Zora Rusinová Livres

Zámerom projektu Maľba SK je priblížiť významové kontexty súčasnej slovenskej maľby a predstaviť jej vývoj po roku 2000, ktorý editorka publikácie Zora Rusinová vníma ako určitý predel po prechodnom období nasledujúcom po roku 1989, keď sme maľbu ešte pyšne viac-menej vytláčali na okraj, ako čosi prežité, a teda mimo nových trendov, aktuálnych technologických možností, ale aj živého spoločenského a kultúrneho diania. Publikácia predstavuje 42 slovenských maliarov a maliarok, ktorých profily s 280 ukážkami z ich tvorby spracoval autorský kolektív 15 historikov a teoretikov umenia.

Cieľom publikácie s podtitulom Vizuálna kultúra obdobia stalinizmu je priblížiť vizuálne obrazy, ktoré v bývalom Československu v rokoch stalinizmu cirkulovali vo verejnom priestore. Jej predmetom je teda vizuálna kultúra etapy dvojtvárneho režimu na jednej strane hlásajúceho mier a priateľstvo medzi národmi a na druhej strane tvrdo prenasledujúceho všetkých, ktorí sa ocitli na inej ako oficiálnej názorovej platforme.

Publikácia vyšla v rámci cyklu Dejiny slovenského výtvarného umenia a ako katalóg k výstave Umenie 20. storočia, ktorá sa konala v Slovenskej národnej galérii v roku 2000. Dodnes predstavuje jednu z mála odborných, ucelených publikácií k slovenskému výtvarnému umeniu 20. storočia vôbec.

Súborná monografická publikácia predstavuje tvorbu Vladimíra Popoviča, jedného z najvýznamnejších predstaviteľov nášho umenia 20. storočia. Odborná štúdia i výber približne 200 ilustrácií prezentujú umelcov vstup na výtvarnú scénu začiatkom 60. rokov až po súčasnosť. Popovičov umelecký potenciál je založený na intermediálnych aktivitách spájajúcich výtvarné umenie s literatúrou, divadlom i filmom, pričom svoju úlohu tu hrá i náhoda a improvizácia.

Na sborníku OBRAZ/RAM/PRIESTOR je potěšující především nepopiratelný fakt, že se neomezuje na striktně technické otázky a bere v potaz pojem rámu se vší jeho komplexitou a polysémií... Jednak je zde tematika, která by se dala volně označit jako ontologická, volně „rámovaná otázkou po samotné povaze obrazu, formulovanou právě se zřetelem k pojmu rámu či okraje. Druhý tematický okruh se soustřeďuje na pojem rámu jako metaforu samotné hranice umění a jeho překračování. Třetím tématem je potom funkce pojmu rámu jako možného prostředku vymezení toho, co samo umění vlastně je... Záběr příspěvků je impozantně široký a postihuje v podstatě všechny konotace, které jsou - nebo mohou být - s pojmem rámu v současné estetické a uměleckohistorické reflexi spojovány... Výsledkem je kniha, která bude nezpochybnitelným přínosem hned pro několik okruhů čtenářů - samozřejmě pro estetiky a kusthistoriky, ale také pro filosofy, literární teoretiky, architekty, sociology či historiky. Soubor třinácti studií ze stejnojmenné konference gravituje kolem společného centrálního tématu, k jehož vymezení bychom mohli dodat, vedle konceptů v názvu konference i sborníku, ještě velké téma nejen postmoderní a poststrukturalistické filosofie a estetiky - hranici. Problém (obrazového) rámu je tématizován, ale i marginalizován v dlouhém průběhu dějin umění, teorie umění a estetiky a prezentovaný soubor přidává další perspektivy a původní řešení (či návrhy řešení), která rozhodně stojí za pozornost. Nejde přitom jen o hranice obraz/rám nebo rám/mimoobrazový prostor, ale „rám" se metaforizuje směrem k hranicím mezi uměleckými druhy, k hranicím regionálních ontologií, ideologií, substantivizace a desubstantivizace, (de)teritorializace, percepce a imaginace... Tato perspektiva a výsledky, prezentované v jejím rámci, jsou přínosné, původní a nesporně obohatí současný diskurz estetiky, teorie umění i filosofie (umění).

Monografická publikácia je členená do kapitol reflektujúcich tematické a ideové oblasti tvorby výtvarníka, pedagóga a kurátora, pričom jej delenie do kategórií autorom používaných výtvarných médií nehrá dôležitú rolu, podobne ako prihliadanie na chronológiu tvorby. Monografia predstavuje tvorbu autora v deviatich kapitolách, venovaných aj jeho organizačným a kurátorským aktivitám: Pútnik, Hosť, Syn a otec, Archivár, Cestujúci, Narátor, Nomád, Partner, Kurátor/organizátor, vždy doplnených príslušnou obrazovou prílohou.

Publikácia približuje vývoj autoportrétu ako špecifického žánru v slovenskom výtvarnom umení od začiatku 20. storočia po súčasnosť. Na pôdoryse ôsmich kapitol s úvodnými syntetickými štúdiami a medailónmi jednotlivých autorov sprevádzaných bohatou obrazovou prílohou autorka predstavuje, ako sa postupne v súvislosti s novým chápaním pozície umelca v spoločnosti – novým vnímaním kategórií priestoru a času, vzťahu k telu a telesnosti i sproblematizovaním pojmu identity jednotlivca – menili podoby sebazobrazenia. Formou typologickej vzorky – od klasického až po intermediálne spôsoby vyjadrenia – prináša zaujímavé ukážky z tvorby viacerých významných umelcov v maľbe, kresbe, grafike, fotografii, koncepte, performancii i videu.