Jaroslav Kříž Livres

Kniha je vydána u příležitosti 100. výročí úmrtí pražského rodáka a jednoho z nejvýraznějších literátů 20. století Franze Kafky (3. července 1883 – 3. června 1924). Spisovatel a pražský rodák Franz Kafka se řadí mezi nejvlivnější literáty minulého století. Přestože uplynulo sto let od jeho úmrtí, zájem o jeho díla neopadá. Kafkovy romány a povídky mají světu stále co říci, a proto vychází u příležitosti kulatého výročí tato publikace, jako hold slavnému literátovi. Antologie povídek Proměny Kafkovy Prahy přináší dvanáct kapitol současných českých autorů napříč žánry. Jedná se o příběhy tematicky navázané na Prahu, v nichž se čtenář ocitne jak v minulosti, tak v přítomnosti, ale nahlédne také do scifistických světů budoucích. Bude to vždy zřejmé? Možná ani ne. Vždyť to ke Franzi Kafkovi také patří. Třeba jej přímo v nějaké povídce potkáme. Nebo se setkáme jenom s panem K.? Do antologie přispěli tito autoři: Marek Epstein Veronika Fiedlerová Pavel Fritz Karolína Meixnerová Michaela Merglová Ondřej Neff Markéta Pilátová Ilona Podivínská Miroslava Rezlerová Jaroslav Rudiš Kristýna Sněgoňová Miloš Urban

Věděli jste, že v americkém Chicagu žilo před první světovou válkou přes sto tisíc Čechů, a jednalo se tak o třetí největší české město po Praze a Vídni? Slyšeli jste o havárii parníku Eastland, kterému se také přezdívá český Titanic? Víte, že v USA existuje Český národní hřbitov? Možná vás také překvapí, že roku 1931 se stal Čech dokonce chicagským starostou. Monografie Česká Amerika: Naše Chicago přináší komplexní pohled na vývoj české komunity v americkém Chicagu v časovém horizontu 1848–1945. Stěžejní část publikace je věnována socio-kulturnímu, hospodářskému a politickému vývoji české menšiny z etno-historického pohledu.

Edice dokumentů k dějinám Čechů v americkém Chicagu v letech 1848-1918. V padesátých letech 19. století začali do Chicaga přicházet první obyvatelé českých zemí. Město tehdy ještě nebylo příliš velké, zato se dynamicky rozvíjelo. Byl to zejména dostatek pracovních příležitostí, který sem lákal stále větší množství přistěhovalců z habsburské monarchie. Chicago se na přelo mu 19. a 20. století stalo po Praze a Vídni třetím největším českým městem, poněvadž zde žilo přes sto tisíc českých emigrantů. Edice přináší souhrn nejdůležitějších a nejzajímavějších dokumentů k dějinám českého Chicaga, a tím i vystěhovalectví do USA. Protože dějiny Čechů v Chicagu nejsou dosud systematicky zpracovány, je součástí publikace obsáhlý historický úvod. Editované dokumenty jsou členěny do tematických celků a zároveň řazeny do širších historických souvislostí.

Publikace přibližuje životní osudy českého dobrodruha Čeňka Paclta, pocházejícího z Turnova. Paclt patří vedle Emila Holuba, Enriquea S. Vráze či Josefa Kořenského mezi naše nejznámější cestovatele 19. století. Mezi českými dobrodruhy a cestovateli má však významné prvenství: jako první navštívil všech pět obydlených kontinentů a zanechal o tom písemné svědectví. Stěžejní část práce se zaměřuje na Pacltova cestovatelská dobrodružství. Nejdříve je zmíněno jeho mládí a první cesty po Evropě, poté odchod za oceán a vstup do americké armády. Později vycestoval do Austrálie, navštívil i Asii a Nový Zéland. Přestože po návratu do Čech plánoval v rodné zemi zůstat, nakonec se z politických důvodů a z touhy poznávat nové kraje vydal do Afriky. Zde se živil především jako hledač diamantů. V Africe Paclt prožil sedmnáct let a do své rodné země se již nevrátil.

Publikace přibližuje historii obce Kacanovy, a to jak z archeologického, etnografického, přírodovědného, ale i z kunsthistorického pohledu. Kniha obsahuje i zajímavé údáje o slavných osobnostech, místních spolcích a také o filmech, které se v obci natáčely. Editorem publikace, který vedl kolektiv autorů, je archivář Pavel Jakubec.

Kniha je nevšední nesentimentálním a suše humorným obrazem stáří a jeho tělesných i existenciálních tísní, ale také reflexí pozitivních duchovních hodnot, která se nevyhýbá ani dialogu s náboženstvím. V textuře živého děje obsahuje hluboké myšlenky, které jsou propleteny s událostmi a humornými dialogy. Spíš v zadním plánu kniha obráží tragiku osudů naší společnosti od nacistické okupace přes komunistický režim až po naši dobu. Především je to kniha velmi lidská: nenabízí žádná hotová řešení existenciálních otázek, ale přesto tichou naději, že lidský život není nesmyslný. V kultuře, oddané adoraci mládí a výkonu, je příběh starého muže, vtaženého do příznačných krizí dvou mladších generací a přitom zápasícího o smysl svých krátících se dní, jistě něčím nezvyklým.

Novela zavádí čtenáře do různých prostředí raných devadesátých let, od blyštivého světa podnikatelů, bank a advokátních kanceláří až po drsnou realitu obvodní ordinace nebo psychiatrické léčebny. Potkáme v nich postavy často neobvyklé, ale živé, a sdílíme s nimi nálady vážné i humorné, poetické i drsně zemité. Tomáš, který si rád užívá přirozené radosti a nemá přehnané životní cíle, snadno získá čtenářovy sympatie, zvlášť když je svou věcnou poctivostí a lidskostí vtažen do téměř hrdinského zápasu. A je skoro nemožné ubránit se pohnutí, když se mu některé sny hroutí a místo nich prožívá docela nečekané zvraty svého osudu.

Hrdiny veselých, podivuhodných i absurdních historek jsou mimo jiné i známé osobnosti z historie a současnosti moderní české hygieny. Přes lehký tón knížky je mezi řádky možné vysledovat záludnosti a specifika tohoto oboru a získat představu o všední praxi hygieniků, značně odlišné od působení praktických lékařů a specialistů.

Mezi bratry Viktorem a Janem, kteří oba usilují o Veroniku, rozhodne vlastně náhoda. Jan to však mladšímu mazánkovi nikdy neodpustí. Mladé manželství balancuje mezi rozpornými vlivy rodičů – na straně Veroniky skalních komunistů, na straně Viktora bývalého podnikatele a nepřítele režimu. Navíc se na ně valí různé svízele: Viktor je pro jakýsi podpis vyhozen ze studia architektury, rodina s dvěma dětmi zápasí s nouzí v maličké garsonce. Jan zatím hojí své citové rány pokusy o kariéru, dokonce vstoupí do strany proti svému přesvědčení. Sametová revoluce zamíchá všemi jejich osudy.

Metaforické prózy Hotel, Posel, Loď, které napsal Jaroslav Kříž, mají jeden společný motiv - zachycují člověka v základní existenciální situaci. Hrdinové všech tří příběhů se ocitají na křižovatce své dosavadní cesty životem. Rozdílná je však jejich motivace a s ní související vůle ke změně, k vystoupení z uzavřeného kruhu bezpečí a pohodlí. Hlavní postavu prózy Hotel charakterizuje přání vystoupit z měkkého objetí snadné existence, ale současně slabost vůči jejím lákadlům. Naproti tomu Posel ze stejnojmenné povídky sám poselství o nutnosti zásadních změn přináší, ale zdá se, že na ně nikdo nečeká. A před hrdinou třetího příběhu, Loď, vystupuje z mlžného oparu v nekonečných vodách oceánu cosi dosud netušeného a neznámého, hrozivého i lákavého. Každý z nich ví, že se musí rozhodnout. Najde však odvahu a sílu k potřebnému kroku?

Soubor 24 esejů Jaroslava Kříže je v českém kontextu výjimečným počinem sloučení literatury a filosofie, který je přitom podán způsobem přístupným širokému okruhu čtenářů. Půdorys esejů tvoří značná část nejvýznamnějších děl světové literatury 20. století. Autor na ně pohlíží hlavně ve dvou uzlových bodech - v těžišti děje, tvořeném ústřední postavou, a ve světě, který postava obývá. Esej pronikají do literární struktury díla k jeho hlubšímu významu, předvedenému na pozadí širších kulturních souvislostí.

Jiří Orf, praktický muž středního věku, usne u televize po nevydařené oslavě a když se probudí po několika hodinách, zjistí s údivem, že se jeho žena Eva dosud nevrátila ze společenské akce, na niž asi šla a jejíž povahu si hrdina nemůže vybavit. Jeho znepokojení sílí s postupem noci. K ránu Orf obvolává záchranku, nemocnice a také policii, ale z její reakce nemá dojem příliš nadějný. Vymůže si tedy v práci dva dny volna a vydá se po své ženě pátrat na svou pěst. Následují dramatické události hledání, při kterých Orf zjišťuje, že neví téměř nic o životě, který Eva vede poslední dva roky: po ztrátě zaměstnání se vrhla do jakéhosi podnikání s byty, začala se stýkat s bohatými lidmi, navštěvovat večírky a rauty…

Román Kruhy na vodě je knihou o vodě, o jejích různých formách a projevech od mikroskopické struktury přes běžné projevy až po sílu mocného živlu, který nás živí i ničí. Především je to ale román o lidech, jejichž vzájemně propletené osudy jsou nějak spjaty s vodou. Osou děje je tu milostný vztah stárnoucího profesora fyziky k mladé ženě jeho ctižádostivého žáka, jež v něm zřejmě hledá náhradu za svého ztraceného otce. Profesorův tragický příběh se proplétá s příběhem jeho ženy, malířky, která se v krizi na prahu středního věku pokouší vzkřísit starou lásku a ocitá se před osudovou volbou. Společné drama pak nalézá své rozuzlení ve chvílích, kdy se Praha ocitá pod vodou tisícileté povodně.

Známý advokát Jaroslav Kubát utrpí po autohavárii úplnou ztrátu paměti. V jakémsi zrychleném novém dětství se učí chodit, číst a psát a postupně si obnoví všechny základní dovednosti, které potřebuje k životu. Zdá se mu, že soukromý svět, do kterého se vrací, ho odmítá: milenka se s ním rozchází, manželka žije s jiným mužem a s ním se hodlá rozvést, dcera utekla až na druhý konec světa. Přitom jsou to pro něj zprvu všechno naprosto cizí lidé, ke kterým jen obtížně nachází vztah. V urputném zápase o střípky vzpomínek i o jakousi konzolidaci svého soukromí Kubát postupně odkrývá neutěšený obraz svého dosavadního navenek úspěšného života.

Souborná příručka o průmyslové knihařské výrobě, technologických postupech a strojním zařízení. Knihařské materiály a jejich výpočet podle norem, typizované průmyslové vazby, jejich charakteristika a technologie. 101 obrázků. (Zájmový náklad polgrafického průmyslu vydaný v SNTL.)

Obrazová plnobarevná monografie Aleše Krejči, narozeného 2. března 1941 v Praze, reflektuje hodnoty českého fantazijního umění, které si uvědomil František Šmejkal při pořádání výstavy v roce 1967. Česká fantazijní malba, opřená o tradici manýrismu a surrealismu, si zaslouží významné místo ve světě, podobně jako rakouský realismus v šedesátých a sedmdesátých letech. Aleš Krejča, žák Františka Muziky, zviditelňuje to nejlepší z české fantazijní malby. Jeho obrazy rozvíjejí osobitou mytologii, která čerpá z kolektivních mýtických praobrazech a charakteristických pohádkově mýtických novotvarech. Tyto prvky se prolínají a vytvářejí magický prostor plný tajemství. Krejčova imaginace má kořeny v přírodním lyrismu surrealismu, procházejícím tajemným erotismem. Malíř vnáší do svých děl pohádkově hravý, humorný a někdy ironický tón, čímž uniká z drsného pragmatismu současné civilizace do bájných sfér snění. V halucinantních oblastech fantazie se setkává s alegoriemi konkrétních podob a dějů světa. Krejčovy fantazijní šifry nás okouzlují nejen estetismem, ale i niternou zátěží a duchovním přesahem.