Pavlína Brzáková Livres

Představme si, že na prvním doteku závisí svoboda jedince. Existuje určitá energetická možnost obrovského kvantového pole, Vesmíru, který je propojený na mnoha úrovních. A tak ve chvíli, kdy novorozenec přichází na svět, se najednou stane, že se jej dotkne namísto rodiče jako první "reprezentant Systému" a Systém do něj vloží. Je docela možné, že právě tohle je příčina, proč tolik lidí prožívá svůj život ve strachu. Věří totiž, že musí všechno, co se jim řekne, poslouchat. Proto tak slepě následují doktory, právníky, soudce, učitele, zastupitele a starosty…

Příběh o proměně obyčejného člověka v kmenového léčitele přibližuje praktiky sibiřských šamanů. Vyprávění o životě dědečka Ogeho od řeky Podkamenné Tunguzky je okénkem do světa přírodního národa, který jen těžce odolává současným vlivům globalizace.

Autorizované povídání známého herce Jaroslava Duška o narození, životě a smrti. Příběhy protkané přítomností, volné asociace a rozmanitá setkání se Skutečností. Knihu provázejí zdařilé ilustrace Zbyňka Zenkla, zaměstnance chráněné dílny Rolnička v Soběslavi.

Část materiálů zapsala samotná autorka, část tvoří převyprávěné příběhy, pohádky, hádanky a legendy, které zaznamenala něnecká spisovatelka L. Nenjang v 70. letech v oblasti Tajmyru. Závěrem je připojeno několik historek ze života pastevecké rodiny, které byly zapsány v r. 1995 v oblasti Jenisejského Severu. Doplněno doslovem autorky, bibliografií a slovníčkem.... celý text

Po úspěšné knize Ze mě vychází další autorizované vyprávění herce, improvizátora a divadelního režiséra, Jaroslava Duška, tentokráte inspirované jeho dvěma pobyty ve tmě. S kým se ve tmě setkal a co se o životě a vesmíru dozvěděl, se dočtete v jeho knize TVARYTMY, kterou společně s Jaroslavem připravila spisovatelka Pavlína Brzáková. Součástí knihy jsou pozoruhodné ilustrace nevidomých.

Každý člověk touží po štěstí. Ale co je dobré a co špatné? Člověk je prázdnota. Čím se naplníš, tím jsi. Vyjdeš do ulic, máš v sobě negaci, třeba kvůli malým botám. Nějakou hovadinou se naplníš a všechno nádherné najednou přebiješ nějakou blbostí. A když potkáš něco krásného, pluješ jako na oblaku štěstí! V posledních letech chodím často k nemocným nebo do domovů důchodců a povídám si s nimi o životě. Lidé mi věří. Vidí a cítí, že to, co říkám, není vymyšlené. Je něco jiného, když někomu řeknete recept, a něco jiného, když mu přinesete koláč. Jde o pozitivní pohled na bytí, který mi pomáhá a kterým se řídím. A může se jím řídit každý člověk. Štěstí je totiž volba. Tady a teď. Ať jsou šťastny všechny bytosti! To přeje vám i sobě Květa Fialová. Kniha je doplněna horoskopem od Pavla Turnovského.

Polednici zná kdekdo, ale o Klekánici se toho ví jen málo. Objevuje se krátce před setměním a neposedné děti, které tou dobou ještě nejsou doma, strčí do pytle a nese pryč. Odkud přichází? Kde bydlí? A co se stane s těmi, které popadne? Tohle tajemství odhalila malá holčička Helinda, když nechtěně zůstala dlouho venku. Podaří se jí od Klekánice utéci a vrátit se domů? Čeká ji nebezpečné dobrodružství, plné kouzel a neobvyklých přátelství...

Podtitul: Ze života sibiřských kočovníků. O šamanech, lidojedech a zapovězených místech. Kniha je další strhující výpovědí etnoložky a šéfredaktorky měsíčníku Regenerace Pavlíny Brzákové o svých cestovatelských zkušenostech a zážitcích. Přináší fascinující vyprávění ze života sibiřských Evenků a Něnců, které zaznamenala během svých pobytů na Dálném východě.

Evenkské mýty, pohádky, poezie a šamanské příběhy, jejichž děj sahá až k počátkům světa. Ilustrováno kresbami autorky, zhotovenými metodou tzv. "automatické kresby". Tuhle první knížku mi vydala parta kamarádů. Tehdy jsme byli všichni amatéry, spojovalo nás nadšení ze zážitku tvorby. Hnedna přebalu si můžete přečíst: Daleko odsud se rozkládá sibiřská tajga, země Evenků. Evencký básník Bagdarín o ní píše: „V hlubinách duše je ten kraj, v šepotu sosen mám svůj ráj. Dobro je dobrem a zlo zlem, pohádka zrodila se v něm.“ Všechna vyprávění, která najdete v knížce, pocházejí z oblasti kolem řek Podkamenná a Nižní Tunguzka, kam jsem jezdila a zase se vracela v letech 1991-1994. Seznámila jsem se tam s těžkým životem posledních pastevců sobů, kteří ještě měli sílu bojovat s přicházející civilizací za svůj přirozený způsob života. Mladí Evenkové naopak očekávali příliv nových možností, oslněni výdobytky civilizace. Ale přesto i v jejich životě byly chvíle, kdy s chutí usedli k praskajícímu ohni, aby si vyslechli nějaký příběh…

Ojedinělý projekt populární spisovatelky, cestovatelky a šéfredaktorky měsíčníku REGENERACE přináší spirituální příběhy pěti světadílů. Hlavní hrdinkou knihy je poutnice, která prochází krajinami a nachází vlastnosti a zákonitosti, které jsou společné všem lidem na světě. Jde ze země do země, aby objevila, v čem jsou si naše duše podobné.

Známá čínská zpěvačka odhaluje ve svém autorizovaném vyprávění tajemství čínské kultury a pomocí prostředků, jako je hlas a dech, objevuje metody a techniky umění čchi, nezbytné pro kultivaci lidského těla. Zatímco v předchozí knize Ze mě, jež vznikla ve spolupráci s hercem a improvizátorem Jaroslavem Duškem, představuje Pavlína Brzáková mnohastránkovou meditaci nad současným stavem civilizace, v knize Hlas a dech se spisovatelka pouští do zcela odlišného tématu. Společně se zpěvačkou Feng-yün Song nahlížejí „pod pokličku“ lidské sexuality, poznávají mystiku ženského a mužského principu a čtenáře vedou k hlubší zkušenosti tělesného prožívání a přirozenosti.

V pořadí třetí kniha etnoložky, cestovatelky a šéfredaktorky měsíčníku REGENERACE je o dobrodružstvích, která zažila na cestách v prostředí sibiřských pastevců, zvláště pak o opilcích a násilí, o nástrahách exotických lásek a věčném mrhání šamanskou silou. A také o posvátném modřínu, kam odchází znavená lidská duše.Knihu doprovázejí ilustrace Oldřicha Hamery a její součástí je mapa autorčiných cest.

Umění vyprávět příběh patřilo odpradávna k těm nejobdivovanějším dovednostem. Cesta medvěda představuje soubor mýtů, pohádek, vyprávění ze života, příběhy o šamanech, lidojedech a zapovězených místech, které si ve chvílích odpočinku mezi dvěma doušky čaje anebo přímo na cestě vyprávěli a ještě dodnes vyprávějí lovce a pastevci sibiřského národa Tunguzů-Evenků.

Kniha Dva světy vznikla jako volné pokračování románu Dědeček Oge – učení sibiřského šamana. Zatímco první díl byl inspirován příběhem, který autorka zaznamenala v několika verzích jako vyprávění o životě šamana Ogeho na sibiřské řece Podkamenné Tunguzce, díl druhý je částečně jakousi výpovědí o šamanských centrech v jihosibiřské republice Tuva. Přestože se jednotlivé děje odehrávají na různých místech, v časové rovině na sebe navazují. V knize Dědeček Oge je zachycen násilný přechod od rodové kočovné společnosti k socialismu a vyvrácení evencké tradice a kultury, kniha Dva světy je věnována pátrání po skutečné duchovnosti v současném světě, již se snaží postihnout Ogeho následovník Kuktyče. Ten se v první polovině 90. Let vypraví do vzdálené republiky Tuva, kde probíhá národní obrození a renesance šamanismu, aby zde ve třech šamanských centrech v hlavním městě Kyzylu nalezl moudrost, které se dotkl díky šamanovi Ogemu. Jeho cesta ho zavede i na tajemné místo v Sajanských horách, do skal Ortaa-Sargol…

Procitnutí ruského impéria začalo nostalgií po Sovětském svazu. Tato hlodající emoce působila vytrvale, až přerostla ve válku na Ukrajině. Tu prohlásila za svatou, protože bojovala s domnělým ukrajinským fašismem, proti němuž za vlastenecké války umírali sovětští dědové a otcové. Aby šelma ospravedlnila svůj útok na sousední zemi, vyhlásila další válku – souboj o hodnoty duchovní ruské civilizace proti materialistickému Západu. Komu se tento výklad hodí? Etnoložka Pavlína Brzáková vypráví příběhy sibiřských šamanů a lovců podporujících současný režim v Rusku, ale i příběh jakutského šamana-vojína Gabyševa, který se proti tomuto režimu vzepřel a vydal se spolu se svým oddílem na dlouhý pochod z Jakutska do Moskvy, aby z Kremlu vyhnal démona Putina.

Náš svět je plný skrytých tajemství, přičemž nejzáhadnější je lidská mysl. Příběh dívky Alapču, která hledá „opravdového člověka“, ji zavede do sibiřské tajgy, kde věří, že v ní stále sídlí pradávná moudrost, chráněná před civilizací. V krajině, kde se přírodní síly personifikují, potkává starce, kterého považuje za šamana, znalce přirozeného i nadpřirozeného. Zatímco se Alapču snaží udržet svůj výklad reality, kolem ní zuří oheň a zlý duch Chargí ničí les, rozhněván sobectvím lidí, kteří porušili rovnováhu a prastaré zákony. Kniha nese prvky magického realismu a pokouší se zachytit ničivý proces v tradičních kulturách naší planety. Divoký les symbolizuje nespoutanou duši Matky Země i podstatnou část lidské duše, kterou nelze opomíjet. Alapču hledá tuto část sama sebe, avšak je zapletená ve svých projekcích a naráží pouze na své zrcadlení. Její pomýlení vyvrcholí ohrožením života, a přestože riskuje, Kulisó se stává prostředníkem pro její poznání a zralost. V procesu učení se u „sibiřského šamana“ Alapču objevuje křehkost vlastního bytí a hodnotu života. Stejně jako ona, i my jsme uvězněni ve svých představách a jemné signály naší duše často přehlížíme. Pokud pochopíme, že hledání mimo sebe je bezedné, nakonec objevíme poklad uvnitř – tajemný zdroj našeho vlastního života.

Ve volném pokračování knihy Štěstí tady a teď herečky Květy Fialové a spisovatelky Pavlíny Brzákové se znovu vydáte po cestě k věčné radosti a objevíte další z možností duchovního naplnění. Úžasné a inspirativní dílo nabízí také způsob, jak šetrně stárnout nebo jak v každém okamžiku vašeho života potkat spřízněnou duši. Květa Fialová v ní kromě jiného říká: „U lidí mám ráda samozřejmost. Holub lítá, protože má křídla. Je to jeho samozřejmost, žádné ego. Jsme takoví, jací jsme. Určité věci zvládneme, a tím rozdáváme radost. Cesta ke štěstí je cestou radostného rozdávání. Je to samozřejmá služba ostatním. Jenže nestačí si jen vybrat správnou cestu. Ta cesta musí být také příjemná!“ .

Příběh dítěte s vývojovou dysfázií a ADHD vypráví o překonávání překážek, hlubokém zoufalství a prožitcích vykoupení. O naději, která umírá jako poslední, a lásce, jež hory přenáší. Vyprávění o tom, že laskavost a všímavost přinášejí ovoce, a že jsme tu proto, abychom byli jeden druhému pilířem, jenž podpírá nebe. Těžko chtít po učitelce, aby se chovala jinak. Nechává dítě pocitům vzteku, nebo mu domlouvá. Co může udělat? Můj otec řekne: „Dal bych mu na zadek, tohle by si neměl dovolit.“ Jenže já vím, že vztek je loď. A Kryštof je uvězněn na její palubě. Nevidí ještě moře, nevystoupil na břeh. Nevidí, že loď je na hladině a že se může vzdalovat. Je potřeba s ním projít škálou pocitů a naučit se jim dávat jména. Kryštofe, tohle není vztek, tohle je bolest, tohle smutek, tohle nesoulad a tohle nesouhlas. S čím nesouhlasíš, Kryštofe?

Po úspěšné knize Ze mě vychází další autorizované vyprávění herce, improvizátora a divadelního režiséra, Jaroslava Duška, tentokráte inspirované jeho dvěma pobyty ve tmě. S kým se ve tmě setkal a co se o životě a vesmíru dozvěděl, se dočtete v jeho knize TVARYTMY, kterou společně s Jaroslavem připravila spisovatelka Pavlína Brzáková. Součástí knihy jsou pozoruhodné ilustrace nevidomých.