Co se s válečnými loděmi dělo od vynálezu parního stroje, jakými změnami prošly lodní artilerie, pancéřové soustavy, pohonné systémy či lodní konstrukce, o tom můžete do podrobností číst u nás v soudobě ojedinělé knize, kterou právě držíte v rukou.
Druhý, závěrečný díl (1916–1918) rozsáhlého, strhujícího vyprávění o životě, bojích i umírání příslušníků německého Císařského námořnictva za Světové války se opět věnuje všem nejvýznamnějším událostem na Severním moři, mnoha akcím u-bootů a mj. dlouho pobudeme v bitvě u Skagerraku v r. 1916; ale tentokrát nás kniha zavede i na palubu Jeho Veličenstva Pomocného křižníku WOLF, jenž na své bojové misi dorazí až k Austrálii, a odtud se úspěšně vrátí do německého Kielu, a prožijeme i revoluční hnutí v Císařském námořnictvu, jež vyvrcholí vzpourou, tak zásadní pro další vývoj německého státu. A opět budeme přítomni na jednáních císaře Viléma II. s admirály, poznáme život v německém zázemí… a samozřejmě prožijme i osudové chvíle hlavních postav našeho vyprávění – námořníka Jana Waldena a jeho kamarádů. A opět: Pro ty přátele historie námořního vojenství, kterým nestačí jen suchá faktografie a tabulkové přehledy, nýbrž se chtějí dovědět mnohé i o živoucí podstatě námořního válčení v letech 1914–1918, je tato kniha vítaným přínosem. Věříme, že až ji dočtete, budete se k ní znovu a znovu vracet.
První díl (1914–1915) tohoto rozsáhlého, strhujícího vyprávění o mužích německého Císařského námořnictva za světové války nás spolu s protagonisty děje zavede z paluby nákladního parníku LESBOS do námořnických kasáren ve Wilhelmshavenu a odtud na německé válečné lodě, které se chystají vyplout na Severní moře, do války s Královským námořnictvem Velké Británie. Poznáme službu na německých křižnících i ponorkách, prožijeme bitvy u Helgolandu a na Dogger-Banku, ostřelování anglických pobřežních měst i potopení tří pancéřových křižníků na Broad Fourteens, účastníme se řady akcí u-bootů…, ale také poznáme život v německém zázemí či nahlédneme na jednání císaře Viléma II. s admirály… Pro ty přátele historie námořního vojenství, kterým nestačí jen suchá faktografie a tabulkové přehledy, nýbrž se chtějí dovědět mnohé i o živoucí podstatě námořního válčení v letech 1914–1918, je toto dílo vítaným přínosem.
Námořní historie 19. století je českému čtenáři málo známa, přestože v západních zemích vzbuzuje značný zájem. V této době dominovala mořím Velká Británie, zatímco ambiciózní Francie se snažila držet krok. Rusko, ač silné, zaostávalo, ale po roce 1861 se vojensko-námořní potenciál Itálie rychle zvyšoval, následovaný Německem a Japonskem. Zájem českých fanoušků se však soustředil na c. a k. Válečné námořnictvo Rakouska-Uherska, kde sloužilo mnoho českých mladíků. K přiblížení maritimní historie 19. století českému publiku přispívá rozvoj námořních sil habsburské monarchie po roce 1866. Autor Milan Jelínek připravil jedinečnou knihu, která se zaměřuje na vývoj vojensko-námořní techniky, politické aspekty, technologické možnosti loděnic a personální otázky rakousko-uherských námořních sil. Zároveň se věnuje vzmachu námořního vojenství Itálie a pokroku lodí, zbraní, konstrukčních materiálů a pohonných systémů ve válečných námořnictvech Velké Británie, Francie a Ruska. Ti, kteří hledají hluboký vhled do námořního vojenství na Jadranu v letech 1857–1897, budou jistě spokojeni.
Kniha je zatím nejpodrobnějším tuzemským vylíčením událostí na Jadranu za Velké války. Autor si v knize důsledně všímá velmi zajímavých, přesto však bohužel už zapomínaných kapitol historiografie námořního vojenství, jež jsou většinou přinejmenším stejně zajímavé jako ty pozdější.
Autor se zaměřuje na to, jak byly konstrukčně uspořádány německé ponorky všech tříd a typů, nasazené v letech 1914-1918, věnuje se jejich technicko-taktickým parametrům a připojil i řadu technických nákresů aj. vyobrazení. Apendixem hlavního textu je podrobné seznámení s ruskými ponorkami při jejich prvním nasazení tohoto bojového prostředku, a to ve střetnutí carského Ruska s císařským Japonskem na počátku 20. století. Vydání první.
V této ojedinělé publicistické práci se zaměřujeme na vojenské námořnictvo spojenců během potlačení povstání v Číně v letech 1889–1901. Kniha stručně popisuje příčiny vzniku povstání a podrobně se věnuje přípravám mocností na zásah na západním pobřeží Žlutého moře. Důraz je kladen na záchrannou expedici adm. Seymoura k vyslanecké čtvrti v Pekingu, která čelila hrozbě vyhlazení. Popisujeme dobytí pevnostního systému Ta-ku, osvobození Tiencinu a konečné dobytí Pekingu spojenci, včetně porážky „boxerů“. Téma povstání „boxerů“ dosud nebylo v české literatuře dostatečně zpracováno, což zvyšuje zájem o tuto publikaci. Další část se věnuje Tsingtao, německé vojensko-námořní základně, která vznikla v roce 1897. Kniha sleduje vojenský zábor, vývoj základny, její opevnění a posádku, včetně osudu rakousko-uherského křižníku KAISERIN ELISABEH. Popisujeme také, jak Japonsko, považující se za hegemona v oblasti, využilo začátku velké války v Evropě k útoku na Tsingtao v roce 1914. Práce se zaměřuje na boje v obranném pásmu základny, včetně prvních leteckých akcí a námořního ostřelování, a končí analýzou událostí po kapitulaci a politickými důsledky pádu této německé základny. Text je doplněn vyobrazeními a mapkami, což činí publikaci cenným zdrojem pro zájemce o vojenskou historii počátku 20. století.
Autor vzpomínek zvažoval emigraci, když dostal nabídky z Paříže, Štrasburku a Istanbulu, ale nakonec se rozhodl zůstat a pokračovat v boji. V březnu 1970, během normalizace, se bývalý prorektor brněnské univerzity a bohemista nechtěl vzdát. Jeho paměti pokrývají období od maturity v roce 1942 do podzimu 1970, tedy od okupace k okupaci. Čtenář se setká s mnoha situacemi, jako je jeho zatčení v Rakousku v roce 1944, odborné působení v cizině (východní Německo, Francie) a aktivní účast v akademickém životě na konci 60. let. Jelínek využívá své jazykové znalosti k diskusím s Rakušany a v nacistickém vězení vyjednává s jeho správou. Na univerzitě v Greifswaldu se střetává s východoněmeckými kolegy, v Paříži debatuje s Francouzi a českými exulanty a na brněnské univerzitě prosazuje nové studijní plány. Během normalizace se nebojí říkat pravdu normalizátorům. Jeho paměti, často stručné a zaměřené na odborná setkání, poskytují cenné svědectví o akademickém životě v 50. a 60. letech. Celkově jsou jeho vzpomínky obrazem bohatého života českého intelektuála, který aktivně působil i po roce 1989 jako rektor Masarykovy univerzity.
Kariéra obrněnce Stonewall * Německo-francouzská válka na moři * Lodní děla proti Alexandrii * Pula: akce ponorky Curie * Loď, která zničila Halifax * Surcouf a jeho zmizení * Zkáza force Z * a jiné námořní příběhy.
