Roman Ráž Livres

Autor známý především svými psychologickými romány, z nichž mnohé byly zfilmovány anebo zdramatizovány pro televizi (např. Narcisový dům a Žena v kleci), vystavil své poslední prozaické dílo na skutečném příběhu, jehož nitky se v průběhu několika let sbíhaly v ordinaci venkovského lékaře. Lesní samota a malé české městečko jsou dějištěm dramatického proudu událostí, které – podobně jako v antickém dramatu – spějí k nevyhnutelné tragédii. Lékař, nestranný komentátor, sleduje účastníky děje a jejich velmi často spletité vztahy – lásku otce k dceři, která měla být vytouženým synem, lásku ženy k muži, který si to nezasloužil a odvrátil se od ní k její vlastní dceři, nepochopenou náklonnost mezi dorůstajícími děvčaty – ale také vášnivou touhu po majetku přecházející z rodičů na děti.

Autor nastavil zrcadlo světu mladých i starších. Přitom fandí mládí, ale je kritický a neúprosně zaujatý pro dobrou věc.

Témata knihy: Řízení jako součást duchovní kultury Češi a Němci (Český management v německé firmě) Jací jsme – my Češi Nedorozumění v komunikaci – ve vědě a řízení Nedorozumění v komunikaci – v umění a utopiích O rozhodování, etice a odpovědnosti Formalizace v řízení Osobnost manažera Kontinuita a diskontinuita v řízení Úspěch v řízení

Jedna z nejzdařilejších próz známého autora, podmanivý příběh někdejšího populárního politika, odhalující zákulisní praktiky moci a současně upínající pozornost k základním otázkám lidské morálky, touze po přežití, konjunkturalismu, statečnosti i zbabělosti. V roce 1967 měla premiéru Rážova rozhlasová hra Faust umírá dvakrát, kterou pak po úspěchu v Československu nastudovaly stanice od Kanady přes Irsko, Švýcarsko a Německo. Autor ji přepsal do podoby strhujícího románu, který měl v roce 1969 vyjít v Mladé frontě. K vydání však již díky nastupující konsolidaci z tzv. ideových důvodů nedošlo. Faust umírá dvakrát je v podstatě modelový politický thriller o vztahu jedince a moci, ale zároveň i napínavý psychologický román, v němž se touhou, odvahou i strachem naplňuje jeden podivuhodný lidský osud. Autor zkoumá, kde začíná a kde končí konformita se světem mocných, kde je ona hranice, kam až je člověk ochoten jít za svým prospěchem, kdy, respektive za jakých podmínek, má lidská existence ještě smysl, kde jsou v politice hranice mezi realitou a fikcí to vše jsou otázky, které neztratily svou naléhavost ani na počátku třetího tisíciletí. Přichází-li Rážova kniha za čtenáři až nyní, pak to znamená, že čas jí na hodnotě nic neubral.

Málo se dnes již ví, že známý prozaik a scenárista Roman Ráž vlastně vstupoval do literatury právě publikováním veršů na stránkách časopisů Dokořán, Host do domu, Nový život či Tvář. Přesto svazek veršů, který držíte v ruce, je autorovým knižním básnickým debutem. Tvoří jej básně, které na počátku 60. let pod tímto názvem díky Milanu Uhdemu a Radimu Vašinkovi s úspěchem inscenovalo legendární brněnské divadlo poezie X-59. Rážovy básně z let 1953–1961 svědčí o pocitu jeho generace v těžké době reálného socialismu (ještě bez pokusu o „lidskou tvář“), kdy se bránila útěkem do intimity pocitů lítosti a zklamání nad netečností a lhostejností příliš „rozumných“ lidí ve městě, které bylo tak zdeformované, tak pomačkané…

Kniha Muž bez emocí je výběrem z autorovy myšlenkově bohaté a dramaticky podané povídkové tvorby, která se - jak naznačuje podtitul - dotýká minulosti, současnosti i věcí budoucích.

Novela napsaná jako film. Příběh plný děje, naděje i beznaděje. Příběh o jistotě a nejistotě s transsexualitou. S detailem tváře i širokým záběrem otevřené krajiny. S trochou romantiky a existenciální úzkosti, poezie i prózy - prostě všech těch základních látek, z nichž si lidi odjakživa míchají své životy. Co je dneska jistější než nejistota? Nejisté je, co je, co bude i co bylo. V globálu i lokálně, obecně i konkrétně. Člověk je ale na setrvačník: Vždycky to nakonec nějak dopadne. A třeba ne nutně nejhůř...

Zdánlivě jen banální, nevážný příběh o lásce a cestování, pro někoho snad až s mnoha erotickými motivy, přibližuje jedno léto stárnoucího intelektuála, odsouzeného v rodině jen k nedůstojnému dožívání. Vše se změní, když se zamiluje do nevzdělané přitažlivé dívky a vyrazí s ní do světa. Řada aktuálních, komediálních, pikantních i varovných situací se odehrává v době mladé migrační krize, v Evropě roku 2015, kde hranice už ztratily svůj původní význam, kde informace, myšlenky i lidé přecházejí nekontrolovatelně ze země do země a obohacují, stejně jako ohrožují, celý tzv. svobodný svět. V úsměvné i dojemné erotické hříčce, nutící citlivého čtenáře také k zamyšlení nad vším, co nás obklopuje, propojuje autor milostné pasáže s intelektuálním humorem, politické motivy s napětím, které vyústí v překvapivý dramatický závěr, tak typický v dnešním rozkolísaném, atraktivním a nebezpečném světě

V románu Bonviván se autor vrací ke svým oblíbeným hrdinům — hercům. Tentokrát však k těm méně slavným. Tragikomický osud stárnoucího operetního bonvivána zaujme jak nevšení záplatkou, tak i laskavým humorem, který povzbudí svým nevtíravým optimismem.

Soubor povídek s manželskou, ale i pracovní tématikou.

Hrdinou románu je člověk, který je typickým totalitním hrdinou. Ale náhle je postaven k novým společenskými politickým poměrům, se kterými si neví rady.

Máte rádi překvapení? Baví vás zkoumat, co je pravda a co fikce? Pak jste sáhli po té pravé knížce. Seznámíte se v ní s nedostudovaným vysokoškolákem, který žije v pohodlí mama hotelu v kruhu své nestandardní rodiny. Touží napsat knížku, ale o čem? Odpověď mu nabídne záhadná dívka, která ho vtáhne do podivných situací, rozčeří jeho dosud poklidný život i konvenční milostný vztah a vyburcuje jeho fantazii. Navzdory svému komornímu ladění se příběh odehrává v kontextu současných evropských událostí, čtenáři dodává i jistou, v dnešní době, varovnou naléhavost.

Dům na kopci obklopený narcisy, o něž pečují a z nichž také bohatnou rodiče jediné, dávno dospělé, dosud však svobodné dcery Marie – to je prostředí, v němž se odehrává Rážova psychologická sonda do života jedné prosté rodiny na malém městě. Do jejich zdánlivě poklidných dnů pronikne zpráva, že si Marie našla milence – neznámého přivandrovalce, absentéra, opilce. Rodiče se odhodlávají k zoufalým pokusům zachránit dceru, dobrou pověst rodiny i dům, symbol touhy, lásky, sobectví i nesnášenlivosti. Ve vypjatých scénách vychází najevo dávná vina a rozpory, jež hrdiny tohoto příběhu poznamenaly. Mariina neústupnost dovádí rodinu k rozkladu. Zpočátku bezvýznamný dceřin milenec stává se v domě hnací silou veškerého dění, které nezadržitelně směřuje k dramatickému vyvrcholení. Roman Ráž vyjádřil ve své knize znepokojení nad morálním stavem lidských vztahů. Nepřistupuje však ke svým hrdinům jako soudce, v některých okamžicích jsou jednotlivé postavy románu téměř sympatické. Napsal metaforu o neschopnosti a neochotě porozumět si navzájem, metaforu o lidské nesnášenlivosti a sobectví. Nutí čtenáře k zamyšlení nad sebou samým, nad vlastním chováním, nad vztahem ke světu.

Pokušení na konci léta podlehne bývalá operetní hvězda Zlata Bernardová, když má po letech nečinnosti možnost znovu vstoupit na prkna, jež znamenají svět – tentokrát v zájezdové estrádě. Pozná v ní radosti i strasti kočovných kumštýřů i šmíry, je vtažena do řady tragikomických situací, které nás rozesmějí i rozesmutní zároveň. Při tomto krátkém dobrodružství na konci léta si přiblížíme celý její bohatý život, v němž lásku střídávala bolest, úspěch závist, rodinné štěstí zklamání, poctivou práci lajdáctví a umělecké hledání vypočítavá rutina. Roman Ráž tímto dílem vědomě navazuje na motivy svého úspěšného románu Prodavač humoru, známého milovníkům umění i ze stejnojmenné filmové verze.... celý text

Mohutná románová freska známého autora připomíná sto let od vypuknutí vojenského konfliktu, označovaného jako I. světová válka. Roman Ráž zde zachycuje její pohnuté dny i následná tři léta bojů levice s pravicí o charakter nového čs. státu. Na pozadí historických událostí rozvíjí příběh vídeňské Češky Marie Klánské, která odchází do rodících se moravských lázní Slaňan, kde prožívá nejen své problematické manželství, mateřství, novou lásku i ztrátu všech životních jistot, hlavně však „dobrodružná“ léta války, tolik měnící lidské charaktery. Román postihuje útrapy prostých lidí v zázemí i na frontě, nabízí pohled na vývoj války na srbské i ruské frontě, ale i na osudy zběhů v trestaneckém táboře na italské frontě v Dolomitech. Strhující líčení vídeňského života v předválečném bezstarostném Kaiserstadtu i nevyjasněných politických cílů v Čechách je vystřídáno obrazem válečných útrap celé monarchie, jejím rozpadem i kritikou neschopnosti nového čs. státu vyřešit nezaujatě a demokraticky vztah české většiny k německé menšině, což se pak tragicky projevilo v roce 1938. Stejně kriticky je tu zachycena i revoluční vlna, inspirovaná ruskou bolševickou revolucí, která po válce prošla Evropou a málem již tehdy uvrhla náš nový stát do komunistického područí.

Děj psychologického románu s kriminální zápletkou je zasazen do prostředí rakouského městečka současnosti. Na příběhu několika maloměšťáků, kteří vyprovokovali mladého studenta k nechtěné vraždě a nemají odvahu se k činu přiznat, odhaluje autor jejich skutečné sobectví, pomstychtivost a touhu získat moc jednoho nad druhým.

Lázeňské naděje jsou druhý díl rozsáhlé románové fresky Romana Ráže, věnující se osudům jedné rodiny v moravských lázních Slaňanech v průběhu dvacátého století. Zatímco první díl – Lázeňské dobrodružství, líčil milostný i rodinný život vídeňské Češky Marie Klánské v období první světové války, druhý díl – Lázeňské naděje – sleduje dramatické osudy její rodiny na pozadí druhého světového válečného konfliktu, až do vítězství KSČ ve volbách roku 1946. Hrdinové této fresky prožívají klíčové okamžiky napjatého evropského vývoje 30. a 40. let XX. století. Tyto události nejen drasticky formovaly jejich životy, ale dodnes svými důsledky ovlivňují osudy většiny z nás, narozených v poválečné době, kteří dnes prožíváme tolik podobné politické i společenské situace v 21. století.

Lázeňské ozvěny, třetí díl Lázeňské trilogie, jejíž první dva díly Lázeňské dobrodružství a Lázeňské naděje se odehrávaly na pozadí první a druhé světové války, vypráví ve volném pokračování osudy vídeňské Češky Marie Klánské a její rodiny tentokrát v období padesátých až sedmdesátých let 20. století. Tragika i absurdita totalitního režimu přivádí členy deformované rodiny ke vzdoru, přizpůsobivosti, nutnému vyrovnání se s proměnami třiceti let plných dramatických událostí. Autor již tradičně pracuje s vzácně autentickými materiály, díky nimž před námi defiluje druhá polovina 20. století jako někdy komická, jindy dramatická až tragická, vždy však varovná etapa naší nedávné minulosti.

Příběh obyčejných lidí v neobyčejné situaci. Komorní rodinné drama, v němž je motiv in flagranti využit hned třikrát. Na osudech matky, syna a jeho snoubenky, do jejichž poklidného života na pražském sídlišti zasáhne jako blesk návštěva neznámého muže, který s bezohlednou samozřejmostí začne rozhodovat o jejich životě, autor ukazuje, jak je nebezpečné nevzdorovat násilí hned při jeho zrodu.

Nová knížka známého prozaika a dramatika Romana Ráže v ničem nenavazuje na jeho předcházející modelové prózy (Učitel ptačího zpěvu, Faust umírá dvakrát), na psychologické romány (Prodavač humoru, Narcisový dům), ani na groteskní příběhy (Šokmistr, Vrabčí hnízdo). Takřka lapidárním stylem, prostým konstatováním věcí, zavádí autor tentokrát čtenáře na předměstí malého města, kde si nikdy nic dramatického neudálo a neděje, až na skutečnost, že zde nenápadně narůstá násilí, kterému je vystaven jeden z jeho starousedlíků, důchodce Šimon. Téma této básnické prózy, dnes tak tíživě aktuální, vybízí k zamyšlení nad nejbanálnějšími jevy kolem nás, které ve svých důsledcích často přerůstají do tragédie.

Thriller? Horror? Krimi-story? Groteska na vražedné téma? – Vyberte si. Nová Rážova próza nabízí různá pojmenování. Je učitel viník nebo oběť? Prozradí to mrtvoly, které se kolem něho kupí? Je to příběh z našeho každodenního života, nebo jen vtipně vymyšlená absurdita autora, který ve všech svých prózách vždycky reflektoval současnost? Na všechny tyto otázky si musí čtenář odpovědět sám. V jídelně se nevraždí je dvacátou knížkou zkušeného prozaika, televizního i rozhlasového autora Romana Ráže. Jeho poslední prózy jsou napsány každá v jiném duchu, v jiném stylu, pokaždé však jsou přitažlivé, vtipné, pro pobavení i zamyšlení…

V době, kdy se odehrává Rážův román Prodavač humoru, to vypadá, že se lidé o hlavním hrdinovi Jožinu Petránkovi dovědí, že bral úplatky a byl na hodinu propuštěn pro ztrátu důvěry....Podaří se mu během dvou dnů zajistit pro jednu nevalnou estrádní skupinu deset vystoupení, nebo ho čeká poslední, definitivní pád? Jožin Petránek dělá, co jen může, aby k tomu nedošlo, a teprve na svém zoufale uspěchaném náborářském putování po jihomoravském kraji si začíná uvědomovat, co vlastně všechno bylo jinak, než si dosud namlouval. V napínavých, humorných i vážných záběrech Romana Ráže se před čtenářem živě rozehrávají osobní a společenské osudy člověka, který při vší své dobrotě a snaživosti bezmála prohrál život jenom proto, že se vždy jen přizpůsoboval a nedokázal být sám sebou.

Dva bratři, mladší, atraktivní herec propadlý alkoholu, starší, jeho zachránce, filmový režisér živící se reklamami, dvě sestry, panensky svatá ošetřovatelka a přičinlivá prostitutka, hodný a zlý policajt, dva andělé, tři zloději, obětavá matka, vážný mineralog, přeemancipovaná novinářka, sexuolog, psychoanalytička i lesbická vizážistka, to jsou postavy vzrušujícího, ironického románu o pití, sexu, krádežích, vraždě i lásce několika snaživců v Praze roku 2008. Roman Ráž, zkušený televizní i rozhlasový dramatik, autor groteskních i psychologických próz (Prodavač humoru, Narcisový dům, In flagranti, Faust umírá dvakrát, Bonviván, Kámen v okně a dalších), sáhl tentokrát po vysoce aktuální látce, v níž zpracovává se svou obvyklou nadsázkou vtipně a napínavě komické i tragické situace, kterým jsme dennodenně vystaveni.

Příběh stárnoucího lenocha, který parazituje na dobrém jménu svého otce spisovatele.

Próza Prodavač hororu, která navazuje na autorův úspěšný román Prodavač humoru (1979), zfilmovaný v pětaosmdesátém roce Jiřím Krejčíkem, je poslední položkou v Rážově bohaté bibliografii. Román, stojící žánrově mezi komedií a tragédií, je zdařile rozkreslenou psychologickou prózou, v níž se v konkrétním odráží obecné, kde se v rámci všednodennosti rýsují nadčasové otázky po smyslu, existenci - i po smyslu existence. Roman Ráž (1935-2022) patřil od šedesátých let minulého století ke stálicím české literatury. Autorsky vyšel z absurdně- experimentální základny (Učitel ptačího zpěvu, Kdo umlčel Matyáše) a přes psychologickou prózu (Smrt v kaštanovém domě, Šokmistr, Narcisový dům) dospěl k monumentální třídílné fresce z československých dějin (Lázeňské dobrodružství, Lázeňské naděje, Lázeňské ozvěny).

Dynamickým motivem románu o rozdílných osudech i rozdílném hledání životních hodnot tří bratří z někdejšího chalupnického rodu na Českomoravské vysočině je vyhrocená situace při odstřelu bludných kamenů na bývalém chalupnickém políčku.

Pepa Vrtílek se v den svých opravdu nevydařených padesátin rozhodne skoncovat s fádním životem přičinlivého, tvárného redaktora a prosadit se: cílevědomě, za každou cenu a všemi prostředky. Na nic nebere ohled a bezostyšně se dere dopředu způsobem až vyděračským. Několikrát změní zaměstnání a postupně se dostává do rozhlasu, televize a filmu. Zná své lidi a dovede se přitřít tam, kde mu kyne prospěch. Tento cynik s velkými ambicemi, rádoby prohnaný intrikán a melouchář na poli kulturním však v nitru zůstává slabochem a bolestínským smolařem - a tak se mění v tragikomického hrdinu humorných, až groteskních situací. Autor využil znalosti prostředí a v zákulisí uměleckých profesí rozehrál modelovou situaci se silným společenskokritickým akcentem - a učinil tak způsobem vtipným, neotřelým a provokujícím.

Roman Ráž – to jsou básně, povídky, novely, romány, a možná hlavně divadelní a rozhlasové hry. Autor, jehož poetika koření v novátorské dynamice šedesátých let a dozrává v otevřeném prostoru porevolučních dekád, nepíše, aby psal, ale aby podal zprávu. O základní situaci člověka dvacátého století: o jeho slastech i strastech, o jeho slabosti i síle, o jeho minulosti, přítomnosti a možná i budoucnosti. Tragédii tu vyvažuje groteska a existenciální se stává nakonec esenciálním. U velkého spisovatele nelze jinak.