Marie Mikulová Thulstrup Ordre des livres (chronologique)

Výběr z bohaté sbírky Kierkegaardových deníků a tzv. Papírů sestavený překladatelkou Marií Mikulovou Thulstrupovou přibližuje českému čtenáři autorův privátní myšlenkový svět, a nabízí tak velice zajímavý kontext pro četbu a interpretaci jeho spisů. Kniha zahrnuje Kierkegaardovy filozofické a teologické názory, poznámky o antice a Sókratovi, komentáře k Schopenhauerovi, zápisky věnované otci, svědectví o bojích s žurnalisty, dále pak reflexe o biskupu Mynsterovi a úvahy o sobě samém. Velká část výběru patří Kierkegaardovým poznámkám o jeho vztahu ke snoubence Regině, s níž se rozešel kvůli své „těžkomyslnosti". Kniha jistě zaujme všechny čtenáře Kierkegaardova díla, ať už jej vnímají v prvé řadě jako filozofa, nebo jako křesťanského myslitele, neboť je vůbec prvním výborem z Kierkegaardových deníků a Papírů, který v českém jazyce vychází.

Ekumenický příspěvek. Studie znalkyně a překladatelky spisů dánského myslitele pojednává především o jeho místě v dějinách křesťanské spirituality. Existuje řada komparativních prací, které sledují analogie a rozdíly mezi kodaňským myslitelem a jinými filosofy, popřípadě dogmatickými teology. Tato kniha je průkopnickým pokusem o takové srovnání na půdě křesťanské zbožnosti. Všímá si proto styčných bodů mezi Kierkegaardovými náboženskými myšlenkami a spiritualitami významných epoch křesťanství, zejména prvotní církve, katolické mystiky a protestantského pietismu. „Tuto knihu jsem zhuštěně a volně převedla do češtiny z dánského originálu“ (Kierkegaard i kristenlivets historie). Autorka

L'œuvre du penseur danois S. Kierkegaard (1813-1855), "Filosofické drobky aneb Drobátko filosofie", cherche à préciser ce qu'est le véritable christianisme en relation avec la philosophie, en particulier avec l'idéalisme, tant platonicien qu'hégélien. Kierkegaard a composé "Filosofické drobky" selon la structure classique d'un drame en cinq actes ; entre le quatrième et le cinquième acte se trouve une pause (Mezihra) qui exprime l'écoulement du temps - précisément 1843 ans depuis la naissance du Christ, car c'est l'année où l'œuvre a été écrite. Ainsi, l'unité du lieu, du temps et de l'action est respectée. Les personnages principaux sont Socrate et le Christ, qui, par respect, n'est pas nommé et est désigné simplement comme "Dieu dans le temps". L'écrivain expérimentateur et le lecteur mènent à la fin de chaque section un dialogue ; le lecteur formule des objections et l'écrivain répond. L'unité du lieu est donnée par le fait que l'action peut se dérouler partout. L'intrigue repose sur le dialogue concernant la vérité suprême et la relation de l'homme à celle-ci.

Książka "Bojaźń i drżenie" odnosi się do nowotestamentowych epistoł. Kierkegaard stara się zrozumieć lęk, który musiał czuć Abraham, gdy Bóg wezwał go do ofiarowania swojego syna Izaaka. Ostatnim stadium przed osiągnięciem wiary jest według autora stan nieskończonej rezygnacji i determinacji, by zrezygnować ze wszystkiego, co człowiek mógłby przedkładać przed Bogiem. "Choroba ku śmierci" dotyczy rozpaczy, którą Kierkegaard z chrześcijańskiego punktu widzenia określa jako grzech, chociaż psychologicznie ją rozumie. Tytuł odnosi się do historii wskrzeszonego Łazarza. Autor analizuje różne formy rozpaczy, które odnoszą się do tego, jak człowiek potrafi zaakceptować swoją skończoność (fizyczny aspekt) lub nieskończoność (duchowy aspekt). Oba teksty powstały w latach czterdziestych XIX wieku i do dziś pozostają istotne zarówno w kontekście twórczości autora, jak i w ramach filozofii oraz psychologii egzystencjalnej.