Sergej Machonin Ordre des livres (chronologique)

Výbor divadelních referátů a statí Sergeje Machonina, který je doprovázen úplnou anotovanou bibliografií, rozsáhlou ediční poznámkou a rejstříky. Tento poznámkový aparát si - společně s doslovem o Machoninově názorovém vývoji a kritickém typu - klade za cíl v co nejširších kontextech postihnout tuto pozoruhodnou a kontroverzní osobnost české poválečné divadelní kritiky.

" 3 janvier 1938. Tu es un ogre, me disait parfois Rachel. Un Ogre ? C'est-à-dire un monstre féerique, émergeant de la nuit des temps ? Je crois, oui, à ma nature féerique, je veux dire à cette connivence secrète qui mêle en profondeur mon aventure personnelle au cours des choses, et lui permet de l'incliner dans son sens. (...) Je relis ces lignes. Je m'appelle Abel Tiffauges, je tiens un garage place de la Porte-des-Ternes, et je ne suis pas fou. Et pourtant ce que je viens d'écrire doit être envisagé avec un sérieux total. Alors ? Alors l'avenir aura pour fonction essentielle de démontrer - ou plus exactement d'illustrer - le sérieux des lignes qui précèdent ".

Kniha o Leopoldu Trepperovi,polském tajném agentovi židovského původu.

A young Austrian woman, Christine, toils away in a provincial post office when, out of the blue, a telegram arrives inviting her to join an American aunt she's never known in a fashionable Swiss resort. She accepts and is swept up into a world of almost inconceivable wealth and unleashed desire. She feels herself utterly transformed.

Rilke's haunting images focus on the difficulty of communion with the ineffable in an age of disbelief, solitude, and profound anxiety. Rainer Maria Rilke felt that the world and all its joys most truly belonged to the young, and in Stories of God he captured for them the magic, charm and wisdom of fairy and folk tales.

Dans un pays ravagé par la guerre, deux enfants (des jumeaux) abandonnés à eux-mêmes font seuls l'apprentissage de la vie, de l'écriture et de la cruauté. Premier roman d'une émigrée hongroise installée en Suisse, Le Grand Cahier est également le premier volet d'une trilogie qui comprend La Preuve et Le Troisième Mensonge. L'œuvre d'Agota Kristof est aujourd'hui traduite dans plus de trente langues.

Mimořádně osobitá, vyzývavá, myšlenkově vyhraněná próza, osobní příběh Sergeje Machonina (1918–1995), kritika a překladatele. Kniha je rozdělena do tří dílů (Prostějov, Velké a malé dějiny, Záznamy), z nichž každý je ještě členěn do menších úseků. Nejrozsáhlejší je díl první, věnovaný mladým létům v hanácké metropoli, v němž autor zálibně kreslí rodinné prostředí, dobovou atmosféru a životní styl probudilého malého města. Druhý díl zabírá hledání příčin, pro které autor uvěřil v možnost uskutečnění snu o spravedlivější společnosti. Vše je soustředěno k nesentimentálnímu popisu onoho procesu, jímž se zralý muž prodíral ze svých iluzí k vnímání světa už „jiným“ rozumem a „jinýma“ očima. Třetí díl je souborem dopisů, deníkových zápisků a publicistických článků, vztahujících se k době pochartovní a polistopadové...

Аудио кодек: MP3 Битрейт аудио: 96кб/с Описание: "Лагерная тема" - основной мотив произведений Варлама Шаламова, уничтожение человека государством - главный вопрос, который его интересовал всю жизнь. Писатель провел долгие годы в заключении, прошел через побои, голод, унижения, что не могло не отразиться на его творчестве. Он считал своим долгом написать о Колыме, о всех тех лагерях, где отбывал срок, так, чтобы о них запомнили навсегда.

Le court roman « Une journée d'Ivan Denissovitch », écrit par Alexandre Soljenitsyne, est publié en 1962. C'est la première œuvre de l'auteur et un témoignage poignant sur la souffrance d'une génération face à la réalité stalinienne. Le récit dépeint le quotidien d'un camp de travail stalinien, s'inspirant des expériences personnelles de l'auteur. L'histoire se déroule un jour choisi au hasard en 1951, centré sur le prisonnier n° 854, l'ancien charpentier Ivan Denisovitch Suchov. Cet homme simple, de mentalité paysanne, a passé huit ans dans ce camp. La narration décrit minutieusement son emploi du temps, du lever au coucher, mettant en lumière sa lutte pour la survie. Suchov parvient à traverser cette journée grâce à son adaptation à la vie du camp et à la préservation de sa dignité humaine. Il n'est pas un martyr, mais illustre comment un homme peut résister dans un existence dépourvue de sens. Le monde du camp se présente comme un microcosme clos, sans lien avec la vie extérieure, où le temps semble suspendu, sans passé ni futur. À sa parution, le roman suscite de vives discussions en Union soviétique.

Motýlek 1-2 je literární dílo, které sleduje životní příběh Henriho Charrière, známého jako Motýlek, který byl neprávem odsouzen k doživotnímu vězení na francouzské Guyaně. V prvním svazku se čtenář seznamuje s Charrièreho osudem, jeho únikem z vězení a odhodláním vrátit se do Francie. Příběh je protkán tématy svobody, přežití a touhy po spravedlnosti. Charrière se setkává s různými postavami, které ovlivňují jeho cestu, včetně spoluvězňů a místních obyvatel, a jeho vytrvalost a vynalézavost jsou klíčovými prvky jeho charakteru. Druhý svazek pokračuje v jeho dobrodružstvích a zkoumá důsledky jeho útěku, přičemž se zaměřuje na jeho snahu uniknout nejen fyzicky, ale také psychicky. Charrière čelí mnoha překážkám, které testují jeho odhodlání a morální hodnoty. Kniha se zabývá otázkami identity, přátelství a lidské odolnosti. Celý soubor nabízí komplexní pohled na Charrièreho život a jeho neúnavnou snahu o svobodu, přičemž zachycuje jak jeho osobní tragédie, tak triumfy.

Dans le milieu, on l'appelait Papillon : jamais là où on le croyait, arrivant quand on ne l'attendait plus, " allant de fleur en fleurs ". C'étaient les années 30. Et en 1930, justement, il " tombe " : il est arrêté pour un meurtre qu'il n'a pas commis, car Henri Charrière n'est ni barbeau ni tueur. Commence alors la plus fantastique des aventures. Condamné au bagne à vie à Cayenne, grâce à de faux témoignages, il refuse cette peine aussi injuste que démesurée : la grande cavale a pris le départ. Ce récit est présenté par Jean-Pierre Castelnau et suivi de " Papillon ou la littérature orale " par Jean-François Revel.

Světoznámá novela sovětského autora odhaluje otřesné skutečnosti sovětských gulagů v 50. letech 20. století. Útlý svazek obsahuje pouze novelu Jeden den Ivana Děnisoviče.

Starý Sofoklův námět o Antigoné, jež se vzepře proti tyranovu zákazu pohřbít mrtvého, je v knize převeden do nacistického koncentračního tábora počátkem roku 1945, v němž se proti obdobnému zákazu vzbouří celý tábor.

Román o raste sovietskeho kolchozu, po minulej vojne zanedbaného a najhoršieho v okrese, ktorý sa počas roka pozdvihne na dobrý priemer a získa predpoklady stať sa jedným z najlepších v SSSR. Hlavnou myšlienkou je zmena vo vzťahu ľudí k spoločnej práci: vyčerpaní po vojne, zbavení najlepších pracovníkov, ktorí padli na fronte, a vplyvom zlého vedenia prestávali sa zaujímať o družstevné hospodárstvo, starali sa len o výhody trhu, obchodovali a zarábali pre seba. Nový predseda kolchozu začal po návrate z frontu organizovať znovu od začiatku celú hospodársku a stranícku prácu, zvykal ľudí poriadku a kázni, podchytil ich záujem o nové pestovateľské metódy a o mechanizáciu. Z bývalých liknavých ľudí tak vznikol kolektív uvedomelých pracovníkov, v ktorých správne vedenie a pokrokové myšlienky odkryli netušené schopnosti a dali im vedomie, že akéhokoľvek nepriateľa - sucho, dažde, neúrodnú pôdu - je možné prekonať. Zároveň autorka ukazuje, ako aj súkromné zármutky a nezhody pomáha vyriešiť spoločné chápanie budovatelských úloh.

Na osudu malé čínské vesničky ukazuje autor s hlubokou přesvědčivostí život čínského lidu v době před čínsko - japonskou válkou, v době války a těsně po ní. Citace z tiráže: Přeloženo do češtiny z ruského překladu. Vydáno pro členy Čtenářské obce jako hlavní svazek ediceSvět v rámci odběrního příspěvku, v němž je zahrnut nárok na vázanou knihu i Literární noviny.

Válečný román, napsaný válečným dopisovatelem, zobrazuje na příběhu důstojníka a zdravotní sestry heroismus sovětského lidu za Velké vlastenecké války a atmosféru dní a nocí bojujícího Stalingradu. Vydání 8., v Našem vojsku a v tomto překladu 1.