Ota Friedmann Livres

Dvanáctý svazek Sebraných spisů Sigmunda Freuda.

Studie zakladatele psychoanalýzy interpretují různorodou problematiku z oblasti psychoterapie a sexuality. První dva texty se pokouší o zjednodušující výklad podstaty a principů užití psychoanalytické metody. "Tři pojednání k teorii sexuality" prostřednictvím psychoanalýzy zkoumají biologické otázky sexuálního života (deviace, dětská sexualita, puberta). Čtvrtá studie hledá příčiny psychoneuróz z hlediska významu sexuality. "Zlomek analýzy případu hysterie" využívá výklad snů k odhalení skrytých a vytěsněných oblastí duševního života. Závěrečný spis definuje moderní principy psychické léčby.

V jednej zo svojich najznámejších a najčítanejších prác Sigmund Freud opúšťa oblasť náročných teoretických úvah a snaží sa predstaviť psychoanalýzu širšiemu okruhu čitateľov a záujemcov prostredníctvom opisu a vysvetľovania javov, s ktorými sa stretávajú v bežnom živote. Zameriava sa na skúmanie nevedomých procesov a ich fungovania, ktoré často, bez toho, aby sme o tom tušili, v mnohých aspektoch determinujú naše konanie a správanie. Na množstve príkladov z vlastnej terapeutickej práce, zozbieraných od priateľov, z novín a literatúry, vtipným a prenikavým spôsobom odhaľuje psychické pozadie zabúdania, prerieknutí, chybných úkonov, chybného čítania, náhradného konania s nevedomým úmyslom a ďalších aktivít.

À la fin de 1899 mais daté de 1900 comme pour marquer un nouveau siècle paraît Die Traumdeutung : c'est le livre du rêve jusque dans sa composition baroque, foisonnante. Un an plus tard paraît ce petit livre-ci, commandé par un éditeur, et dont le propos est bien différent : cette fois, c'est un exposé sur le rêve et qui revêt une forme plus classique, parfois didactique. Comme l'indique Didier Anzieu dans sa préface, la Traumdeutung constituait et constitue toujours une initiation à l'inconscient. Sur le rêve, lui, introduit à la psychanalyse. Y sont énoncés les résultats acquis par une science alors toute nouvelle.Si l'objet est ici le rêve, Freud n'entend pas pour autant lui conférer une valeur exceptionnelle. Au contraire il se déprend et déprend tout au long son lecteur d'une «surestimation», romantique ou mystique, qui ferait du rêve le lieu de quelque ascension de l'âme vers l'inconnu. Aussi porte-t-il principalement son attention sur les procédés du «travail du rêve» en les illustrant par de nombreux exemples et en nous engageant à les retrouver à l'œuvre dans d'autres productions de l'inconscient. Sur le rêve, oui, mais surtout pour l'analyse, pour une méthode.

K psychopathologii každodenního života: o zapomínání, přeřeknutí, přehmátnutí, pověře a omylu.