Irene Solà Ordre des livres (chronologique)

Oceňovaný folk horor z katalánských kopců oslavuje ženské tělo ve všech podobách a rozbíjí stereotypy o ženské identitě. Zatuchlý vzduch statku prostupuje vůně tymiánu a obětovaného kozla. Stařičká Bernadeta umírá a ženy rodu Clavellových chystají hostinu, aby ji na druhém břehu přivítaly jaksepatří. V bujarém podsvětí se prolínají groteskní výjevy se vzpomínkami, které odhalují rodová tajemství. Matriarcha Joana kdysi uzavřela pakt s ďáblem, aby získala dokonalého muže. Jenže po veselce zjistila, že Bernadímu Clavellovi chybí jeden prst na noze, a tak svou část dohody nedodržela. Na všechny ženy z rodu proto padla kletba: Bernadeta vidí věci, které by neměla, Margarita je vzteklá, protože má tříčtvrteční srdce, a Blančina ústa bez jazyka připomínají prázdné hnízdo. Vypravěčský hlas bloudí statkem jako vánek a lehce stírá hranice mezi mrtvými a živými, minulostí a přítomností, skutečností a tím, čemu chceme věřit. Legendy a rčení putují napříč generacemi, aby nám připomněly, kdo jsme. Odkud vychází světlo a kde číhá temnota.

Hidden between distant cliffs, in some remote place visited by wolf hunters, bandits, ambushers, Carlists, sorceresses, maquis, rally drivers, ghosts, beasts and demons, the Clavell farmhouse clings to the earth like a tick. It is a house inhabited by women, and where a single day contains centuries of memories. Those of Joana, who made a pact to find a husband that inaugurated an apparently cursed progeny. Those of Bernadeta, whose eyelashes are missing, and who ended up seeing what she shouldn't. Those of Margarida, who instead of a whole heart has one of three quarters. Or those of Blanca, who was born without a tongue, and she doesn't speak, she just watches. These women, and more, are preparing a party today.

BÈSTIA | BESTIE Bèstia („Bestie“) ist die erste Gedichtsammlung der preigekrönten katalanischen Bestsellerautorin Irene Solà in deutscher Sprache. Mit ihrem poetischen Roman „Singe ich, tanzen die Berge“ wurde sie weltweit in über 21 Sprachen veröffentlicht und für ihre besonderen Erzählperspektiven bekannt. Auch in diesem Gedichtband erzählt Solà in besonderen, in tierischen Perspektiven. Ihre Gedichte sind düstere, aufrüttelnde und lyrisch präzise Erkundungen von Geschlecht, Identität, Sexualität und vielfältigen Formen des Begehrens.

Les montagnes conservent la mémoire des générations passées. Elles possèdent une sagesse que les humains ne comprennent pas et perdurent éternellement, contrairement à l'amour, à la guerre ou à l'amitié. Certains disent que les montagnes donnent la vie. D'autres croient qu'un sacrifice est nécessaire tous les dix ans, lorsque quelqu'un meurt parmi les rochers frappé par la foudre. La famille Domneca et Sió en fait l'expérience. Leurs destins sont étroitement liés à l'endroit où ils vivent. "Je chante et la montagne danse" donne également la parole à ceux qui peuvent raconter leur histoire pour la première fois. Un chevreuil caché dans la forêt, l'esprit d'un poète, des champignons attendant la pluie, des femmes accusées de sorcellerie il y a des siècles, des nuages déchargeant des éclairs. Les héros échappent aux cadres chronologiques et à l'histoire officielle, créant un microcosme montagnard riche en conflits et en interdépendances. S'inspirant d'histoires, de mythes, de ballades rurales et de littérature, Irene Sol tisse une narration sur la quête de proximité, la mort et la célébration de la vie.