Miroslav Drápal Ordre des livres (chronologique)

Historie mého útěku, sepsaná roku 1787 v severočeském Duchcově na panství valdštejnském, je vůbec prvním Casanovým dílem, které se setkalo s živější čtenářskou odezvou, třebaže stárnoucí dobrodruh pokoušel předtím Múzy již několikrát. Historie mého útěku vlastně předjímá pozdější mnohosvazkovou Historii mého života, jejíž „galantně“ upravené francouzské vydání z let 1826 až 1838 zdůraznilo autorův erotismus a zavdalo podnět k nekritickému, jednostrannému hodnocení Casanovova díla obecně. Přítomný svazek zahrnuje epizodu vypravěčova uvěznění v podstřeší Dóžecího paláce v autorových rodných Benátkách, kam byl Casanova uvržen v polovině roku 1755 pro nevázaný život a neúctu k církevním autoritám. Vzhledem k tomu, že ve svých vzpomínkách pravidelně představuje spoluvězně, s kterými přechodně sdílel celu, a často dopodrobna rekonstruuje jejich životní příběhy, Historie mého útěku nabývá na šíři společenského záběru a stává se cenným zdrojem informací o dobové benátské společnosti a rokokovém životním stylu vůbec.

Ce n'est pas tout que d'avoir pris le si Henri IV veut « relever la fortune de France », il doit d'abord affermir son trône et pacifier le royaume. Amant d'une grande dame de la Cour, Pierre de Siorac se voit confier des missions tantôt guerrières, tantôt diplomatiques, souvent secrè convoi de fonds ou enquète sur les menées des jésuites... À Rome, il prend part aux subtiles intrigues vaticanes dont l'enjeu est l'absolution du roi; en Espagne, il voit mourir le dévot Philippe II dans le funèbre décor de l'Escurial...

Ce cinquième volume de la saga des Siorac couvre les avant-derniers soubresauts des guerres de religion. L'affrontement fait rage entre ceux qui, comme le très catholique Henri III, désirent faire coexister les deux Eglises, et la Ligue, entretenue par l'or espagnol, qui ne rêve que de massacres et de bûchers. Henri III assassiné en 1589, la France voit grandir l'étoile du huguenot Henri de Navarre, le futur Henri IV. Pierre de Siorac combat dans son armée avant de redevenir agent secret pour de périlleuses missions dans Paris aux mains de la Ligue... Au même rythme prodigieusement vivant et entraînant que dans les précédents volumes, Robert Merle fait revivre seigneurs et capitaines, grandes dames et prédicateurs, multiples figures du peuple de Paris et de la province, et nous mène tambour battant jusqu'à l'entrée du bon roi Henri dans sa capitale...

C'est d'abord pour elle seule qu'Anne Frank entreprend l'écriture de son journal le 12 juin 1942. Mais au printemps 1944, le gouvernement néerlandais décide de rassembler, dès la fin de la guerre, tout écrit relatant les souffrances du peuple occupé. Du haut de ses treize ans, Anne Frank s'adresse alors à la postérité. Au fil d'un récit alerte et chaleureux, elle décrit à sa "chère Kitty" imaginaire sa pénible vie clandestine. Car Anne et les siens vivent cachés dans "l'annexe" des bureaux paternels. L'occasion pour la jeune fille d'observer et de consigner dans son précieux cahier les comportements de chacun, d'analyser avec une maturité étonnante les tensions psychologiques dont vibre le quotidien. Elle y confie aussi sa peur, ses rêves et ses ambitions, ainsi que ses premières amours et ses réflexions sur la religion. Ce Journal demeure l'un des témoignages les plus émouvants sur la Seconde Guerre mondiale. La mort d'Anne Frank en déportation nous laisse au coeur une plaie vive : le souvenir, rendu plus présent et plus insupportable encore, par cette lecture, du génocide des Juifs. --Laure Anciel

Commencée en plein centre du Périgord au milieu du XVIe siècle, cette série nous conduit jusqu'aux lendemains de la mort de Mazarin, alors que débute véritablement le règne du Roi-Soleil.

1572-1588: années « venteuses et tracasseuses » où catholiques et protestants continuent de s'entredéchirer.Quittant de nouveau son château périgourdin, le huguenot Pierre de Siorac retrouve Paris où il devient le médecin, puis l'agent secret d'Henri III.Mûri, mais non vieilli, Pierre va découvrir, au cours de périlleuses missions, les menaces qui guettent le royaume, A l'heure où l'ambitieux Philippe II d'Espagne, mettant à profit nos discordes, arme contre le roi de France le bras du duc de Guise, chef redouté de la Ligue…Tableau saisissant d'un roi au milieu de ses grands féaux, des « quarante-cinq » qui le protègent contre les dagues, du Paris fanatique et rebelle qui le chassera du trône, Le Prince que voilà nous mène parmi les complots, les rivalités, les intrigues qui semblent bien devoir anéantir la « fortune de France ». Pourtant ni l'amitié ni le bonheur de vivre ne perdent leurs droits. Ni l'entrain inépuisable et fécond d'un romancier plus captivant que jamais.

V atmosféře chátrajícího venkovského sídla uprostřed velké zahrady se odvíjí děj, v němž jsou přítomny láska i smrt, okouzlení i vystřízlivění, smutek i naděje. Děj se odehrává v rodině rozvedené matky, která svým novým sňatkem s bezohledným a bezzásadovým člověkem přivede rodinu až na okraj propasti. Vypravěčkou je mladší dcera, která se po maminčině smrti jen těžko vyprošťuje z nepřirozeného svazku, kterým ji její nevlastní otec spoutal.

1563-1567 : quatre années de paix entre catholiques et protestants de France. Paix fragile, mais suffisante pour que Pierre de Siorac, héros de Fortune de France, et son frère Samson soient envoyés par leur père étudier la médecine à Montpellier. Voici nos deux frères huguenots sur les grands chemins du royaume, puis parmi les docteurs et apothicaires de l'Ecole de Médecine fameuse dans toute l'Europe. Dissections nocturnes, sorcellerie, amours de grandes dames ou de ribaudes, fréquentation des athées et des sodomites... Et puis de nouveau la guerre civile, les massacres, la fuite... Roman historique, roman picaresque, En nos vertes années nous fait traverser, au rythme de multiples aventures, une époque où la mort et l'horreur quotidiennes n'empêchent ni la soif de savoir ni cette « gaieté d'esprit » chère à Rabelais, où se marque l'immense vitalité de la Renaissance.

Commencée en plein centre du Périgord au milieu du XVIe siècle, cette série nous conduit jusqu'aux lendemains de la mort de Mazarin, alors que débute véritablement le règne du Roi-Soleil.

Citlivé a barvité zobrazení Benátek kolem roku 1500, jejich architektury, uměleckého života, způsobu života různých společenských vrstev, posloužilo autorům jako pozadí pro rozsáhlou fresku věnovanou významnému umělci benátského malířství zvanému Giorgione. Ilustrace – reprodukce Giorgionových děl. Doslov napsala a ilustrační materiál vybrala Věra Laudová. Vydání první.

Historický román, jehož jádro je vytěženo z události kolem prvního křižáckého tažení do Jeruzaléma v letech 1096-1099. Autorka vytvořila mohutnou epopej, jejímiž hrdiny nejsou šlechtici, pro něž výprava znamenala politický a hmotný zisk, ale prostí francouzští řemeslníci, kteří podvlivem náboženského zanícení i vlastní chudoby odcházejí spolu s křižáckým vojskem přes celou Evropu, Cařihrad, Malou Asii až ke "svatému městu", které je za strašlivého krveprolití dobyto. Autorka vylíčila nejen tuto pouť, ale i krutý konec všech nadějí těchto lidí.

Max Havelaar, neboli, Kávová burza nizozemské obchodní společnosti. Slavný román nizozemského spisovatele – někdejšího úředníka vnitřní správy nizozemské Východní Indie (tj. dnešní Indonésie), upozorňujícího na bídu domorodého obyvatelstva a na nešvary holandské koloniální správy – je úděsným svědectvím o poměrech v nizozemských východoindických državách v polovině minulého století. Vyprávění o spravedlivém muži, který bojuje proti křivdám, korupci a intrikám, napsal autor na podkladě trpkých zkušeností. Dílo originálního stylu je podepsáno výstižným latinským pseudonymem „multa tuli – mnoho jsem trpěl“.

«Bi et Fa, les deux dauphins, le regardaient, ni amicaux, ni hostiles. - Eh bien, Bi, dit Sevilla, tu ne dis rien ? - Maintenant, je ne parle plus. Maintenant je nage. - Pourquoi ? - Je ne veux plus parler la langue des hommes. - Moi non plus, dit Fa tout d'un coup. - Pourquoi ? dit Sevilla en se tournant vers lui. Fa ne répondit pas. - Pourquoi, Bi ? Bi le regarda alternativement de l'œil droit puis de l'œil gauche... Elle dit d'une voix criarde, nasillarde et parfaitement distincte : - L'homme n'est pas bon.»

Dvoudílný román pro děti vznikal ve dvacátých letech a je dílem současného francouzského spisovatele, básníka a dramatika. Chudého chlapce ze zapadlé pařížské uličky, který má v životě mnoho smůly a má i nespravedlivého a zlostného učitele, potká nenadále štěstí: stane se účastníkem osady na Růžovém ostrově ve Středozemním moři, kterou pro strádající chlapce zřídil a organizuje sympatický lidumil. Příběh, rozvíjející se jako příjemná rekreace, se později změní v napínavé dobrodružství, v němž děti bojují se zlými skutky dospělých.

Životopisný román o revolucionářce Rose Luxemburgové (1871-1919).

Chassé de l’Ecole polytechnique dans les années 1830, Lucien Leuwen, grâce aux relations de son père, riche banquier parisien, obtient de devenir sous-lieutenant et gagne Nancy. Tandis que son régiment de lanciers entre dans la ville, il aperçoit, derrière une persienne entrouverte, une jeune femme blonde, Mme de Chasteller. Lui qui se croyait insensible à l’amour va s’éprendre d’elle et, lorsqu’une nouvelle carrière fera suite à sa vie d’officier de province, il n’oubliera pas cette passion. Ce roman qui s’ouvre sur la délicate peinture des premiers sentiments de Lucien pour Bathilde, avant de faire place à cette comédie qu’est la politique et dont l’auteur s’amuse, Stendhal le commence en 1834, puis, après l’avoir quasiment achevé, l’abandonne sans le corriger. Lucien Leuwen est ainsi demeuré un manuscrit de travail, avec lequel les éditeurs posthumes ont pris leurs libertés. Pour la première fois, la présente édition le propose tel qu’il est, accompagné des annotations de Stendhal : jugements, repentirs ou désirs. Ainsi se découvre une œuvre en train de se faire entre le galop et la bride : entre l’écriture spontanée et le moment de l’évaluation critique.

1939, Holandsko, Hilversum (město cca 25 km jv od Amsterodamu). Jurriaan Focken je osmdesátiletý právník na penzi, do které odešel pro chabnoucí zrak. Čas v poklidu tráví poslechem soudních časopisů a nejnovějších soudních rozhodnutí, které mu předčítá jeho asistentka/sekretářka Ellen. Poklid však skončí jeho úmrtím, ze kterého, se díky pečlivosti ohledajícího lékaře, vyklube vražda jedem. Někdo starému pánovi podstrčil do lékárničky jedovatou pilulku, přičemž vrah dobře věděl, že muž by nepoznal, že došlo k záměně. Vrahem musí být někdo z rodiny, tedy jeho dva synové, nejstarší dcera a další dvě dcery-dvojčata a jejich rodiny, ale kdo? Ellen a profesor René van der Spyck, bývalý zeť starého Fockena, se pustí do vyšetřování, aby zjistili, kdo by si dal tu práci a muže zabil, a hlavně proč.