennými informacemi o pojmenování tohoto volného uskupení a o jeho ukotvení v čase a prostoru. Obohacují rovněž dosavadní znalosti o Čapkovi fotografovi a dodávají k nim řadu mimořádně zajímavých společenských a dobových reálií, dnes již mnohdy zapomenutých.

Publikace přináší zápisy z jednání československé exilové vlády v Londýně v roce 1945. Základem edice jsou zápisy ze zasedání vlády v Londýně, dále programy jednotlivých jednání vlády a její usnesení, v podobě dodatků pak zápisy a usnesení trojice likvidujících ministrů a zpráva o likvidaci československého státního zřízení v zahraničí. Všechny publikované dokumenty byly podle pravidel vědecké ediční práce podrobeny vnitřní i vnější kritice, edičně zpracovány a odborně komentovány. Edice zpřístupňuje veřejnosti jeden ze základních pramenů k československým dějinám v období druhé světové války.

Publikace přináší zápisy z jednání československé exilové vlády v Londýně od ledna do června 1943. Základem edice jsou zápisy ze zasedání vlády v Londýně, dále programy jednotlivých jednání vlády a její usnesení. Všechny publikované dokumenty byly podle pravidel vědecké ediční práce podrobeny vnitřní i vnější kritice, edičně zpracovány a odborně komentovány. Také 1. svazek III. svazku (červenec – prosinec). Edice zpřístupňuje veřejnosti jeden ze základních pramenů k československým dějinám v období druhé světové války.

Kniha poskytuje vcelku komplexní analýzu, interpretaci a zhodnocení života a díla Karla Kramáře v širokém kontextu. Sledován je jako stranický vůdce, politik, první československý ministerský předseda či jako propagátor ideálu novoslovanství a rusofil, i jako martyr, object literární karikatury a rovněž jako průmyslník, finančník, stavitel nebo mecenáš a manžel.

Publikace Druhý exil Edvarda Beneše. Fotografie z let 1938-1945 obsahuje fotografie ilustrující druhý exil E. Beneše, druhého prezidenta Československé republiky a jeho aktivity před a v průběhu druhé světové války, v letech 1938-1945. Koncepčně kniha představuje jednofondovou edici vybraného fotografického archivního materiálu chronologicky seřazeného. Edice představuje 99 autentických fotografií pořízených z černobílých pozitivů. Kniha začíná velkou vstupní studií spoluautorů Jana Kuklíka a Jana Němečka o Benešově zahraniční i vnitřní politice v exilu, následuje ediční úvod Jana Bílka a poznámky Erika Maršouna k vybraným fotografiím včetně obsáhlého anglického resumé.

Od roku 1957 se v Sobotce pořádá festival českého jazyka, řeči a literatury Šrámkova Sobotka. Ruská bohemistka Ludmila Budagovová (nar. 1932) z Ústavu slavistiky Ruské akademie věd v Moskvě se festivalu účastní od roku 1977 a od té doby pro něj připravila 12 odborných přednášek z oblasti české a ruské literatury, česko-ruských literárních a kulturních styků a ruských kulturních reálií, mimo jiné např. texty Literatura ruské meziválečné emigrace v Československu; Telefonní rozhovor Brežněv - Dubček z léta 1968 a jeho důsledky i pro Šrámkovu Sobotku; Karel Hynek Mácha v Rusku (recepce, překlady, význam). Ve festivalovém okruhu si získala Budagovová řadu přátel, oblíbila si město samotné. Texty, v nichž se s mezinárodním odstupem zabývá zvláštnostmi festivalu, jeho periodizací, obsahem a významem pro českou kulturu, literaturu a školství, jsou doplněny předmluvou prof. Jaroslavy Janáčkové a ediční poznámkou archiváře, historika a spoluorganizátora festivalu Jana Bílka.

Publikace přináší zápisy z jednání československé exilové vlády v Londýně v druhé polovině roku (červenec-prosinec) 1944. Základem edice jsou zápisy ze zasedání vlády v Londýně, dále programy jednotlivých jednání vlády a její usnesení. Všechny publikované dokumenty byly podle pravidel vědecké ediční práce podrobeny vnitřní i vnější kritice, edičně zpracovány a odborně komentovány. Edice zpřístupňuje veřejnosti jeden ze základních pramenů k československým dějinám v období druhé světové války.

Publikace vypovídá o vztahu kolegů na pražské české univerzitě a později mladočeských poslanců, sociologa Masaryka (1850-1937) a národohospodáře Kaizla (1854-1901). Kniha obsahuje úvodní studii "Cesta Tomáše G. Masaryka a Josefa Kaizla od souhry ke konfrontaci" od Martina Kučery. Nejobjemnější část knihy tvoří vědecká edice jejich dostupné, chronologicky uspořádané vzájemné korespondence z let 1884-1895 o 149 dokumentech (Masaryk je autorem 86 kusů a Kaizl 63 kusů). Soubor dokumentů nejvýznamnějších protagonistů politického realismu odráží osobnostní a myšlenkový vývoj pisatelů, jejich profesní zájmy a společenské aktivity. Vypovídá nejprve o etapě intenzivní spolupráce při zapojení do aktivní politiky a nakonec o rozchodu obou silných osobností usilujících o směrování vývoje českého národa. Aparát publikace zahrnuje též ediční úvod, seznam editovaných dokumentů, osobní rejstřík a obrazovou přílohu.