Luděk Navara Livres

Život a mučednická smrt kněží Jana Buly a Václava Drboly od Babic. Je třicátého dubna 1951. Pro faráře Jana Bulu si do Rokytnice na Třebíčsku přijíždí tajná policie. Čeká ho cesta do vyšetřovny v Jihlavě, kruté mučení a v květu 1952 poprava. Stejný osud stihne i faráře Václava Drbolu, který předtím bude rovněž brutálně mučen. Drbola je zatčen sedmnáctého června 1951 na faře v Babicích. Je to osudové místo, hned vedle se nachází škola, do níž o několik týdnů později vniknou ozbrojení muži a zastřelí tři místní funkcionáře. Přestože Drbola i Bula jsou v době tragédie již ve vězení, budou za útok souzeni. Stejně jako další: odsouzených nakonec bude více než sto, z toho jedenáct dostane trest smrti. V září 2011 bylo zahájeno řízení o blahořečení Václava Drboly a Jana Buly. Publikaci doprovází bohatá obrazová příloha.

Příběhy popravených z období rudého teroru V brněnské věznici na Cejlu se v době po únorovém převratu v roce 1948 popravovalo vlastně krátkou dobu — ani ne pět let. Příběhy těch, kteří tam skončili s oprátkou na krku, jsou mimořádně dramatické. Posledním z popravených byl odvážný Leopold Doležal, který se zapojil nejdříve do protinacistického a později i protikomunistického odboje. Kniha představuje jeho úžasný příběh, stejně jako příběhy devíti dalších hrdinů, kteří zbytečně ztratili své životy. Patří mezi ně například nezlomný bojovník Petr Křivka, ale také bývalí partyzáni Jaromír Vrba a bratři Daňkové. Na zdejším popravišti vyhasl i život významného valašského podnikatele Jana Křižana. Jména některých popravených jsou známá více, jiných méně, některá téměř zapomenutá. Souhrnná publikace, která by je představila uceleně, ovšem dosud chyběla. Kniha, která je doplněna mnoha dobovými fotografiemi a archivními materiály, je tak zároveň splátkou jakéhosi dluhu vůči nim i mnoha dalším nespravedlivě odsouzeným.

Spisovatel a novinář Luděk Navara předkládá čtenářům v krátké době druhý soubor Příběhů železné opony, které paralelně ve stejnojmenném seriálu dokumentárních pořadů zprostředkovává veřejnosti i Česká televize. Příběhů, jejichž protagonisty jsou nejrůznější osoby – od jinak neznámých, a pro historii tedy bezejmenných mladých lidí, až po významné politiky, vojáky. Jejich osudy se kdysi protnuly na jedné životní křižovatce: při pokusu odejít přes přísně a nemilosrdně střeženou hranici někdejšího komunistického Československa do svobodného světa. Příběhy jsou to někdy kuriózní, většinou bohužel tragické. Příliš mnoho lidí takový pokus zaplatilo svobodou, zdravím a často i životem. K těmto příběhům má smysl se i nyní vracet nejen proto, že jsou dodnes zajímavé a mají dramatický náboj. V situaci, kdy jsou zločiny komunismu stále častěji bezostyšně veřejně bagatelizovány, kdy se lidé spojení se starým režimem nestyděli nejen při snaze zabránit zbudování pomníku právě obětem železné opony na Chebsku, ale nestyděli se dokonce při jeho slavnostním odhalení veřejně protestovat, je nanejvýš potřebné a záslužné tyto zase ne tak dávné tragédie a zločiny znovu a znovu připomínat. Oldřich Tůma, historik, ředitel Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR

Kniha je pokračováním titulu Hrdinové železné opony. Opět pojednává o odvážlivcích, kteří se rozhodli opustit komunistické Československo za každou cenu a použili k tomu mnohdy velmi neobvyklé prostředky. V knize je popsán po domácku vyrobený obrněnec, úlety sportovních letců, ale také balony západních kurýrů nebo přechody pohraničními řekami. Pro srovnání je na konci textu zařazeno několik příběhů klasických "kopečkářů".

Vlak svobody, Stěna smrti, Jak se muži měnili v žáby, Slovenský Ikaros a vlastně i Železná opona... Názvy kapitol a podkapitol této knížky znějí v našem dnešním kontextu spíše jako názvy surrealistických básní. Ve své době, mezi léty 1948 a 1989, ovšem odkazovaly k velmi reálné a často tragické skutečnosti. Pečlivě střežená hranice komunistického Československa se západním Německem a Rakouskem byla dějištěm tisíců dramat, kdy se Češi a Slováci, ale také východní Němci či Poláci pokoušeli opustit “tábor míru a socialismu”. Podle mínění východoněmecké Stasi bylo dokonce Československo v ochraně hranic ze všech spojenců NDR dlouhodobě nejúspěšnější a dokázalo zmařit více než devadesát procent pokusů o útěk. Luděk Navara, publicista, který se represivní povaze komunistického režimu a pokusům o rezistenci proti němu věnuje dlouhá léta a publikoval na tato témata především na stránkách Mf Dnes stoželezné opony nadmíru povolaným. Jeho kniha nejenže zasvěceně postihuje jednu z důležitých podob bývalého režimu, nejenže je dobře napsaná a čte se jedním dechem, ale měla by se číst také jako skutečné memento o tom, jak naše nepříliš dávná minulost opravdu vypadala. Oldřich Tůma, historik, ředitel Ústavu pro soudobé dějiny AV ČRvky článků, rozhovorů, komentářů, je autorem k historii československé.

Průřez tvorbou Almanachu - Radikální báseň se vrací

Josef Bryks, válečný letec ve službách britského královského letectva a nositel Řádu Britského impéria, se proslavil odvážnými a riskantními útěky z německého zajetí. Jednou utíkal v bečce na močůvku, jindy hloubil tunel pro legendární Velký útěk ze Saganu nebo pomáhal Židům při povstání ve Varšavském ghettu. Překvapený čtenář dokonce zjistí, že jeden ze svých legendárních útěků absolvoval v pyžamu. Bryksův příběh inspiroval britské filmaře, kteří po válce natočili film Srdce v zajetí. Josef Bryks se totiž v Anglii zamiloval a jeho anglická manželka Trudie jej po válce doprovodila do osvobozené vlasti. Bryks se však postavil nejen nacistům, ale později i komunistům a skončil ve vězení. Odtud se mu už utéct nepodařilo: zemřel v srpnu 1957 v Jáchymově. Bylo mu pouhých jednačtyřicet let. Boj za uznání a ocenění svého muže pak vedla Trudie až do konce života. Kniha vychází ze vzpomínek pamětníků, z dokumentů či archivních materiálů. Některé jsou zde publikovány vůbec poprvé. Unikátní je Bryksův deník, ve kterém popisuje cestu z okupované vlasti do válčící Francie, odkud se pak dostal do Británie. Nejedná se o typickou literaturu faktu, ale o strhující vyprávění zařazené do dobových souvislostí, doplněné bohatým fotografickým a archivním materiálem. Kniha je důkazem, že i Česko má významné hrdiny, kteří se nezastavili před nacistickou či komunistickou totalitou. Josef Bryks je bezpochyby jedním z nich.

Hrdina prvního, druhého i třetího odboje, později „vězeň z Cejlu“ Když se Petr Křivka dozvěděl, že bude popraven, přál si být zastřelen. Jak se na vojáka sluší. Byl totiž bojovníkem celý život; po první světové válce se jako dobrovolník účastnil bojů o Slovensko za vznikající republiku, v době nacistické okupace se zapojuje do odboje a za dramatických okolností utíká z protektorátu. V Anglii působil v ochrance prezidenta Beneše. Když po komunistickém převratu v únoru 1948 začal plánovat další odboj, stal se obětí grandiózní provokace agentů tajné policie, kteří za pomoci volavčích sítí dostali do vězení téměř dvě stovky svobodně smýšlejících lidí, dva muže na popraviště a jednoho dohnali k sebevraždě. Petr Křivka se stal jedním ze dvou popravených. Navzdory svému přání byl oběšen dne 21. července 1951 v Brně na Cejlu. Publikaci doprovází množství dobových dokumentů, archiválií a fotografií, které dosud nebyly publikovány. Kniha vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Academia.

I tuto další Navarovu knížku je lépe číst jen jako soubor strhujících příběhů než jako svědectví o době, která nedávno minula či jaksi nezřetelně přešla do ztracena. Příběhy samy o sobě jsou úžasné a žádný autor by si je nevymyslel. To dokáže pouze nelidská situace, ve které je člověk lapen a reaguje na ni lidsky. Lidsky normálně. Je normální a lidské na nenormalitu reagovat vzpurně, nepřijmout ji. A to je prostředí a motiv všech příběhů této knížky. Příběhy lidí, kteří si to nenechali líbit.