Marek Řeháček Livres

Kniha se zaměřuje na drobné památky, které lidé často nazývají "pomníčky", ačkoli toto označení ne vždy přesně vystihuje jejich podstatu. V Jizerských horách se nachází velké množství těchto pomníčků, což z nich činí fenomén regionu a vášeň pro jejich hledání pro mnohé milovníky hor. Autoři Miloslav Nevrlý, Marek Řeháček a Otokar Simm přinášejí pohled tří generací, přičemž Nevrlý, známý pro své předchozí publikace o pomníčkách, se rozhodl sdílet nejstarší vzpomínky na první setkání s těmito památkami, doplněné o dosud nepublikované diapozitivy. Kniha obsahuje také současné fotografie od Jana Pikouse mladšího, které ilustrují změny, jimiž památky a krajina Jizerských hor prošly za posledních padesát let. Autoři zdůrazňují, že nejde o kompletní seznam všech drobných památek ani encyklopedii. Vybrali sto padesát zajímavých památek, přičemž novodobé pomníčky většinou pominuli. Kniha je rozdělena do dvanácti kapitol, v nichž se prolínají texty všech autorů, a na závěr je připojen rejstřík památek a autorů pro snadné vyhledávání.

Volné pokračování úspěšného prvního svazku velké edice o zajímavých místech Liberce a Liberecka. Texty Marka Řeháčka opět doplňují originální kresby Petra Ferdyše Poldy.

Kniha, jak již její název napovídá, je plná příběhů spojených se slavným jizerskohorským fenoménem – vyhlídkovými věžemi. Rozhledny zde nejsou vnímány jen jako technické památky se zajímavou historií, ale spíše jako svědkové putování autorů křížem krážem horami i časem. Vedle četných - a v mnoha případech dosud nepublikovaných informací - o jednotlivých jizerskohorských vyhlídkových věžích, je kniha naplněna vyprávěními a vzpomínkami spojenými s rozhlednami od místních autorů – Petra Kurtina, Marka Řeháčka a Otokara Simma. Fotografický doprovod tvoří fotografie Jana Pikouse; použity byly i historické pohlednice, snímky a materiály, zejména ze sbírek Petra Kurtina a Jaroslava Lubase, přičemž řadu z nich budou čtenáři mít možnost vidět úplně poprvé. Nová publikace, jakkoliv je prozatím nejrozsáhlejší prací vydanou o jizerskorských rozhlednách, není vědeckou monografií o vyhlídkových věžích, spíše má ambice skončit na nočních stolcích a v ruksacích všech milovníků Jizerských hor a jejich osobitých nálad.

Příběhy krajiny a lidí v horském údolí. Povídání o Vratislavicích, jejich současnosti, minulosti a zdejších lidech a jejich díle.

Volné pokračování úspěšných předchozích dílů velké edice o zajímavých místech Liberce a Liberecka. Texty Marka Řeháčka opět doplňují originální kresby Petra Ferdyše Poldy.

Autorem textu knihy je v Hrádku dobře známý Marek Řeháček. Ceněné kresby Petra Ferdyše Poldy jsou tentokrát doplněny fotografiemi Víta Štrupla, Romana Sedláčka a Jana Pikouse. A na mnoha stranách najdete reprodukce dobových pohlednic a starých fotografií, které dokreslují náladu Hrádku před sto a více lety, ale i fotografie z let osmdesátých a devadesátých, na kterých je vidět, jak se Hrádek rychle mění. Poslední kapitoly knihy jsou pak věnovány jednotlivým okrajovým částem města.

Uklidňující čtení do neklidných časů přináší lyrický popis krajiny severních svahů Jizerských hor, charakterizované bukovými porosty a žulovými skalami. Autor Marek Řeháček a fotograf Jan Pikous zachycují osobní pohled na toto území, které není encyklopedií ani turistickým průvodcem. Kniha navazuje na inspiraci od Miloslava Nevrlého a přispívá k jeho životnímu výročí. Obsahuje laskavé závěrečné slovo od Nevrlého. Cílem publikace je popsat klíčové fenomény Jizerskohorských bučin, jako jsou bukové lesy, lesnictví, žulové skály, horolezectví, turistika od 19. století a drobné památky. Zmiňuje se také vliv krás této oblasti na uměleckou tvorbu, včetně literárních jmen jako Rudolf Kauschka a Josef Matouschek. Čtenáři se dozvědí o historických postavách, jako byl Starej Lorenz, a o zajímavostech spojených s místními tradicemi a přírodou. Publikace doplňuje úvahy o současném smyslu pobytu v horské krajině a měnící se tváři Jizerských hor. Celkové romantické pojetí má inspirovat čtenáře k hlubšímu porozumění vztahu mezi přírodním prostředím a lidskou činností v této oblasti.

Autoři první úspěšné knihy Příběhy jizerskohorských rozhleden se tentokrát vypravili do velké oblasti rozhleden lužických. Tato oblast zahrnuje Ještědský hřbet, Lužické hory, Šluknovský výběžek, České Švýcarsko, ale také Žitavské hory. Rozhledny se však nenacházejí jen na horách, ale také v podhůří a ve městech. V knize tak čtenář najde rozhledny z rozsáhlého území: Ještěd, Javorník, Rašovka (Ještědský hřeben), Jablonné v P. – pivovarská věž, Oybin – rozhledna ve zvonici, Zittau – vyhlídka na Svatojánském kostele, Špičák u České Lípy, Sloup – nová rozhledna, Hochwald – na české a německé straně, Luž – zaniklá, Studenec, Jedlová, Kamenický hrad, Česká Kamenice – Svatojakubský kostel (Lužické hory), Dymník, Hrádek u Varnsdorfu, Vlčí hora, Tanečnice Weifberg Turm (Šluknovsko), Breiteberg, Forsterschanze – Spitzkunnersdorf, Löbauerturm Prinz Friedrich August Turm – Sohland, Valtenberg, Czorneboh, Bieleboh, Mönchswalder Berg, Schlechteberg Turm, Bismarckturm Neugersdorf, Kottmar, Hutberg – Herrnhut (Horní Lužice).

V dalším pokračování výpravné řady knih o našich rozhlednách nás osvědčený kolektiv autorů přivádí tentokrát do krajiny Českosaského Švýcarska. Rozhledny zde nejsou vnímány jen jako technické památky se zajímavou historií, ale spíše jako svědkové putování autorů křížem krážem horami i časem. Vedle četných - a v mnoha případech dosud nepublikovaných informací - o jednotlivých vyhlídkových věžích, je kniha naplněna bohatou fotodokumentací i reprodukcemi dobových dokumentů.

Třetí díl série známého regionálního vlastivědce Marka Řeháčka věnované drobným památkám, opomíjeným detailům či málo známým přírodním objektům na území Jablonce nad Nisou, to vše v zajímavých, nejednou přímo objevných historických souvislostech.

Mé setkání se zbořenou chalupou a stovkami následně do krásy omytých starých korálků se mi vybavilo znovu ve chvíli kdy jsem navlékal na zdánlivě nekonečnou šňůru korálky jiné – ony krátké příběhy spojené s jabloneckými maličkostmi. S těmi všemi drobnými památkami, s pomníčky,zajímavými skalami, s ozdobami jabloneckých domů. Často jsem je také a úplně stejně vyhrabával ze zaprášené slávy minulosti, dnes již zcela neznámé a zapomenuté. Pečlivě jsem je pak očišťoval a jejich znovunabytý lesk léta představoval na stránkách Jabloneckého měsíčníku. A teď bych se o ně chtěl podělit i se čtenáři této knihy. Příběhy Jabloneckých korálků, stejně jako osud opravdových korálků z dnes již zbořené dílny dávného mačkáře, ukazují, že pod prachem minulosti se může často skrývat nejeden zářivý skvost, korálek inspirativní i pro současnost. Marek Řeháček (ze stránek nakladatele)

Kniha se zaměřuje na saské město Žitava, ležící na trojmezí Německa, Česka a Polska. Poutavě zachycuje historii města a popisuje jeho památky a zajímavosti. Autor Marek Řeháček začal s výzkumem města v roce 1991, kdy poprvé překročil hranice v Hartavě a fascinoval se příběhem Žitavy. Od konce 90. let pravidelně navštěvoval město, často s ilustrátorem Petrem Poldou, jehož kresby doplňují text. Kniha není historickou monografií pro odborníky, ale vlastivědným vyprávěním určeným všem, kdo mají zájem o historii a krásu míst. Zaměřuje se na zajímavosti, které si mohou návštěvníci prohlédnout sami. Čtenáři se dozvědí o příběhu postního plátna, historii Svatojánského kostela, historkách ze žitavských hospod, popisech hradeb, parků a dalších památek. Kniha také zdůrazňuje historické vazby města na české dějiny a zmiňuje známé autory jako Pescheck a Moráwek. Zajímavosti jako žitavská cibule a Žitavská chata v Alpách dodávají na atraktivitě. Každý, kdo chce objevit skryté krásy tohoto malebného města na Nise, by si tuto knihu neměl nechat ujít.

Publikace Toulání Lužickými horami - kniha první, Krajina skal, vznikala 25 let. Autor Marek Řeháček a výtvarník Petr Ferdyš Polda začali v roce 1995 objevovat krajinu Hrádecka a Žitavska, inspirováni Knihou o Jizerských horách od Míly Nevrlého. Hrádecko se ukázalo jako ideální pro bádání, neboť bylo opomíjeno vlastivědci. Díky městu Hrádku nad Nisou a místním nadšencům se podařilo odhalit bohatou minulost této oblasti. Z pískovcových skal nad údolím Nisy vedla cesta do německé části hor, známé jako Lužické nebo Žitavské. Autoři se na chvíli odklonili od běžného života a inspirovali se místními specialitami, jako je hackepeter. Materiály byly natolik bohaté, že vytvořily celou knihu, která popisuje tuto pískovcovou zmenšeninu Českého ráje, "Ráj hrádecko-žitavský". Kniha zahrnuje historii krajiny, její fenomény, pověsti a příběhy skalních oblastí. Poprvé je zde podrobně popsána horolezecká historie regionu, včetně výstupu na Fellerovku a příběhů místních lezců. Kniha se zaměřuje na kompaktní území mezi Hrádkem nad Nisou, Jablonným a Oybinem, přičemž druhá kniha, Mezi Hvozdem a Luží, plánuje pokračovat v roce 2022. Publikace je zpracována ve staromilském stylu, navazujícím na tradici vyprávění z počátku 20. století, a má vyvolat touhu po klidu v malebné krajině Lužických hor.

Staroslavné, desítkami hvězdných historií a stovkami zajímavých příběhů opředené Frýdlantsko! Krajina se zvláštním půvabem, vycházejícím nejen z kontrastu mezi zelenou krásou zdejších lesů, luk, polí a černobílou a šedivou nádherou hrázděných i kamenných domů, ale i z podivuhodného spletence zdejších dějin. Pro předem nezasvěceného člověka z nich jako zjevení vystupují pradávné slovanské kmeny, pohané a jejich obětní obřady, čeští králové, němečtí šlechtici a kolonisté, domácí tkalci, dřevaři, kováři, mlynáři, továrníci i nádeníci. Ze šera historie se zjevují tváře zdejších postav: líbezná Panna Maria hejnická, černá paní Kateřina z Redernu s bílou krajkou okolo krku, Albrecht z Valdštejna v plechovém brnění, rebelující kovář Andreas Stelzig v kožené zástěře i dvoumetrový Franz Graf Clam-Gallas, poslední šlechtic na hradě a zámku frýdlantském. A nejen lidé, ale i gotické kostelíky se starodávně hrubým žebrovím klenebních polí na stropech a daleké louky s osamělými velkými stromy, statečky lenních šlechticů, kamenné smírčí kříže, starobylé chalupy, rybníky s neuvěřitelně tlustými duby na hrázích, to všechno - a ještě mnoho jiného - to je Frýdlantsko.

Kniha o historii a vzniku města Hrádek nad Nisou vznikla na podkladě vyprávění pamětníků, dle starých kronik a legend.

Kniha sestává z textů Marka Řeháčka, které vycházely v Kalendáři Liberecka o méně známých a okázalých místech města, ale zde jsou rozšířeny a aktualizovány. Jedná se o první svazek velké edice o zajímavých místech Liberce a Liberecka. Vydavatel Petr Ferdyš Polda knihu zároveň ilustroval, o grafickou úpravu se postaral Pavel Akrman. O obsahu knihy se dočteme na zadní straně obálky: Tato kniha je určena všem těm, kteří se na město nechtějí dívat jen skrze okýnka aut a autobusů, ale chtějí je ochutnávat všemi smysly … těm, kteří se nesmířili s tím, že Liberec jakoby nemá pořádnou bytelnou historii a rozhodli se ji hledat a najít. Kdekoliv. Třeba v podzemí nebo v jizerských a ještědských lesích, v zatuchlých chodbách a na půdách posledních starobylých domků okolo Sokolovského náměstí. Či v renesančních a barokních písmenech v nápisech na vzácně dochovaných a většinou opomíjených bronzových zvonech a cínových křtitelnicích. V krajinách ručně kreslených map nebo v knihách psaných švabachem, ve žloutnoucích novinách všech věků. Tato kniha je určena patriotům, kteří mají rádi Liberec, chtějí mu přijít na kloub a vlézt mu pod kůži…

Duchové, zjevení, bludičky, podivní blouznivci, poklady a kreatury z Liberecka, Hrádecka, Podještědí, Novoměstska a Frýdlantska.

Tato kniha o Českém ráji, podobně jako předchozí publikace, je především vyprávěním o krajině a naší fascinaci putováním. Při jejím vzniku jsme čerpali z historických knih, novin, vzpomínek pamětníků, povídání současníků a našich vlastních zážitků. I když jsou v textu použity citáty z historických děl pro dobovou autenticitu, publikaci nelze vnímat jako historickou či vědeckou práci, ale spíše jako návod na veselé výlety krajinou. Oblast Českého ráje je popsána neodborně, avšak pocitově. Základem je Zlatá stezka Českého ráje, která začíná v Mladé Boleslavi pod radniční věží, jež by k rozhlednám asi málokdo přiřadil. Zajímavé je, že ačkoliv se kniha zaměřuje na rozhledny, v Českém ráji jich není mnoho. Mnohé vyhlídkové věže byly postaveny na starších baštách hradů, které sloužily jiným účelům než zábavnému rozhlížení. To nám však nebránilo v nadšení, s nímž jsme putovali krajinou Českého ráje a užívali si její atmosféru a malebné výhledy.

Knížka Příběhy skalních vyhlídek Českého ráje vznikla jako přirozený výsledek poznání autorů publikace Příběhy rozhleden Českého ráje z roku 2018, kteří si uvědomili, že Český ráj je krajina zaslíbená skalním vyhlídkám. V této 240stránkové knize je popsáno přibližně šedesát vyhlídkových míst v oblasti mezi Jičínem, Semily, Turnovem, Mnichovým Hradištěm a Sobotkou. Obsahuje tradiční lokality jako Zahrádka pod Pantheonem a Mariánská vyhlídka, ale i zapomenuté místa jako Markova a Seifertova. Kromě klasických vyhlídek se autoři zaměřili i na fascinující rozhledy z míst jako Vyskeř či Mužský. Text Marka Řeháčka je obohacen o citáty z dobových knih a tisku, často dosud nepublikovaných. Fotografie Jana Pikouse zachycují nejen známé krásy, ale i atmosféru v zimě či mlze. Kniha se nesnaží být encyklopedií, ale navazuje na sérii o rozhlednách a doplňuje historické údaje o pocitech autorů a pohledu na krajinu. Zmiňuje také rozporuplnost turistického využití, kdy Český ráj přitahuje miliony návštěvníků, což vede k přelidněnosti některých míst. Autoři reflektují pocity osamělosti i davů, čímž vzniká zvláštní turistický průvodce, který čtenáře provází nejen skalami, ale i životem poutníka.

Tradiční tým autorů vydává další z řady knih o našich rozhlednách, tentokrát monografii o jediné z nich, Štěpánce. Drobná knížka tří severočeských autorů poutavým způsobem přibližuje jednu z nejkrásnějších českých rozhleden. Mimo historie rozhledny zde čtenář najde velmi osobní zpovědi každého z autorů, které se váží k putování po Jizerských horách a ke vztahu ke Štěpánce.

Průvodce se zaměřuje především na hrad a klášter Oybin, které se nacházejí na pískovcové hoře nad městečkem. Hrad Oybin je úzce spjatý s osobou císaře a krále Karla IV. Knížka se rovněž věnuje jiným památkám města Oybin stejně jako přírodním zajímavostem nacházejícím se v jeho okolí. Do Oybina je možné dojet ze Žitavy po úzkokolejné trati.

Obsah knihy popisující více než čtyři desítky skalních vyhlídek je rozdělen do čtyřech oblastí, spojených tokem jizerskohorských řek. Najdeme tak zde vyhlídky Nad Smědou a Řasnicí, dále pak vyhlídková místa nad Jizerou, Kamenicí a Desnou; nad říčkami Oleškou a Jeřicí a konečně nad třemi Nisami – Bílou, Černou a Lužickou. Královnami vyhlídek jsou ty na Ořešníku či Paličníku, ale jsou zde popsány i místa méně známá jako Humrich či Fiedlerova vyhlídka nad Jabloncem. U některých vyhlídek byly objeveny doposud nepublikované historické souvislosti a fakta, k některým místům autoři přinášejí i osobní zážitky a vzpomínky na rekonstrukční práce. Vzniká tak osobitá kronika propojující historii jednoho jizerskohorského fenoménu se současností.

Kniha je výsledkem několikaletého putování spisovatele Marka Řeháčka a fotografa Jana Pikouse po trase Zlaté stezky a jejích zaniklých úsecích, vyznačené KČT v roce 1937. Autoři popisují řadu krásných míst, jako jsou Boleslavský hrad, židovské hřbitovy, Prachovské skály a další, včetně často neznámých detailů. Zaměřují se nejen na přírodní krásy a památky, ale také na hlubší význam této pouti pro českou identitu, jak v 19. století, tak v současnosti. Publikace navazuje na předchozí díla autorů a zachovává reportážní styl, přičemž hojně cituje předválečné autory. Text je osobní zpovědí spisovatele poutníka, prokládanou zážitky, pocity a úvahami. Obsahuje také pověsti, lidové umění a informace o výtvarnících spojených s Českým rájem. Kniha je rozčleněna do sedmi částí, které navazují na nejstaršího průvodce po Zlaté stezce z roku 1937. Autor čerpá z různých pramenů, včetně historických novin a časopisů, a přináší nové informace pro současné čtenáře. Kniha je určena nejen milovníkům malebné krajiny Českého ráje, ale také citlivým poutníkům, kteří hledají stopy své identity na této české národní trase.

Průvodce Jizerskými horami, jejich historií, městy a městečky, uličkami, cestami, výlety, cyklovýlety atd. Bílým Potokem přes Černý, Bílý potok až na Malý, Velký, Bílý, Černý Štolpich, dále k Černé, Bílé desné, není to však děsné proplouvat říčkami po šachovnici hor Jizerských, z Oldřichova do Harrachova procházet lesy, louky, skály, na kterých tam stály Řeháčkovy oči, co se stále točí a hledají a popisují, co se děje, co kde stojí v blízkých horách Jizerských.

Publikace mapující severočeskou obec Rádlo. Obsahuje pohlednice a dobové materiály, fotografie rádelského kronikáře Zbyňka Kobylky a fotografie jana Pikouse. Kniha vyšla v nákladu 2000 kusů.

Kniha je poněkud netradičním, ale velice zajímavým průvodcem, představujícím krajinu Lužických a Žitavských hor. Autor, známý již z řady starších regionálních publikací, nenechává nikoho na pochybách o tom, že turistický průvodce nemusí být jen výčtem značených cest se seznam zajímavých míst. Na zhruba 300 stránkách knihy rozvíjí poutavé vyprávění, které vás provede hlavními pozoruhodnosti zdejších hor i podhorských vsí a městeček, a přitom nenechá stranou ani leckterá místa téměř neznámá. V žádném až dosud vydaném průvodci také nebylo věnováno tolik prostoru německé straně hor, která je navzdory menší rozloze turisticky stejně pestrá i zajímavá. Již úvodní kapitoly, pojednávající o geologii, přírodních poměrech nebo historii jsou poutavým a příjemným čtením, které má kromě informační hodnoty také osobité kouzlo a poetiku, známou z jiných Řeháčkových knížek. Ve druhé části najdeme informace o všech horských i podhorských obcích a třetí část představuje tipy na nejkrásnější výlety. Text průvodce doplňuje množství krásných fotografií a historických pohlednic.

Poněkud neobvyklý průvodce po okolí Hrádku nad Nisou seznamuje čtenáře s krásami zdejší krajiny a láká k objevování jejích tajemství. Nenajdeme v něm obvyklé popisy turistických tras a výletů, ale zajímavé a poutavé vyprávění o pozoruhodných místech a příbězích z historie. Prvníčást je věnována skalnaté a lesnaté oblasti kolem Popovy skály, druhá odhaluje zcela odlišnou a téměř neznámou krajinu česko-polského pomezí severně od Lužické Nisy. Text je doplněn pěknými ilustracemi Petra Poldy.

Příběh obce Rádlo (Liberecký kraj), historie, současnost, zajímavá místa v obci i okolí. V dvojjazyčném vydání.

Průvodce se zaměřuje především na hrad a klášter Oybin, které se nacházejí na pískovcové hoře nad městečkem. Hrad Oybin je úzce spjatý s osobou císaře a krále Karla IV. Knížka se rovněž věnuje jiným památkám města Oybin stejně jako přírodním zajímavostem nacházejícím se v jeho okolí. Do Oybina je možné dojet ze Žitavy po úzkokolejné trati.

Publikace představuje 26 tisícimetrových vrcholů v Jizerských horách na české i polské straně. O každé tisícovce napsal jiný autor, přičemž se zapojili jak čeští, tak polští autoři. Mezi nimi jsou vědci, učitelé, sportovci i básníci, od zkušených tvůrců po méně známé autory. Každý měl značnou volnost, což vedlo k různorodosti textů, zahrnujících vlastivědné a přírodovědné informace, osobní zážitky či pověsti a povídky spojené s horami. Tvůrci oslovili autory se vztahem k Jizerským horám, původně plánovali 12 českých a 12 polských vrcholů. Projekt však obohatil Miloslav Nevrlý, který se, navzdory své neochotě k jizerskohorským tématům, rozhodl přispět. Vybral si vrchol Na kneipě (1013 m), který byl původně opomíjen. Tím se narušila rovnováha mezi českými a polskými horami, což vedlo k zařazení dalšího polského vrcholu, Smrku, jakožto méně známého bratra českého Smrku. Kniha o 152 stranách tak představuje 26 vrcholů seřazených podle nadmořské výšky, s krátkým představením autorů a množstvím fotografií, které rovněž pocházejí od různých autorů.

Pokračování úspěšných knih o Jizerských horách. Autoři zvou čtenáře na nová místa a překládají jim srovnání historického a současného stavu.