Růžena Grebeníčková Livres

Román o Františku Ferdinandovi d' Este, rakouském následníku trůnu, jenž skončil se svou manželkou, hraběnkou Chotkovou, za sarajevského atentátu v červnu 1914, podává vzrušující a dramatickou historii toho, jak došlo ke krachu habsburské monarchie. Opírá se o přesné historické materiály,ukazuje degeneraci rakouského státního a společenského útvaru, zaostalost za ostatní Evropou, bigoterii, šlendrián, utlačování národů, nedbání sociální otázky a podává dokonalé odbourání habsburského mýtu (morganatický sňatek arcivévody Františka Ferdinanda s českou šlechtičnou, sebevraždu korunního prince Rudolfa, život císařovny Alžběty a její zavraždění v Zenevě, skandální historky „krásného arcivévody Otty", atd. atd.). Román se čte jedním dechem jako napínavá, vzrušující, dramatická četba. Jeho vyjití krátce před přepadením Československa hitlerovským Německem (1938) působilo jako memento: pronikavým pozorovatelským talentem, realistickou kresbou charakterů a zpracováním bohatého historického materiálu přispěl Winder touto rodinnou kronikou habsburského domu k bezohlednému odhalení vzniku imperialistických válek a utlačovatelské role rakouské dynastie.

Kniha obsahuje třináct studií, které významná literární historička PhDr. Růžena Grebeníčková, CSc., (1925–1997) věnovala dílu Karla Hynka Máchy. Studie vznikaly v letech 1966–1996; první část obsahuje texty, které vyšly v roce 1984 v samidatu, ve druhé části jsou studie publikované v různých sbornících či časopisech. Jak editor knihy píše, přestože studie vznikaly postupně, autorka sledovala dlouhodobější záměr a komponovala je do určitého celku, který představuje základ důkladného komentáře k Máchovu dílu na úrovni, jaké se dostává velkým postavám evropské literatury v jejich zemích.

Výbor z celoživotní tvorby literární historičky, kritičky, překladatelky a editorky Růženy Grebeníčkové (1925–1997) přináší práce o písemnictví posledních dvou století. Svazek je rozdělen do pěti oddílů. – V prvním stojí v popředí teoreticko-historické otázky umělecké prózy, jako je vývoj epiky ve 20. století, literatura faktu, triviální literatura nebo historie románu, druhý soustřeďuje práce o románských literaturách, hlavně o francouzském písemnictví od osvícenství po tzv. nový román, třetí je věnován české literatuře od národního obrození do konce 20. století, do čtvrtého jsou zařazeny studie o ruské literatuře zejména 19. století a pátý oddíl zahrnuje eseje o německy psaných dílech od epochy romantismu do poloviny 20. století. Výbor ve svém tematickém uspořádání zároveň vytváří „vnitřní“ monografie o J. Weilovi, N. V. Gogolovi, F. M. Dostojevském, A. P. Čechovovi, H. von Hofmannsthalovi a R. Musilovi. Edici připravenou Michaelem Špiritem doprovází obsáhlá ediční poznámka a anotovaný rejstřík děl a jmenný rejstřík.

Naše přední literární teoretička se v této studii z osmdesátých let zabývá tématem těla v evropském myšlení včetně kontextu českého (Tyrš). Silné komparatistické zázemí jí umožňuje na detailu zachytit celek a přecházet mezi jednotlivými díly i historickými epochami, aniž by se musela uchýlit k všeobecnostem.

Bankovní úředník Roubíček, hrdina románu, je přímo prototypem všedního, obyčejného člověka, který je náhle vržen do nepřátelského, absurdního a nesmyslného světa nacistické hrůzovlády.

Je to svou věcností až lehce morbidní vyprávění o osamělé úřednici, která, aby získala muže svého srdce, celkem bez výčitek zabije 4 lidi. Příběh s výraznými prvky černého humoru.

Román významného představitele švýcarské literatury je inspirovaný jeho rodným krajem a líčí osudy rodiny maloměstského továrníka.

Unikátní vzpomínky na přítelkyni Franze Kafky. V knize ožívá česko-německo-židovské prostředí Prahy začátku 20. století, život meziválečné avantgardy, atmosféra pražských kaváren a redakcí a tíživá doba konce třicátých a začátku čtyřicátých let.

Popisuje události okolo revolučního roku 1848. Hlavním hrdinou je muž, který se ze studií dostává do skutečného života a postupně ztrácí své iluze. Propadá zklamání. Silně pesimistický obraz společnosti.