Crébillon fils fut un romancier français, célèbre pour sa prose pleine d'esprit et élégante, explorant souvent les complexités des relations humaines et des mœurs de la société. Ses œuvres se caractérisent par des observations pointues et une exploration sophistiquée du désir et des intrigues sociales. Bien que ses thèmes audacieux aient parfois suscité la controverse, son écriture demeure captivante par sa perspicacité psychologique et son talent littéraire. Crébillon fils a laissé une empreinte distincte dans la littérature française du XVIIIe siècle.
Der Sultan Shah-Baham schlägt vor, dass jeder reihum eine Geschichte erzählt. Der junge Höfling Amanzéi, ein talentierter Erzähler, berichtet von seiner Überzeugung an die Seelenwanderung und seiner Strafe, in ein Sofa gebannt zu sein. Seine Geschichten über ein junges Paar, das sich der Liebe hingibt, fesseln den Sultan und seine Gattin.
Nejúspěšnějším Crébillonův román je "Blouznění srdce a rozumu" (1736-1738). Sedmnáctiletý šlechtic Melcour v něm vypráví o svém vstupu do společnosti, o tápáních a nejistotách, které přitom prožívá. Touží poznat cit lásky v ryzí podobě, ale místo s citovostí se Melcour setkává jen s citovým chladem a hrou, místo s láskou s vypočítavostí, ješitností a cynismem. Crébillon tak nepřímo soudí svou společnost jako svět bez budoucnosti . který si svou zahálčivostí a rozkošnictvím připravuje vlastní zkázu. Náznakem pravé lásky, jež pro hrdinu zůstává neproniknutelným citem, je krásná Hortense, tvořící se svou neznámou společnicí dvojici jako vystřiženou z rokokové rytiny Watteauovy a v protikladu k Meilcourovu poblouznění citovým zmatkům obestřená melancholickou moudrostí a vyvážeností citu a rozumu.
