Čtyřicet jedna fejetonů Věry Noskové, uveřejněných v letech 2006 až 2010 v časopise Týdeník Rozhlas, doprovází dvacet čtyři černobílých fotografií Jiřího Noska (z Čech, Itálie, Londýna, Guernsey, Thajska, Laosu a Vietnamu).
Sarkastická novela z novinářského prostředí, jejímiž hrdiny jsou dva rozdílní a přece si v něčem podobní přátelé.
Čeští skeptici jsou především knihou humoru. Údivu nad tím, co všechno je možné a čemu všemu jsme my lidé připraveni věřit. Skeptici se ovšem nesmějí důvěřivcům, tedy obětem, ale podvodníkům a jurodivcům, kteří prodávají nesmyslné iluze a nefungující výrobky. Ideologům absurdna, kontaktérům s fantasmagoriemi. Smích před nimi varuje lépe než zdvižený ukazováček. Mnozí z nich obdrželi anticenu Bludný balvan, jejich výčet je v knize obsažen i s ukázkami z nejvtipnějších laudatií. Lze se tu dočíst i fakta o tom, kdo vlastně čeští skeptici jsou, jak vznikli, jak pracují a baví se. Knihu z materiálů Českého klubu skeptiků Sisyfos sestavila a doplnila vlastními texty jeho spoluzakladatelka a známá prozaička Věra Nosková.
Sbírka šedesáti vtipných fejetonů a dalších textů v knize Noblesa a styl známé a oblíbené spisovatelky a fejetonistky Věry Noskové potěší, přiměje k úsměvu i smíchu ale i k zamyšlení. Její postřehy platí téměř pro každou dobu, ale zároveň jsou svědectvím o našich současných starostech, radostech a pošetilostech.
Erotika, sex souvisejí často s obětavou, něžnou, vášnivou láskou, bývají ale provázeny také trápením, násilím, manipulaci, zklamáním, ponížením, dokonce mohou končit kriminálem. Povídky v této knize jsou o posledním polibku v životě, erotickém probuzení vášnivé panny, falši a zradě závistníků, cynismu slavného muže - psychopata, sociálním experimentu promiskuitních manželů, o pomstě odvržených milenců. Erotika, sex jsou od nepaměti provázeny prudkými emocemi, omezovány společností s jejími hodnotami, předsudky a zákony, mají vliv na psychiku a kvalitu života. Nejsou pouhým dráždivým kořením, ale kmenem života. Sbírka povídek na toto téma vznikala v průběhu mnoha let, jsou napsané s vypravěčským espritem. Zaujme čtenáře, kteří preferují otevřenost a upřímnost, zajímá je, jak a čím lidé žijí, co skrývají a mají rádi ironii a humor včetně toho černého.
Hrdinové selhávají a jiní se rodí, když se údolím žene smrtelné nebezpečí. Co číhá za tajemnou mlhou? Jaká oběť usmíří ducha v Rožmberku? Jak může lov na sumce skončit střelbou? Komu může pes po smrti nosit trepky? A jak se dostanete domů, když bydlíte od řeky několik světelných let?
Co by se asi tak muselo stát, abych v takové krajině nebyla šťastná? ptá se Pavla, když se po fiasku v Praze vrací do Jižních Čech. Hrdinka románů Bereme, co je a Obsazeno se konečně dostane k zajímavé práci, ovšem z rukou těch, kterými vždy pohrdala. Hraničov a blízký Liňov žijí střežením hranic a špehováním téměř všech všemi. Zatímco nadřízení chtějí, aby jim Pavla šla na ruku, ona kličkuje a mate je tichovodním stylem. Krajina kolem malebného příhraničního městečka s posádkou Pohraniční stráže, kamarádka erotomanka, montérkoví chlapíci, kteří po šichtě zaplní hospodu U mrtváka, – to jsou silní hráči v příběhu, který je téměř až do konce nerozhodný. Zlomyslnost okolí i pokleslé zábavy funkcionářů kontrastují s hrdinčinou dychtivostí po nepřikrčeném životě a spontánní lásce. Pavla je vystavena požadavku i pokušení být už konečně normální, směnit svou nepřizpůsobivost za slušnou práci a bydlení. Vymýšlí úniky, blufuje, pochybuje o své cestě. Víme svý je kniha o životním rozcestí, hledání snesitelného kompromisu, radostech těla i duše v líbezné krajině, o jedné nepodařené a druhé nadějné lásce v nepřátelském obklíčení, ale také o životě v bývalých Sudetech na začátku sedmdesátých let, kdysi zraněných a nyní zabydlených lidmi odjinud.
Knížka O fejetonu, s fejetonem přináší různé pohledy na tento žánr. Zaznamenává jak jeho dějinný vývoj, tak současnou podobu v tištěných médiích, v rozhlase i na internetu. Nejde jen o popis fejetonu jako druhu, většina tvůrců se svěřuje i s tím, co pro ně osobně ""podčárník"" znamená, proč a jak ho píší. Editoři Barbora Osvaldová a Radim Kopáč požádali o zamyšlení na čtyřicet autorů a autorek, zhruba polovina do sborníku přispěla. Jsou mezi nimi literární kritici, publicisté, spisovatelé, vědci i historici. Každý z nich pojal svůj text osobitě a originálně. Publikace tak může sloužit jako učebnice pro všechny, kteří chtějí nebo musejí tento žánr psát. Navíc jména autorů zaručují i potěšení z četby.
Almanach povídek devíti začínajících prozaiček a jedné básnířky z tvůrčích dílen Evy Hauserové.
