Břetislav Štorm Livres

Mariée à Camille, un être frêle et maladif, Thérèse mène une vie mortifère. Au contact de Laurent, un homme violent et borné, elle révèle sa vraie nature, à la fois sensuelle et voluptueuse. Les deux amants croient pouvoir assouvir leur passion librement en assassinant l'époux gênant. Mais le remords les gagne et, de crises de nerfs en angoisses insoutenables, ils sombrent dans la folie. " Thérèse et Laurent sont des brutes humaines ", écrit Zola. Anatomiste de l'âme, il étudie leurs désordres et dissèque leurs passions. Appliquant à la littérature des méthodes d'analyse proprement scientifiques, il élabore, quelque temps avant la grande fresque des Rougon-Macquart, une oeuvre magistrale où s'affirment déjà les principes esthétiques du naturalisme. Le dossier de l'édition dévoile la genèse de l'oeuvre et sa réception au moment de sa parution. Dans de larges extraits, il offre quelques-unes des adaptations théâtrales du roman (par Zola lui-même, en 1873, et par Philippe Faure, en 1992).

Břetislav Štorm (1907–1960) byl znám jako vynikající grafik, kreslíř, heraldik, architekt a znalec architektury, kulturní publicista a specialista na ochranu kulturních památek a péči o ně. Patřil k duchovně založeným autorům se zájmem o středověk, heraldiku a kulturní tradici. V celém svém životním působení byl ztělesnitelem řádu, klidu a rozvážného předávání kulturních hodnot z generace na generaci. Neprávem opomíjenou součástí jeho díla bylo jeho dílo beletristické, dosud z části skryté, z části roztroušené po drobných publikacích a časopisech doby předválečné, válečné a těsně poválečné. Jeho prózy Smrt rytíře Růže, Vladařství Růže, Soví hrad, Dobrý drak, Dobrý rytíř, Stará kapitula, Strašidla, Knížka o životě rytířském, Poutník a další tvoří celek mimořádné literární hodnoty. Přítomná kniha přináší jejich souborné vydání, doplněné stejně rozsáhlým souborem Štormových prací odborných (Liturgické umění, Úvod do heraldiky a další). Vybral, uspořádal a ediční poznámku napsal Jan Šulc.

Vydáno u příležitosti výstavy Břetislav Štorm architekt – památkář – grafik, pořádané v Galerii Sklepení v Brně 16. 5. – 28. 6. 2008. Publikace přináší řadu článků, které byly vydány především ve 40. letech 20. století v časopisech, jež dnes nejsou běžně dostupné, některé stati jsou veřejně zpřístupněny poprvé. Je skutečně pozoruhodné, jak intenzivně můžeme jeho myšlenky aktualizovat i v dnešní době, pro památkovou péči rozjitřené a nejisté, plné konfliktů a nepochopení pro význam historie a spravovaného kulturního odkazu. Jak říká v doslovu Petr Štoncner: "Pro ty, kteří mají ještě čas číst a trochu se zamyslet, má Břetislav Štorm překvapivě stále co nabídnout. A ani po více jak šedesáti letech nás nemusí zarážet, jak jsou jeho myšlenky stále aktuální a živé. Dotýkají se samotného principu lidské existence a smyslu lidského konání."

Soubor 54 erotických povídek francouzského klasika, jejichž hrdiny jsou měšťáci, úředníci a drobní lidé.

Jedná se o reedici příručky památkové péče, doplněnou o průvodní slovo, studii o autorově působení v památkové péči, životopis a jeho výběrovou bibliografii.

Le monde est une mascarade où le succès va de préférence aux crapules. La réussite, les honneurs, les femmes et le pouvoir: le monde n'a guère changé. On rencontre toujours - moins les moustaches - dans les salles de rédaction ou ailleurs, de ces jeunes aventuriers de l'arrivisme et du sexe. Comme Flaubert, mais en riant, Maupassant disait de son personnage, l'odieux Duroy : " Bel-Ami, c'est moi." Et pour le cynisme, la fureur sensuelle, l'athéisme, la peur de la mort, ils se ressemblaient assez. Mais Bel-Ami ne savait pas écrire, et devenait l'amant et le négrier d'une femme talentueuse et brillante. Maupassant, lui, était un immense écrivain. Universel, déjà, mais par son réalisme, ses obsessions et ses névroses, encore vivant aujourd'hui.

Fin du XIX siècle, les grands magasins parisiens révolutionnent le commerce. Denise Baudu, venue de sa province, en découvre l'univers turbulent. Vendeuse, elle monte en grade sous les ordres du directeur d'un de ces établissements. Octave Mouret. Relation singulière, puisque la jeune femme convertira finalement le cynique séducteur aux valeurs de l'amour... Happy end pour un roman naturaliste qui expose les rouages de la modernité commerciale, la fascination qu'elle exerce sur les femmes, et son emprise sur la ville.

Chassé de l’Ecole polytechnique dans les années 1830, Lucien Leuwen, grâce aux relations de son père, riche banquier parisien, obtient de devenir sous-lieutenant et gagne Nancy. Tandis que son régiment de lanciers entre dans la ville, il aperçoit, derrière une persienne entrouverte, une jeune femme blonde, Mme de Chasteller. Lui qui se croyait insensible à l’amour va s’éprendre d’elle et, lorsqu’une nouvelle carrière fera suite à sa vie d’officier de province, il n’oubliera pas cette passion. Ce roman qui s’ouvre sur la délicate peinture des premiers sentiments de Lucien pour Bathilde, avant de faire place à cette comédie qu’est la politique et dont l’auteur s’amuse, Stendhal le commence en 1834, puis, après l’avoir quasiment achevé, l’abandonne sans le corriger. Lucien Leuwen est ainsi demeuré un manuscrit de travail, avec lequel les éditeurs posthumes ont pris leurs libertés. Pour la première fois, la présente édition le propose tel qu’il est, accompagné des annotations de Stendhal : jugements, repentirs ou désirs. Ainsi se découvre une œuvre en train de se faire entre le galop et la bride : entre l’écriture spontanée et le moment de l’évaluation critique.