Petr Holčák Livres

Základní kurz na většině středověkých univerzit se skládal ze studia sedmi svobodných umění. Nižší úroveň (gramatika, rétorika a dialektika) se nazývala trivium a úroveň vyšší, kvadrivium, zahrnovala studium aritmetiky, geometrie, hudby a astronomie. Kvadrivium lze chápat jako studium čísel ve vztahu k prostoročasu: aritmetika se zabývá čistými čísly, geometrie čísly v prostoru, hudba čísly v čase a astronomie (kosmologie) čísly v časoprostoru. Kniha Kvadrivium vznikla jako syntéza šesti publikací řady Pergamen, která pro českého čtenáře již téměř deset let systematicky mapuje lidské poznání na pomezí vědy a tajemna. Stejně jako u jednotlivých titulů řady jde o atraktivně graficky zpracované ochutnávky velkých témat, které se nebrání mystice ani čisté spekulaci. Jednotlivé knihy byly pro Kvadrivium aktualizovány, doplněny o řadu nových kapitol, tabulek a přehledů a propojeny odkazovým aparátem. Kniha poskytne mnoho potěšení každému, kdo se nebojí přemýšlet o velkých tématech, a uvítá názorného průvodce po jejich říši s doprovodem stovek půvabných ilustrací.

Když Bill Browder odkryl v Rusku daňový podvod v hodnotě 230 milionů dolarů, dostal se do víru událostí, které z něj udělaly jednoho z hlavních nepřátel Kremlu. Po násilné smrti jeho právníka Sergeje Magnitského v moskevském vězení se vzdal kariéry investora a začal naplno usilovat o potrestání osob zodpovědných za přítelovu smrt. Přišel proto s návrhem takzvaného Magnitského zákona, který by umožnil vládám zasáhnout proti zkorumpovaným činitelům kdekoliv na světě. Putinův režim ihned zahájil protiúder. Pronásledoval Browdera po Evropě i v USA a usiloval o jeho vydání do Ruska, kde by ho nejspíš potkal osud Magnitského. Vynaložil rovněž desítky milionů dolarů, aby jej poškodil u amerických a britských soudů. Browderův příběh připomíná politický thriller, popisuje však skutečné události, které jsou mrazivou výpovědí o fungování putinovské kleptokracie.

Láska je jedním z nejhlubších mysterií, která sdílejí všichni lidé. Trochu z ní chce každý, láska je však něco navýsost delikátního a prchavého a dokáže také působit ta největší soužení. Literární díla od starověkých Řeků přes Shakespeara až po dnešní autory fenomén lásky důkladně prozkoumávají, je to však podle všeho téměř nevyčerpatelné téma. V této jedinečné knížce bere hudebník Jason Martineau čtenáře na cestu od dětství přes první lásku až ke stáří a ukazuje, že láska je společným jmenovatelem, jenž sjednocuje lidskou zkušenost a emoce a dává životu smysl.

Jak se dá rozdělit čára na tři stejné díly? Nebo na pět? A na sedm? Lze nějakým jednoduchým způsobem propojit harmonii a geometrii? Co je onen tajemný „diagram“, o němž se zmiňovali starověcí myslitelé? Adam Tetlow nám v této průkopnické knížce odhaluje dávno zapomenutý „helikón“, základní diagram využívaný starověkými umělci a řemeslníky. Můžeme s údivem sledovat, jak s pomocí tohoto magického geometrického obrazce vznikají zlomky, hudební harmonie, pythagorejské trojúhelníky, perspektiva a řada dalších věcí.

Kokain není jen brazilský problém. Vyvolává ho poptávka z Evropy a Spojených států. Proto investigativní novinář a specialista na organizovaný zločin Misha Glenny rozplétá nitky, za které tahá narkomafie v Rio de Janeiru. Silný příběh vzestupu a pádu jednoho z drogových bossů velmi zblízka ukazuje, jak vypadá život v proslulé favele Rocinha. Antônio Francisco Bonfim Lopes, jemuž se přezdívá Nem, byl jen obyčejný člověk, jehož dcera onemocněla vzácnou nemocí. Na její léčbu potřeboval peníze. Tolik peněz, že musel opustit obyčejnou práci a vydat se na cestu vzhůru, uličkami rodné Rocinhy tam, kde sídlil „don“ Lulu. Jen on mu peníze mohl půjčit. Stejně jako všichni ve favele věděl, že čekat pomoc od brazilského státu nemá smysl. A tak Antônio přehodil výhybku ve svém životě a stal se součástí narkobyznysu. To vše se stalo v době, kdy ve favelách chtěli udělat pořádek i brazilské ozbrojené složky. Policie ale jen tak vstoupit do favel nemůže – a tak se z operace stala bitva o Rio. Glenny mluvil s Nemovou rodinou, přáteli i nepřáteli, s policisty a detektivy. A to, jak hluboko dokázal proniknout do chudé čtvrti, v níž šťastnější Rio vidí jen problémy, je neuvěřitelné. Nemesis vychází v překladu Petra Holčáka, který do češtiny uvádí už druhou Glennyho knihu.

Říká se, že cestou k úspěchu je tvrdá práce. K úspěchu však často může vést i mnohem rychlejší a snadnější cesta – zkratka. A ve vytváření zkratek, které nám usnadňují život tím, že nám šetří čas a námahu, vyniká zvláště matematika – ta je v podstatě uměním vymýšlet zkratky. Přední britský matematik Marcus du Sautoy svou novou knihou Umění zkratky ukazuje, jak nám díky využívání důvtipných zkratek matematika dovoluje řešit problémy rychle a efektivně. Autor nás provede světem matematických zkratek – od vzorce a diagramu po kalkulus a teorii pravděpodobnosti. Dozvíme se, proč jeden diagram vedl k zásadním změnám ve zdravotní péči, proč je kalkulus největší zkratkou, která kdy byla vynalezena, nebo proč máme díky zkratkám výhodu i před nejvýkonnějšími počítači

Tom Holland ve své nejnovější knize kreslí na širokém plátně obraz křesťanství coby nejtrvalejšího a nejvlivnějšího odkazu antiky, na kterém je vystavěn celý západní svět. Ukazuje, že klíčové koncepty jako sekularismus, liberalismus, věda, rovnost lidí, lidská práva, a dokonce i ateismus mají hluboké kořeny v křesťanství - zvláštní víře v to, že jedna z mnoha obětí ukřižování, tedy trestu určeného otrokům, má být uctívána jako bůh. Všechny tyto západní koncepty mají přitom s křesťanstvím společné zejména osobování si nároku na univerzální platnost, přestože jsou plodem jedné, zcela konkrétní společnosti. Hollandova kniha zkoumá, proč má křesťanství od antických počátků přes středověk až po současnost tak podvratnou a revoluční povahu, a ukazuje, jak tato víra i v dnešní stále skeptičtější společnosti dál hluboce poznamenává mnoho našich postojů a instinktů.

Od Darwina k temné hmotě: 250 milníků v dějinách přírodních věd. Je možné cestovat časem? Co jsou Möbiova páska, teserakt či transcendentní číslo? Proč se po prosté slitině jmenuje celé historické období – doba bronzová? Tyto otázky jsou jen ochutnávkou z nesmírného bohatství témat z oboru přírodních věd, které nám přináší ilustrovaná kniha zkušeného autora mnoha populárně-naučných knih Clifforda A. Pickovera. Představuje 250 největších objevů přírodních věd, techniky i humanitních oborů, které umožnily moderní lidské společnosti vzniknout a prosperovat. Spektrum Knihy o vědě je široké a pokrývá témata od vysoce teoretických až po zcela praktická, od řešení, jež známe z každodenního života, až po hypotetické konstrukce, jejichž význam se teprve bude muset ukázat. Časově sahá od 20 000 let staré kosti z Išanga až po nejnovější výsledky matematiky, fyziky, chemie, biologie, techniky i psychologie z počátku 3. tisíciletí.

Podtitul: Vše, co potřebujete vědět o internetu, bezpečnosti a soukromí. Počítače jsou všude a nejsou to jen nám důvěrně známé notebooky, tablety nebo chytré telefony. Většina ostatních počítačů je pro nás neviditelná – ovládají domácí spotřebiče, automobily, lékařské přístroje, dopravní systémy, energetické sítě nebo třeba zbraňové systémy. Miliardy počítačů denně tiše shromažďují a sdílejí obrovská množství dat o našich osobách. Vlády a firmy prostřednictvím počítačů monitorují stále více z toho, co děláme. Sociální sítě a zadavatelé reklam o nás vědí mnohem více, než by nám bylo milé, a využívají přitom informací, které jim sami dobrovolně předáváme. Chápeme skutečně moc počítačů v našem světě? Kniha Briana W. Kernighana začíná od fyzické konstrukce počítačů a rozboru toho, jak vlastně dělají svoji práci, a dotýká se všech důležitých aspektů od programování přes konstrukci a problémy internetu až po sociální, právní a politické dopady digitalizace a jejich řešení. Přehledně a přitom v úplnosti se zde můžeme seznámit s riziky, které počítače představují pro naše soukromí a bezpečnost. Proto je nezbytnou sumou informací pro každého, komu není jeho život lhostejný.

Učebnice zpracovaná podle vzdělávacího programu Základní škola.