Miloš Mendel Ordre des livres (chronologique)

Kmoníček, Mendel, Pelikán a Tureček v rozhovorech o islámu a muslimském světe. Co je hidžáb, když to není ženský šátek? Smějí se v islámských zemích stavět kostely? Proč pro muslimského učence může být nebezpečná srážka s islámským fundamentalistou? Z jakého důvodu si hluboce věřící muslimka na sebe nevezme burkini? Jsou muslimové, kteří jedí vepřové? V čem je muslimská komunita v Česku jiná než jinde v Evropě? To jsou jen některé otázky, na které odpovídá tato kniha, která se čtenáři formou čtyř rozhovorů s uznávanými českými odborníky pokouší přiblížit muslimský svět, který stále pro řadu z nás zůstává nesrozumitelný. Diplomat Hynek Kmoníček, arabisté Miloš Mendel a Petr Pelikán a novinář Břetislav Tureček nabízejí své osobité pohledy na politiku, náboženství, dějiny, kulturu i mentalitu muslimské civilizace, rozbíjejí řadu mýtů a dokazují, jak pestrý i paradoxní svět islámu opravdu je.

Kniha představuje souhrnný vhled do politických, kulturních a náboženských dějin podstatné části Arabského poloostrova, počínaje historií kdysi slavných státních a kmenových útvarů a jejich kulturního prostředí až po dějiny střední Arábie v době vzniku islámu v městských centrech – Mekce a Medíně. Těžiště výkladu spočívá v historii oblasti od poloviny 18. století, kdy se v srdci Arábie zrodilo reformistické wahhábovské hnutí. Stoupenci jeho učení, jejich ambice a s nimi spjaté kmenové a regionální války jsou zarámovány do kontextu velmocenského boje mezi Velkou Británií, osmanskou říší a dalšími státy. Saúdská Arrábie se pak „nenápadně“ zrodila v průběhu dělení Blízkého východu mezi vítěze první světové války a po druhé světové válce založila svůj geopolitický význam na strategických nalezištích ropy.

Kniha, kterou právě držíte v rukou, se snaží zprostředkovat české veřejnosti pohled na islám, který není zatížen nánosem smyšlenek, polopravd a demagogických klišé, jimiž je dnes česká veřejnost zahlcována z některých sdělovacích prostředků, aktivit občanských iniciativ i z postojů a prohlášení mnoha politiků. Autor se dlouhodobě zabývá modernímu a soudobými dějinami Blízkého východu a islámského světa se zvláštním zřetelem k politickým a kulturním dějinám islámského náboženství. Publikoval řadu studií v domácích i zahraničních periodikách, je autorem několika česky psaných monografií.

Eufemistický výraz „arabské jaro“ se stal všeobecně užívaným klišé pro politický a ideologický vývoj v zemích Blízkého východu a severní Afriky od ledna 2011. Jaký proces se tehdy začal v některých oblastech odvíjet? Autor nabízí českému čtenáři koncizní a syntetický výklad o historickém, sociálním a kulturním pozadí současného vývoje na Blízkém východě. Podává výklad specifických rysů arabské politické kultury, problematiky lokálních identit tamějších společností, odlišností oblastí arabského světa a konfrontace „sekulárních“ ideologií autoritářských režimů a tradičních monarchií s nevyhnutelným procesem islamizace arabských společností, a to v kontextu mezinárodní politiky od dob kolonialismu až do žhavé současnosti.

Skripta přinášejí několik vybraných pohledů do nejvýznamnějších náboženských tradic Západu od starověku až po nejaktuálnější současnost. Hlavní pozornost je věnována třem monoteistickým náboženstvím (judaismu, křesťanství a islámu), jež se nejvýrazněji podílela na utváření současné euroamerické civilizace. Přesto je určitý prostor věnován i starověkému kontextu polyteistických náboženství.

Tato skripta se snaží přispět k rozšíření znalostí o islámském náboženství a na něm vybudované kultuře, v nezbytné zkratce připomínají a vyvracejí určité kulturní stereotypy a mýty, jež jsou dodnes zasuty v našem povědomí. Hlavní snahou autora je podnítit uvažování o islámu ve všech jeho rozměrech a specifických rysech.

Spis egyptského muslimského myslitele a aktivisty, který byl popraven v roce 1966, představuje klíčový text soudobého islámského fundamentalismu, inspirující alespoň dvě generace náboženských radikálů po celém islámském světě. Překladatel a autor historického úvodu, český arabista a islamolog Miloš Mendel, nabízí české veřejnosti, intelektuálům, novinářům a studentům arabistiky, religionistiky a politologie přesný překlad textu, doplněný podrobným kritickým poznámkovým aparátem a komentářem k islámským termínům a neologismům, které autor používá. Mendelův úvod poskytuje vhled do historicko-kulturního kontextu Egypta 20. století a jeho ideových bojů o sekulární či náboženskou podobu státu. Vysvětluje pocity a politické postoje vrstvy egyptské společnosti, která odmítala západní model parlamentarismu a demokracie. Překlad je zamýšlen jako studijní text pro studenty arabistiky a islamologie a věrně sleduje arabský originál stylisticky. Tato práce představuje pro českou veřejnost důležitou „vstupní bránu“ k pochopení střetů různých myšlenkových proudů v arabském a islámském světě, což je obzvlášť aktuální v souvislosti s událostmi známými jako „Arabské jaro“.

Kniha arabisty a islamologa Miloše Mendela pojednává o víně a vinařství, případně o jiných druzích nápojů vyrobených na bázi etylalkoholu, v dějinách islámu. Odvíjí se v ní příběh o osudech vína v dějinách těch oblastí světa, kde se od první poloviny 7. století postupně usazoval a rozvíjel náboženský (státoprávní) systém, o němž leckdo z nás ví, že víno a další druhy alkoholu zakazuje. Proto se z takového vymezení tématu může na první pohled zdát, že jde o prezentaci lehkého, úsměvného a senzačního příběhu, na němž se autor pokusil ukázat archaickou povahu islámského náboženství v kontextu moderní doby. Ne každé téma však bylo v dějinách i současnosti tohoto náboženství diskutováno tak soustavně a s takovou vážností či zaujatostí, jako právě požívání alkoholu v každodenním životě muslimů. O etických, právních a historických souvislostech daného fenoménu nás kniha seznámí na téměř pěti stovkách stran, včetně seznamu použité literatury a rozsáhlého rejstříku.

Kniha se zabývá rozborem ideologických textů různých hnutí a teroristických skupin, které se na Západě obecně zahrnují pod pojem „islámský fundamentalismus“. Autor vysvětluje význam a vnitřní obsah daných pojmů v historickém i aktuálně politickém kontextu. Seznamuje čtenáře se způsoby, jakými islámští radikálové komunikují se svým okolím a kategoriemi, jimiž vysvětlují své činy a představy o tom, jak by svět měl vypadat.

Česká republika tvoří prostor, který byl v průběhu dějin ovlivněn islámem velice slabě. Islám a jeho stoupenci se k nám dostávali vždy spíše zprostředkovaně a české dějiny ani národní kulturu bezprostředně neovlivňovali. V tomto ohledu jsme v Evropě raritou. Tím spíše platí: Chceme-li se považovat za součást multikulturní demokratické Evropy, nezbývá, než abychom se obeznámili i s historickými okolnostmi, za nichž se ve většině evropských zemí islám etabloval, učinili takové kroky, které pomohou českou společnost připravit na reálný styk s islámem a období adaptace se snažili překonat bez vážnějších prohřešků proti pravidlům, které již platí v integrující se Evropě.

Předmětem této knihy je náboženská emigrace v dějinách islámských zemí - společenský jev, který je znám z judaismu, křesťanství, ale zejména z islámu, kdy určitá náboženská pospolitost se rozhodne protestovat proti stávajícím poměrům tím, že se vystěhuje do oblasti, kde může nerušeně sdílet své morální hodnoty a budovat „Boží království“.

Fatwy islámských učenců k otázkám všedního dne

Kniha se soustřeďuje na střet judaismu, islámu a křesťanství v souvislosti se současným etnicko-politickým konfliktem na území historické Palestiny.

Úvod do minulosti i současnosti islámského náboženství.

Přední čeští orientalisté zkoumají místo islámu v evropských dějinách, jeho vliv na českou kulturu a působení muslimů v českých zemích od založení náboženské obce po současnost.

V historicko-religionistické monografii provádí islamista a arabista Miloš Mendel rekonstrukci džihádu jako jednoho ze základních pojmů islámské věrouky a práva. Na základě rozboru náboženských textů a bohaté literatury vymezuje typy džihádu a sleduje jeho proměny od vzniku islámu až do současnosti. Poukazuje například na to, že vedení války v islámu podléhalo přísným právním předpisům, i na to, že se džihád v průběhu staletí stal pro islámskou civilizaci nepotřebnou ideovou přítěží, všímá si využití džihádu v nerovném boji muslimských národů s evropským kolonialismem i jeho pojetí ve smyslu soustavného upevňování osobní zbožnosti a šíření víry formou misie.

Kniha se pokouší zpřístupnit složité sociální a kulturní zázemí, z něhož vyrůstá soudobý politický islám. Arabista a islamista Miloš Mendel se v ní soustřeďuje na aktuální témata, jako je případ Salmana Rushdieho, "islámský fundamentalismus", ší´itský terorismus, situace v Íránu, Sýrii, Egyptě...

Kniha arabisty Miloše Mendela se věnuje konfliktu na území Palestiny, jehož hlavními aktéry jsou Židé a Arabové. V první části autor předkládá stručné novodobé dějiny regionu počínaje židovským osídlováním Palestiny a sionistickým hnutím inspirovaným myšlenkami Theodora Herzla, přes konflikty vzniklé soužitím Palestinců a Židů až po poslední vývoj do začátku 90. let 20. století. Hlavní část knihy je věnována tematicky členěným kapitolám rozhovorů s představiteli obou stran konfliktu, od představitelů izraelského establishmentu, "jestřábů" a palestinských vůdců, přes umírněné hlasy, intelektuály a "holubice" z obou etnik až po hlasy "do vlastních řad" a názory lidí z židovské diaspory mimo Izrael. Kniha si dle autora nečiní nárok být zcela objektivní, spíše se snaží "navodit čtenáři co nejplastičtější představu o způsobu myšlení a argumentace soupeřících stran. Záměrně omezuje vlastní interpretaci konfliktu na minimum. Nechává raději hovořit rabíny, partyzány, politické vůdce, intelektuály a "teroristy" z obou stran barikády. Nechť čtenář sám posoudí, která strana má právo tvrdit, že je bez viny. Ať sám zváží, kdo má na Palestinu morální a právní nárok a zda vůbec mají Židé a Palestinci před sebou jiné řešení než naučit se žít vedle sebe." Kniha obsahuje celkem 47 rozhovorů. Závěr tvoří podrobná chronologie dramatu v rozmezí let 1878-1992 a 32 stran dokumentárních černobílých fotografií.

Kniha přináší zlomek příběhů o mudrci a šprýmaři Nasreddinovi a jeho jedenácti „bratrancích“. Tato vyprávění a anekdoty patří k části lidové slovesnosti, která – ač vznikala živelně v lidových vrstvách – navazovala nesporně na starší a vyzrálejší literární náměty perské, indické a levantské. Islámská realita vrcholného a pozdního středověku jim propůjčila svébytný obsah, odrážející problémy, mravní a estetické hodnoty i charakter tehdejšího duchovního života. Z arabských, ruských a dalších předloh vybral, přeložil a upravil Miloš Mendel.... celý text

Tato kniha se zabývá islámem jako náboženstvím a kulturou. Vypráví o věřících a jejich rituálních zvycích. O základních dogmatických poučkách a vývoji jejich právních důsledků. O prolínání náboženských představ se životním stylem, smýšlením a uvažováním. O tom, co muslimové v minulosti dokázali a jaké památky za sebou zanechali. O tom, jak se náboženství promítalo do praktického života a hmotné kultury. O tom, co je islám v současnosti, a jak skutečnost přetváří původní ideály. O opakovaných pokusech o očistu a návrat k idealizované minulosti a ke zlatému věku. A o celé řadě dalších stránek jednoho velkého náboženství. Čtenář tu dostává do rukou příručku, která si klade za cíl pomoci mu orientovat se v islámské problematice.

Publikace Svět Arabů je prvním pokusem v naší odborné literatuře sledovat problémy, které v současnosti hýbají arabským světem, více zevnitř, než bylo až doposud běžné, a přiblížit našemu čtenáři, jak se Arabové dívají nejen sami na sebe, ale i na různé otázky celosvětového i regionálního charakteru. Na rozdíl od jiných našich prací, zabývajících se arabským nebo islámským světem spíše z hlediska politického vývoje, kladou autoři zvýšený důraz na hledání kořenů a příčin složité situace a krize v arabském světě, na myšlenkové proudy a ideologické postoje vyvěrající ze střetu mezi starým a novým. Odpověď hledají v analýze předkoloniální i koloniální historie, z nichž obou vyrůstá dnešní arabský svět. Jeho různé podoby tvoří pak podstatnou část publikace.