Lorsque, a seize ans, le jeune Karl Rossmann, que ses pauvres parents envoyaient en exil parce qu'une bonne l'avait séduit et rendu pere, entra dans le port de New York sur le bateau déja plus lent, la statue de fla Liberté, qu'il observait depuis longtemps lui apparut dans un sursaut de lumieres. On eut dit que le bras qui brandissait l'épée s'était levé a l'instant meme, et l'air libre soufflait autour de ce grand corps...
"Kniha o češtině" vznikla z přemýšlení o jazyce, z přemýšlení ne zrovna soustavného, ale soustředěného. Nemůže a nechce nahradit poučení, jaké o jazyce může dát jen věda. K té má autor opravdovou úctu, a má ji do té míry, že češtinář na zapadlém venkově, který napíše kloudné pojednání o nějakém speciálním jazykozpytném předmětu, je v jeho očích víc než autor průměrného románu, i kdyby mu deset porot udělilo po státní ceně. Autor "Knihy o češtině" se neplete vědě do jejich věcí. Nechce nahradit ani jedinou z krásných knih, kterou nám dala a ještě dá nová a také již radostná věda o jazyce, věda, z níž se stala chlouba veškerého badatelského usilování v národě. Autor "Knihy o češtině" chcce práci vědy jen doplnit....
Velký humanista a myslitel, jeden z největších německých spisovatelů tohoto století, vložil do svých novel mnoho tragických konfliktů i autobiografických rysů. Vyjma první povídky, Malý pan Friedemann, která patří k začátkům autorovy tvorby, spadá většina novel tohoto výboru do Mannova vrcholného tvůrčího období, kdy psal své velké romány. Téměř ve všech je ústřední postavou umělec, bolestně hledající rovnováhu mezi duchem a životem, vlastní výlučností a zařazením se do všedního řádu života (Tonio Kröger, Těžká hodina, Smrt v Benátkách, Tristan, Zázračné dítě). Následují dvě drobné prózy Zmatek a raný žal, Pán a pes, dále politicky angažovaná novela Mario a kouzelník a povídkově zpracovaná indická zkazka Vyměněné hlavy.
Knížka – s podtitulem „Román románu“ – svým způsobem ojedinělá, protože v ní romanopisec provází čtenáře svou duševní dílnou a seznamuje ho s řadou zajímavých podrobností vzniku stěžejního díla svého stáří, románu Doktor Faust, a zároveň i s množstvím skutečností svéhoosobního života a osobnostmi, s nimiž se stýkal, i se soudobým děním světovým, politickým i kulturním.